Tak jako v tomto, tomto a tomto případě, i tentokrát nechávám v textu hovorové výrazy záměrně.

FDb: Je pravda, že jste Úhoře natočil za jednadvacet dnů?
Vladimír Michálek: Jo, to je pravda.

FDb: Na to, že to bylo tak málo, stejně vypadá na české poměry docela epicky. Vybavíte si, na jakém filmu jste měl nejvíc natáčecích dnů?
Vladimír Michálek: Já myslim, že to byl Sekal a bylo jich asi třicet. I když Nevim, kolik bylo Světlo. To možná bylo delší.

FDb: Úhoři mají nabito se původně jmenovali Benzina Dehtov. Vzpomenete si i na další možné názvy, který připadaly v úvahu?
Vladimír Michálek: Tam jich bylo x. Třeba Na milimetr. Nebo Vyšší level. Ale pak se i na základě názoru distributora rozhodli pro tenhle název.

FDb: Původně šlo o rozhlasovou hru. Pak napsal Petr Pýcha první verzi scénáře a vy jste ji upravoval?
Vladimír Michálek: Petr napsal první verzi, která nefungovala. Takže se začínalo znova a znova a znova. Hledaly se nějaké spojky, protože Petr neměl zkušenost s tím formátem. A já jsem věděl, že v tomhle žánru nemůžeme jít někam ke dvoum nebo dokonce dvěma a půl hodinám. To už je fakt nesnesitelný. Ta limitace tím časem je prostě těžká. To byl prostě několikaletej nekonečněj ping-pong, než jsme došli k nějaké verzi, kterou už jsme věděli, že můžeme zkusit prezentovat po televizích a grantech.

FDb: Ve kterém roce jste teda začali ten projekt vyvíjet? 
Vladimír Michálek: V roce 2012. Jak mně to Petr poslal. Když vám něco takhle uvízne v hlavě, tak začíná ten problém a začínáte na tom pracovat. Je to takový abstraktní, ale je to tak. (úsměv)

FDb: Jak je to s dialogama a replikama. Necháváte herce, aby si je podle sebe v rámci příprav a zkoušek upravovali?
Vladimír Michálek: To ne. My jsme se k tomu v tý přípravě ani nedostali. Spíš jsme budovali ty charaktery, aby byly přesný. A tam jsme drželi Petrův text. A z těch častých přepisů tam byly různý residua a s tím se pracuje neustále. To sou ale drobnosti.

FDb: Měl jste už při psaní nebo čtení scénáře jasno vo tom, který herci budou hrát který role?
Vladimír Michálek: Různě jsem to testoval u různejch lidí, ale věděl jsem, že pro mě je důležitá ta postava Roberta. A až budu mít Roberta, tak to vystavim dál. To je vždycky tak.

 










 

FDb: Kromě Úhořů jste četl i scénář k filmu Kavky na cestě, který byl později přejmenován na Všechno bude. Ten vás nezaujal?
Vladimír Michálek: Petr mi poslal Benzinu a Kavky. A Kavky se mi strašně moc líbily, akorát jsem nechtěl dělat s dětma. Takže jsem zavolal Jardovi Sedláčkovi do televize, protože jsem psal nějaký posudky na jiný scénáře. A řikám: „Hele, teď ke mně připlulo něco, co by mohlo zajímat televizi.“ A Jarda si to přečetl a řikal, že je to bomba. Navíc to už mohlo jít do světa coby hotová věc. Takže to nabídli Olmovi a už to vrčelo.

FDb: Řekl byste, že Je třeba zabít Sekala byl nejlepší scénář, jaký se vám kdy dostal do ruky?
Vladimír Michálek: To takhle nejde říct.

FDb: Protože pokud vím, tak v Los Angeles se na jedné ze škol učí podle Je třeba zabít Sekala to, jak má správně vypadat western …
Vladimír Michálek: Jo, tam maj ve filmový divizi V pravý poledne a Sekala, protože to má strukturu westernu.

FDb: Za ty roky se vám musela dostat do ruky spoustu scénářů. Mohl byste jmenovat nějaký, který jste třeba odmítnul, a pak se z nich stejně stal celovečerák?
Vladimír Michálek: To nevim.

FDb: V titulkách k Úhořům jste uvedenej i jako výtvarník kostýmů. Fakt jste se jako režisér postaral i o kostýmy?
Vladimír Michálek: Ano, ano. Já to tak různě dělám. Stejně pak jako režisér musíte chodit na ty kostýmky. Stejnak máte poslední slovo a stejnak to řešíte barevně a řešíte další věci kolem toho. A Petra Jáchymová, což je skvělá kostymérka, se kterou dělám leta, mě už trochu zná a ví, čím mně má udělat radost. Takže je to dobrá spolupráce.

FDb: Viděl jste v těch postavách z Úhořů i osoby ze svého okolí nebo případně z veřejnýho života?
Vladimír Michálek: Tak samozřejmě. Aniž by se to ještě znalo, tak tam u toho Musila Petr geniálně popsal princip kradení a získávání moci. A když pak začala vycházet ta série Ukradené duše o tom, jak třeba Babiš se dostal k různejm majetkům, tak Petr ten princip uchvacování moci a majetku popsal v tomhle scénáři už daleko dřív. (úsměv) Akorát na tý lokální úrovni.

FDb: Natáčeli jste nejen v Sušici, ale i v dole Kristýna, kde je seismologická stanice. Měli jste tam kvůli tomu nějaký výraznější omezení?
Vladimír Michálek: Ne, žádný tam nebyly. Naopak jsme věděli, že třeba v Malajsii je zrovna zemětřesení. (smích) Takže nám nic nehrozí. My se vždycky chováme s respektem a slušně. To byly původně doly, ve kterejch se lidi pokoušeli najít zlato. Teď je z toho seismologická stanice.

FDb: Ptal jsem se v případě Prázdnin v Provence, zeptám se znova. Co byste byl rád, aby si diváci odnesli z filmu Úhoři mají nabito?
Vladimír Michálek: Já bych strašně rád, aby se pobavili a i trochu zamysleli. Aby to bylo jako ze života, s trochou emocí. Když to v nich vyvolá emoce, tak budu šťastnej. Vo tom by ten film měl obecně bejt.

FDb: I když vim, že vo tom nerad mluvíte, stejně se zeptám. Rýsuje se už nějakej další váš projekt?
Vladimír Michálek: Nevim. Já se věnuju i jinejm věcem. Speciálně u filmu je to strastiplná cesta. Ale uvidíme, no. (úsměv)

FOTO: Falcon