Recenze: Karel, já a ty

Vydáno dne 16.11.2019 (364 přečtení)
Film, který se hlásí k subžánru mumblecore.
Co je to mumblecore? Jedná se o nezávislý snímek, ve kterém se postavy procházejí nebo posedávají a hodně, hodně si povídají. Samozřejmě to může být zajímavá podívaná, především když ty postavy ztvárňují Julie Delpy a Ethan Hawke. To se pak dá procházet každých devět roků po nějakém městě, bavit se o nejrůznějších tématech a tržby zpravidla nejsou vůbec marné, protože přece nepotřebujete obří rozpočet, když si dvě postavy povídají. Stát by se to mohlo stát pouze v případě, že by byly CGI a jednu by předehrával Johnny Depp a druhou Jennifer Lawrence (nebo Robert Downey Jr.). Jenže kdo by se chtěl dívat na počin, ve kterém si dvě hodky povídají Rango s Mystique (nebo s Iron Manem)?!?

V českém příspěvku nazvaném Karel, já a ty jednak není jasné, kdo má být já a kdo ty - jisté je akorát to, že ani já, ani ty není Karel. Karel je manžel Saši, kterou si zahrála Jenovéfa Boková, jež si po Chvilkách vybrala další skromný nízkorozpočtový projekt. A třetím do party je kamarád Dušan, ke kterému půjde ona bydlet, dokud neskončí manželská krize. Poslední z těchto nejdůležitějších (nikoli však jediných!) postav si zahrál sám režisér Bohdan Karásek a nutno dodat, že jde o postavu hlavní. Na úkor zkušené, nicméně vzhledem k rozpočtu na více natáčecích dní patrně nedosažitelné herečky Jenovéfy Bokové.

Chápu, proč Takeshi Kitano hraje ve filmech pod svým pseudonymem Beat (čtěte Bitu) Takeshi. Chápu proč v době protektorátu čeští režiséři, herci a české herečky získávali pseudonymy, když hráli v německé produkci. Chápu, proč ti italští v případě Spaghetti westernů poameričťovali svá jména. Ale proč Bohdan Karásek hraje pod pseudonymem Miroslav Faderholz? Že by se bál, že jeho herecké představení není vůbec dobré a jakožto Bohdan Karásek alespoň zůstane anonymní? To je přece blbost - když by ho někdo potkal na ulici, stejně by ho za herecký výkon vypískal a bylo by mu jedno, jak se jmenuje.
 
 










 
Ze všeho nejvíce to působí jako nějaký vtípek pro kamarády, kteří se mu asi zasmějí. Karel, já a ty představuje takový poloprofesionální projekt, jenž si musel ve větší či úplné míře vystačit bez tradičních členů štábu (grip, stavba, osvětlovač ...). Nicméně u nás už jsme si přece všimli, že svůj film do kin může dostat i učitel, spisovatel či dokonce sám prezident. Na druhou stranu Lars von Trier či Thomas Vinterberg svého času v rámci manifestu DOGMA 95 volili podobný přístup a nikdo o nich přesto nemůže říct, že by nebyli profesionální filmaři!

Nakonec se Bohdan Karásek vypořádal se skromnějším rozpočtem velmi dobře. Nedá se však napsat, že by se tak stalo v tom smyslu, že by nedostatek financí nahrazoval kreativitou. Té nebylo zapotřebí, když si figury povídají. Někdy u toho jdou, někdy posedávají, někdy si házejí kandelábr. Autor tohoto bijáku jest evidentně pečlivým pozorovatelem dění kolem sebe, což musíme ze scenáristického úhlu pohledu vždycky považovat za obrovskou výhodu. Avšak nic se nemá přehánět. Takže jakkoliv bude životní situace (nejen vztahové), o kterých film vypráví, znát dost diváků - stejně jako smalltalk, neboli takové to nezávazné plkání o ničem - z vlastní zkušenosti, už po hodině začne docela unavovat. Tak jako ta chrlená moudra.

A když to dojde až tak daleko, že se začne probírat ztroskotané Dušanovo manželství z doby, kdy mu bylo nějakých osmnáct roků, načež začne vysvětlovat co a jak, nelze se ubránit smíchu. Na druhou stranu působí dialogy vesměs uvěřitelně, což bývá obecně vzato Achillova pata českého filmu. Není problém si říct: "Jo, tyhle lidi by se klidně mohli bavit přesně o tomhle." Někdy to dokonce vypadá, že Karásek umí číst myšlenky. Takže svým způsobem se dá mluvit také o jakéms takéms návratu k (neo)realismu, byť to možná nebyl úplně záměr. Karásek mohl být ve výběru témat klidně odvážnější, aby měl svým filmem taky co říct. A ne aby se mohl jenom zaradovat, že ho dostal do kin, byť většina scén postrádá pointu. Pravda, někdy za to může i jaksi unáhlený střih, kdy tvůrci nenechají scénu dozrát. A zároveň to znamená, že by se scény daly vlastně libovolně přeházet a efekt by byl úplně stejný.

Karel, já a ty je filozofický i filozofující, lehce undergroundový film, přičemž při takovém konceptu o to více zamrzí, že vztahy mezi postavami nejsou mnohem lépe definované. Vedle scénáře si zaslouží vyzdvihnout hudba a výběr lokací, neboť ty bývají často při takovém konceptu povýšené na další postavu. A zmínit musíme taky jeden snadno přehlédnutelný střih, kdy se ryba změní ve vzducholoď. Není to sice taková pecka, jako když se ve 2001: Vesmírné Odyssee změní kost na vesmírnou loď, ale pořád to potěší. Asi netřeba nijak zvlášť upozorňovat na to, že Bohdan Karásek má blíže k Richardu Linklaterovi než ke Stanleymu Kubrickovi. Karel, já a ty mně taky v některých ohledech (mj. nerozhodnost s tím, co si počít se životem) připomněl Laputu. A do jisté míry i proto dostává stejné hodnocení.

FOTO: marienbadfilmfestival.com
Hodnocení autora: 7/107/107/107/107/107/107/107/107/107/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

DVD

Recenze: Půlnoční láska

Na jedné straně tuctový slogan "V noci se sny stávají skutečností," ale na straně druhé vcelku působivý... celý článek

Skylink

Nazareth

Nazareth je malebné městečko v severní části Izraele. Nebo také skotská skupina, která nemá s legendárním židovským tesařem nic společného. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2019, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.044/0.033
Partneři:
Hyperreality.cz | Hyperslevy.cz | Hyperinzerce.cz | Bleskove.cz | IQport.cz