Jejímu počínání se delší dobu pokoušel vyhýbat člen posádky Monte, ale nakonec dosáhla svého. Po jejím dalším a ne zcela férovém skutku se narodilo děťátko. Holčička Willow teď se svým otcem, který žádné dítě nechtěl, putuje vesmírem. Je tedy svým způsobem v karanténě a po návratu „z venku“ se vždycky musí vydezinfikovat, což v současnosti asi bude blízké většině lidí. Větší část filmu tedy tvoří retrospektiva. V závěru pak nepřekvapivě naskočí titulky přesně v ten nejméně vhodný moment, nicméně to souvisí s tím, že tady vlastně o příběh ani tak docela nejde. Nějaký koncept je však přeci jen znát, takže se nejedná o nějaký vyloženě hardcore art.
Na druhou stranu není předností High Life ani vizuální stránka. Během sledování jsem si několikrát říkal, čím si tenhle projekt získal Roberta Pattinsona a Juliette Binoche. Je fakt, že oba v podstatě nikdy neměli problém s tím se vedle studiových bijáků objevovat i v nezávislých kouscích. High Life má ke Gravitaci daleko několik světelných let. Nic ve stylu Pandorum se taky nekoná. Maličko může evokovat Pasažéry nebo díky té zahrádce taky Silent Running. Nicméně svým způsobem má zřejmě nejblíže k Aniaře. Akorát s tím rozdílem, že na High Life je znát mnohem větší profesionalita.
„Tak, a co si natočíme teď? Má někdo nějakej nápad?“
„Moch by tam bej třeba nějakej sexuální box, kam by se všichni chodili samostatně uspokojovat … Nebo by mohla ňáká holka vosouložit kluka, když by zrovna spal. Nebo by tam moch někdo říct, že není dobrý jíst vlastní ho*no a pít vlastní chc*nky. Nebo …“
High Life, pravda, obsahuje všechny uvedené nápady, ale s velkou pravděpodobností nebudou takhle improvizované. A jakkoli se to možná bude některým zdát nereálné, tahle další dystopie zvaná High Life nabízí důvody k zamyšlení, třebaže by ji bylo velice snadné spíše okamžitě odsoudit. Jedním z těch důvodů by určitě mohl být rok, ve kterém se má odehrávat. Jak v tom roce vypadá situace na Zemi? Monte s ní komunikuje, ale odpovídá mu patrně nějaký záznamník. A co se stalo na té psí vesmírné lodi? V první řadě jde však o tu filozoficko-meditativní rovinu a ta rozhodně není nezajímavá. Přesto by High Life byl asi pozoruhodnější zážitek, kdybychom si ho pustili zrychleně.
FOTO: Film Europe