Jeden svět

Recenze: Narušitel

Vydáno dne 31.01.2019
Nový český film, jehož osmnáctiletý režisér se inspiroval příběhem svého dědy?
Už jako dítě chtěl Láďa létat v letadle. V roce 1974 se mu sen splnil, když vyrazil se svými třemi kamarády (dva byli komunisti) do výcvikového střediska. Instruktor Zdeněk byl možná přísný, ale férový. A tak se záhy všichni podívají do vzduchu. Láďa je do létání fakt zapálený, není to žádný machýrek a klidně si nechá poradit od zkušenějších, takže dostane příležitost se seznámit s Otmarem, který za druhé světové války létal ve službách RAF. Vládnoucí režim mu dělá problémy, a proto chce za každou cenu ilegálně uletět na Západ. Situace se ale vymkne kontrole, neboť někdo odposlouchával rozhovor, ve kterém mu Láďa dodával odvahy, zatímco Zdeněk ho od záměru spíše zrazoval. Letadlo tedy s největší pravděpodobností kdosi sabotoval, zkušený pilot se zřítil a bylo po legraci.

Neuvěřitelně zvláštní, že se rozhodli akci realizovat, přestože věděli, že byli kompromitováni. "Estébáci" měli holt oči a uši všude, jak už ostatně víme z dalších českých projektů. Následně se přesuneme do roku Samotové revoluce, avšak hlavní hrdinové zestárli tak možná o několik měsíců. Dají-li se vůbec nazvat hrdiny, protože teď oba pracují pro bolševickou bandu, jelikož zastavují "narušitele", tedy slušné lidi, kteří chtějí uletět za svobodou. Velice kontroverzní záležitost. Dříve zarytí antikomunisté se upsali ďáblovi jen proto, aby jim v nedemokratickém zřízení bylo umožněno dělat to, co je baví nejvíc.

To je vždycky velmi ošemetná záležitost. Praví hrdinové by si raději zachovali čest, tj. své oblíbené činnosti by se vzdali a klidně by šli pracovat do kotelny nebo by drhli hajzlíky na Hlaváku, než aby se stali "železnou pěstí strany". A každý divák se může sám sebe ptát, jak by se zachoval. Eventuálně může vzpomenout na podobnou volbu, kterou musel před třiceti a více rokama sám učinit. Láďa se taky rozhodne pro radikální řešení, čímž vystaví riziku i svou manželku (Veronika Arichteva) a dvě děti. Přeci jen tehdy ještě nikdo přesně nevěděl, že v listopadu bude revoluce.

Celý film je orámován scénou, ve které přijde cca osmdesátiletému Láďovi (Petr Kostka, leč vzhledem k tomu nestárnutí ten věk úplně nesedí) parte oznamující tu smutnou novinu, že Zdeněk už není mezi živými. Jak se příběh postupně odvíjí, podařilo se do něj tímto konceptem vnést emoce, protože vidíme, že až na tu "kolaboraci" to nebyl žádný šmejd. Jiří Dvořák ho zahrál skvěle, ale kdy Jiří Dvořák nezahrál skvěle, že ano?!? Zato na Pavlu Neškudlovi je znát, že tolik hereckých zkušeností zatím nesesbíral. Takže mnohem zajímavější jsou Dvořákovy scény se Stanislavem Zindulkou.

Režisér David Balda, jenž skutečně slavil teprve osmnáctiny, jakoby nám chtěl v první řadě především ukázat, že létání je bezva. Do filmu o pětaosmdesátiminutové stopáži proto zařadil hned dvě dlouhé letecké sekvence. Záběry z nich jsou technicky překvapivě na hodně vysoké úrovni, což ještě podtrhuje fakt, že herci doopravdy seděli v letadlech a vznášeli se nad zemí. Linka s tím politickým podtextem však tolik nefunguje. Snad i proto, že režisér tu dobu sám nezažil. O Narušiteli se tedy rozhodně nedá mluvit jako o detektivce, protože jako taková je vzhledem k malému počtu postav dost čitelná (to kdyby byla hlavní postava sabotér, to by byla pecka, i když málokdo by chtěl svého dědu, kdyby to fakt udělal, ukázat v takhle negativním světle). Navíc to vypadá, že do scénáře nemohly být začleněny některé důležitější scény, protože asi nebyly peníze. I kupříkladu ten pád letadla je vyveden mimo obraz pouze s tím, že se jednoduše ozve "bum".

Narušitel působil na základě plakátu trochu dojmem, že bychom se mohli dočkat pomalu druhého Tmavomodrého světa. Jenže Jan Svěrák je filmařsky zatím někde jinde a při práci na svém dramatu se obklopil zkušenými spolupracovníky s kontakty na těch správných místech. Baldovi určitě nelze upřít snahu, a taky není možné mu vyčítat, že se nepokusil o žádný originální, nápaditý prvek/výrazový prostředek. Vždyť i někteří starší režiséři už dostali do kin svůj film, který byl z řemeslného i obsahového hlediska ještě neucelenější a nesourodější.

FOTO: Bontonfilm
Hodnocení autora: 6/106/106/106/106/106/106/106/106/106/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Na cestě s mámou Dnes

Další počin, který byl uveden už na lednové přehlídce SCANDI, míří teď do běžné distribuce.&nb... celý článek

DVD

Recenze: Záskok

Brzy vstoupí do kin Panenky na útěku v režii Ethana Coena, který ve čtyřiadevadesátém režíroval se svým... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz