Recenze: Čarodějovy hodiny

Vydáno dne 06.09.2019 (268 přečtení)
Někdy se stane, že filmy určené pro celou rodinu bývají strašidelnější než ty, na které děti nesmějí. A to je přesně případ Čarodějových hodin. 

 

Třeba Andy Muschietti na dvou dílech To nenavázal na Mamu. Ale Eli Roth rozhodně na Čarodějových hodinách nezapřel své hororové kořeny. Troufám si tvrdit, že některé scény (Azazel v Černém lese, oživování mrtvoly na krchově, útok dýní) budou pro děti ve věku hlavního hrdiny hodně výživné. Dospělé zase potěší tím, jak jsou temné, a také skutečností, že Eli Roth, jenž si tady zároveň střihnul cameo, ještě nevyměknul a pořád dokáže vytvořit solidně hustou atmosféru – týká se zvláště té scény s Azazelem, která klidně mohla být delší. Protože Čarodějovy hodiny svým lehce bizarním konceptem trochu připomenou Husí kůži nebo Krampus: Táhni k čertu.

Podobně jako v těch dvou kapitolách To, i tady platí, že temnější věci jsou zlehčeny nějakým vtípkem. Občas se snad i stane, že se vtípek objeví, než k takovým temnějším věcem dojde. Na jednu stranu se to dá pochopit, protože významou úlohu sehraje vynikající komik Jack Black (mj. hláška „Smrt mu prospěla, je teď silný“ fakt stojí za to). Jenže nic se nemá přehánět a nejen mimino v závěru už je prostě moc a spíše než k těm jeho vtipným komediím odkazuje na marnější kousky typu Gulliverovy cesty. Cate Blanchett zase obvykle projekty tohoto žánru nevyhledává. Avšak Její Florence Zimmermanová je poněkud tajemná a i proto zábavná.

Jedná se o sousedku a nejlepší kamarádku Jonathana Barnevelta, který je strýčkem malého Lewise. Ten se jakožto desetiletý musí nastěhovat do jeho velkého domu, se kterým evidentně není všechno v pořádku. Malý synovec se rád učí nová slova a v nové škole se mu navzdory tomu podaří najít kamaráda (a později i kamarádku). Ve snech se mu začne zjevovat zesnulá matka. Už předtím zjistil jedno veliké tajemství, na jehož základě se dopustí osudové chyby, která způsobí, že se z něho málem stane v podstatě excommunicado ...

Vše se odehrává v roce 1955. Příběhu by přitom daleko více slušelo, kdyby se odehrával někdy v 19. století. V té době by přece taky mohla zaznít hláška o tom, že bratři Grimmové psali de facto historii. V té době už taky docházelo k zatmění Měsíce, ve velkých domech bohatých lidí se vyskytovaly tajné chodby (viz např. Winchester House) a jistě i magické skříňky. Někdo už bez obav mohl pojmenovat svého hada William Snakespeare. Rovněž s nekromancií se dalo přijít do styku. A děti všemu věřily a to, že byly dětmi, se jim určitě často stávalo omluvou pro jejich skutky.

Čarodějovy hodiny
především z vizuálního hlediska mají docela blízko k Disneyovkám, ač Rogier Stoffers během své pestré kariéry vlastně na žádné nepracoval. Barevná paleta včetně černobílých flashbacků způsobuje, že se na film opravdu pěkně kouká. A vlastně by nebylo vůbec žádným překvapením, kdyby se tady začalo zpívat, ačkoli muzikálová verze by byla vhodná nejideálněji tak akorát pro Festival otrlého diváka. Už takhle by to pro některé mohlo být dost na hraně, přestože Čarodějovy hodiny své nesporné (i řemeslné) kvality mají. Legrácky typu repliky „Zatmění nastane za osmnáct minut,“ která zazní v době, kdy do konce filmu chybí právě tato doba, nebo toho měnícího se obrazu na zdi nevyjímaje.

FOTO: cinema.de





  
Hodnocení autora: 7/107/107/107/107/107/107/107/107/107/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Skylink

Vidět a být neviděn

Nejsou-li svědci, není zločin. Jenže co když jeden svědek existuje a je to malý bezbranný kluk... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2019, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.065/0.036
Partneři:
Hyperreality.cz | Hyperslevy.cz | Hyperinzerce.cz | Bleskove.cz | IQport.cz