Recenze: Fabrika

Vydáno dne 29.08.2019 (192 přečtení)
Ruský biják o ruské duši a snad i o poměrech nejen v současném Rusku. 
Přestože si vypůjčuje v podstatě (neo)westernovou zápletku ve stylu Rio Bravo či Útoku na 13. okrsek spočívající v tom, že klaďasové drží v nějakém stavení záporáka, aby se domohli spravedlnosti, zatímco jeho kumpáni to nechtějí nechat jen tak a celé stavení obléhají. Rozdíl u Fabriky spočívá v tom, že tady vlastně nejsou vyloženě kladní hrdinové á la John Wayne, přestože banda kolem „Šediváka“ (nikoliv Šedivce) chce pouze peníze za to, že pracovali ve fabrice lokálního velkopodnikatele Kalugina, který ji musel zavřít a zaměstnancům nezaplatil. Film se tedy i lehce dotýká politických témat.

Protože na stávku si nikdo netroufne, neboť každý ví, že kdo má v Rusku nějakou moc, je prakticky nedotknutelný (viz také Leviatan). Na pomoc velkopodnikateli tak místo policie přijíždějí lidé z vlastní ochranky, kteří nemají problém se zabíjením. A když věci nevyvíjejí podle představ, neváhají využít odpadlíka z tábora nepřítele, který vyzradí vše podstatné o rodinných příslušnících svých kamarádů. Scéna se sportovní taškou (nikoliv nepodobnou té, ve které Mark Renton odnášel 16k liber v Trainspottingu) má být supernapínavá,avšak jelikož s ní předtím v pohodě hodili, není přece příliš pravděpodobné, že by skrývala bombu.

 










 

Nepřející vůdce únosců chodí i v zimě do práce šest kilometrů, ale důležitější je, že byl ve válce, odkud si přivezl zranění. Jeho odhodlání vést konečně klidnější život se nachází o několik pater výše, než u ostatních. O nich se také dozvíme nějakou tu zajímavou informaci, takže není divu, že narůstá napětí i mezi těmi, kteří by se mezi sebou hádat neměli. Že bychom ale měli zároveň sledovat slabší odvar Gaunerů, tak to úplně ne, byť se režisér Jurij Bykov snaží řádně dávkovat násilí. Dialogy a reakce postav ovšem v některých případech – zvláště pak v závěru – nedávají docela smysl.

Ostatně už scéna s novináři měla členům ochranky napovědět, že proti nim patrně nestojí žádní géniové. Šedivákova skvadra dělá chyby, kterých protistrana z nějakého důvodu váhá využít. V takovém případě by totiž bylo vlastně hnedka hotovo. Fabrika s velkou pravidelností střídá poutavé momenty s těmi, které zdaleka tolik pozoruhodné nejsou. Třeba ta přestřelka je na oko určitě hezká, ale že by v paměti uvízla nějak dlouho, tak to ne. Rovněž zvuková složka nepatří k přednostem, neboť se stává, že když někdo dá někomu ránu pěstí nebo někdo někoho kopne, zvuk nám spíše připomene plácnutí do dřevěné bedny.

Fabrika
je film, jehož největší předností bude syrový vizuál, samozřejmě související s neútulným prostředím, ve kterém se příběh odehrává. Hudba také v některých okamžicích trefně doplňuje obraz a mírně znepokojivé může být i to všudypřítomné zlo, jaké nepotře ani ctihodný kozák, ani týpek s přezdívkou Vtipálek. Velká škoda, že se režisér tolik soustředil na to, aby za každou cenu natočil drsný chlapský biják, že si nevšimnul, že se mu přes tu jednoduchou zápletku v některých ohledech malinko rozpadá pod rukama.

FOTO: Film Europe
Hodnocení autora: 6/106/106/106/106/106/106/106/106/106/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Skylink

Vidět a být neviděn

Nejsou-li svědci, není zločin. Jenže co když jeden svědek existuje a je to malý bezbranný kluk... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2019, HyperMedia, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.057/0.031
Partneři:
Hyperreality.cz | Hyperslevy.cz | Hyperinzerce.cz | Bleskove.cz | IQport.cz