Recenze: Robin Hood

Vydáno dne 15.09.2019 (479 přečtení)
Jaké je nejnovější zpracování příběhu legendárního hrdiny? 

 

Poprvé se Robin Hood objevil na plátně už v roce 1908. Po vyslovení tohoto jména v souvislosti se stříbrným plátnem se, doufám nejen mně, vybaví především tato verzeUmou Thurman a Patrickem Berginem, pak pohled Ridleyho Scotta a naprosto nedostižný skvost od Kevina ReynoldseKevinem Costnerem, Mary Elizabeth Mastrantonio, Morganem Freemanem, Alanem Rickmanem a Christianem Slaterem. Král zbojníků nabízí vedle precizního obsazení také dokonalou zábavu, výborné české znění, a zároveň byl pro mě vždycky příkladem perfektní středověké atmosféry. Při jeho sledování není důvod nevěřit tomu, že přesně takhle to tenkrát mohlo na světě vypadat. Něčím takovým se může pochlubit pouze hrstka bijáků z tohoto období.  

Pro novou verzi se také podařilo ulovit zajímavá jména jako Jamie Foxx, Eve Hewson, Taron Egerton, Ben Mendelsohn nebo Jamie Dornan. Jenže jinak se nedá srovnávat. České znění jsem neslyšel, ale o dokonalé zábavě nemůže být řeč ani omylem, a bohužel se v tomhle případě nedá mluvit ani o dostatečně vyvedené středověké atmosféře. Velké celky s přimhouřením oka (neboť je znát, že se jedná o digitální dokreslovačky) ještě působí vcelku dobově, avšak Nottingham spíše připomene Dálný východ. A nebylo by překvapením, kdybychom tady natrefili na tu „x-menovskou“ bandu z vynikající fantasy s názvem Shinobi. Ostatně sám Robin Hood se svým počínáním prezentuje více jako ninja než rytíř.

Kostýmy taky nebudou patřit k přednostem tohoto kousku. Na zasedání rady u „velkého stolu“ to dokonce vypadá, že Robin (aka Rob) má na sobě regulérní sako! Z tohoto pohledu se jedná snad o ještě větší průšvih, než jaký byl k vidění v Králi Artušovi: Legendě o meči. Nicméně podle spekulací není vyloučeno, že nový Robin Hood získá z hlediska kostýmů silou konkurenci v podobě českého Jana Žižky. Vizuální efekty týkající se hlavně vystřelených šípů při akčních scénách atmosféře taky nepřekvapivě nepomáhají, jakkoli mají působit cool. A úvodní epizodka v arabském světě během křížových výprav by byla kapitolou sama o sobě.

Jasně, film nám už během úvodní desetiminutovky jednoznačně napovídá, že nechce být dějepisnou lekcí. I proto nám vypravěč hned radši řekne, že si nevzpomíná, co bylo zrovna za rok (zároveň měl možná dodat, o jakou alternativní realitu jde). Ale to neznamená, že se musí poměrně brzy zvrtnout v dramaturgicky nesourodou podívanou, která působí dojmem, že v ní nějaké scény chybí, nebo naopak přebývají. Bez závěrečných titulků má tenhle biják cca 103 minut, jenomže finální dvacetiminutovka – slušně napsáno – ani náhodou nepatří k tomu nejzábavnějšímu, co jsme měli možnost letos v kinech vidět. Úplný začátek před naverbováním, kdy sledujeme zamilované Robina a Marianu (třebaže jí říká, že je krásná, přestože má na sobě ještě masku), představuje vcelku slibný rozjezd. Ale nikdy holt není dobré, když se pokusí experimentovat debutující scenáristé.

A také debutující režisér. Je otázka, nakolik mohl dosud výhradně v televizním prostředí se pohybující Otto Bathurst (nikoli Bratwurst) mluvit do finálního sestřihu. Takhle se nedá přesně rozsoudit, kdo třeba může za to, že když se Rob s Marianou po čtyřech rokách setkají, působí to tak, jakoby se neviděli asi tak týden. Pak se najednou vrátí postavy, které jsme nepotřebovali, jelikož je zřejmé, že díky tomu má dojít akorát k určitému předvídatelnému zadostiučinění. Zazní hrdinné proslovy, které mají k tomu od Williama Wallace hodně daleko. A zdánlivě pozoruhodný twist ze závěru vlastně až tak pozoruhodný není. Byl by, pokud by se titulní hrdina nemohl spolehnout na Jamieho Foxxe.

Ten svou účastí i tento projekt určitě pozvednul, protože jím představovaný John bude bez pochyby nejlépe napsanou postavou, což je vzhledem k tomu chaosu co říct. Pravda, i jeho se dotkla nelogičnost v tom smyslu, že je široko daleko jediným maurským válečníkem a nikdo tomu nevěnuje pozornost. Taron Egerton si roli Robina Hooda určitě užíval, ale navzdory jeho schopnostem zůstává problémem jeho mladý věk. Sotva by si vynutil takový respekt jako Robin v podání Kevina Costnera. Ben Mendelsohn jakožto šerif po počátečních rozpacích obstál, ovšem spíše z toho důvodu, že tahle figura není vyloženě záporná. Eve Hewson už pracovala na několika ambiciózních snímcích. Jenže tentokrát svoji postavu neuchopila tím nejoptimálnějším způsobem. A takových případů tady bohužel najdeme více.

Robin Hood z roku 2018 se evidentně snaží cílit na mladší diváky (proto se častokrát musíme mimo jiné obejít bez krve), což je ale stejný nesmysl, jako tenkrát, když vzniklo přístupnější pokračování kultovního Barbara Conana. Přitom se v Robinu Hoodovi nenahlíží pěkně na církev, a našli bychom také (byť zřejmě nechtěné) paralely se současnou migrantskou vlnou do Evropy z Blízkého východu. A pod tenhle spletenec se producetsky neváhal se svou společností Appian Way podepsat sám Leonardo DiCaprio. Možná by bývalo filmu prospělo, kdyby si tvůrci trochu pohráli se strukturou, tj. nevyprávěli by lineárně a diváky by si naváděli různě podle potřeby. Jenže to by se ho musela chopit zkušenější jména. Takhle se dá tvrdit, že byl už od předprodukční fáze odsouzený maximálně k té průměrnosti.

FOTO: Vertical Entertainment





 
Hodnocení autora: 5/105/105/105/105/105/105/105/105/105/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Skylink

Fantazie a Nicota

Školákům z 90. let se pohádková fantasy Nekonečný příběh nesmazatelně zapsala do paměti. Byl to vlastně takový „porevoluční Harry Potter”, navíc se slavnou... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2019, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.073/0.036
Partneři:
Hyperreality.cz | Hyperslevy.cz | Hyperinzerce.cz | Bleskove.cz | IQport.cz