Duben

Recenze: Skleněný

Vydáno dne 15.01.2019
Byly v podstatě jen dvě možnosti – buť to bude kultovní pecka skoro jako tenkrát Vyvolený, nebo pochybný spletenec á la nedávný Rozpolcený

 










 

Pojďme si nejprve stručně připomenout klíčové postavy. Vyvolený David Dunn nejenže jako jediný přežil havárii vlaku, ale zároveň tehdy neměl ani škrábnutí! Prakticky celý život se mu vyhýbala zranění a nikdy nemarodil. Snad ani obyčejnou rýmu neměl. Teď se stal samozvaným strážcem zákonam a jakožto Dozorce bojuje spolu se svým synem proti bezpráví tím, že se staví na stranu slabších a ustikovaných. Jeho kryptonitem je voda, protože ho jako malého topili. Dobré od zlých rozeznává dotykem, po kterém následují vidiny toho, co dotyčný vyvedl. A právě takhle natrefí na Rozpolceného Kevina Wendella Crumba. Ten v sobě ukrýval 23 různých identit (aka Horda), dokud všechny neovládla čtyřiadvacátá zvaná Bestie (aka vzdálený chudý příbuzný Hulka).

Třetím do party bude Skleněný Elijah Price – komiksový maniak, který strávil posledních bezmála dvacet roků v ústavu Raven Hill pro duševně choré zločince. Jeho slabinou jest chatrná fyzická konstrukce, tj. slabé kosti se velice snadno zlámou. Na jeho mysl je však třeba si dávat pozor, protože se může lehce stát, že všechny přechytračí. Třeba tím, že hraje, že je kvůli sedativům už úplně mimo. Vždycky žil ve svém vlastním světě postav z kreslených sešitků, takže jeho vnímání reality není zcela běžné. Proto hrozí, že vytvoří záporácký pakt s Rozpolceným. A nelze zapomenout, že každý má svou spřízněnou duši. Pro Davida je to jeho syn, pro Elijaha jeho matka a pro Kevina dívka Casey, kterou unesl, ale jako jedinou propustil, neboť ji považuje za čistou, když byla v dětství zneužívána.

Na příchod a výraznější zapojení Pana Skleněného do hry si budeme muset nějakou chvíli počkat, takže i když je prezentován jako megamysl a film se jmenuje po něm, nedá se tvrdit, že by byl hlavní postavou. Tím spíše, že svůj podstatný prostor si nárokuje také psychiatrička Stapleová, která se specializuje na „jednotlivce, co si o sobě myslí, že jsou komiksové postavy.“ Hraje ji Sarah Paulson a hraje ji dobře. Jenom ten psychologický efekt se Nightovi nějak při psaní scénáře rozpadnul pod rukama. Hlavně, že si pro sebe zase napsal cameo.

On už s Rozpolceným se vydal poněkud trnitou cestou a se Skleněným jí pokračuje. Vlastně je až s podivem, jak se mu podařilo odůvodnit, že evidentně normální David Dunn skončil s těmi dvěma ve stejném blázhinci. Tohle Shyamalan vyřešil fakt naprosto jednoduše, nekomplikovaně. Kdyby stejně přistoupil k celému projektu, neměl by problém s dodržováním pravidel a nemusel by připisovat scény, nad kterými zůstává rozum jaksi stát. Kdysi oceňovaný tvůrce teď zase nedokáže rozpoznat ani to, co stačí říct a co je dobré (taky) ukázat.

Přitom ta prazákladní myšlenka rozhodně stojí za to. Dala by se interpretovat takto: Kde jsou skutečné limity lidských možností? Fakticky něco nedokážeme jen proto, že nějaký rádoby expert řekl, že to nejde? Není to spíše o víře v sebe samotné a ve své schopnosti? Pak by klidně mělo jít kupříkladu vyrazit ocelové nezdolné dveře. Když přece existují důkazy, že matka dokázala zvednout tunu vážící auto, když jí pod něj vběhlo dítě. Night se v podstatě snažil překroutit komiksová pravidla naruby, nicméně v té dnešní záplavě to zdaleka není takový efekt, jako tenkrát v roce 2000, kdy vzniknul Vyvolený, přičemž (vystřižené) záběry z něj vlastně patří k tomu úplně nejlepšímu, co Skleněný nabídne.

Každý má speciálně vybavenou celu. V Davidově se nachází složitý vodní systém, kdyby náhodou neposlouchal. Elijah by se v té své neměl o nic zranit a Kevinovi nesnadňují bytí blikající světla, která vždy zapříčiní přecvaknutí na jinou z těch čtyřiadvaceti osobností. Vrcholem Skleněného patrně nemělo být vyúčtování nad dohled od „Empire state Building“, jako spíše scéna, kdy se všichni setkají na sezení. Ale ani tady se nedosáhne kýženého efektu. Vedle scénáře je na vině také fakt, že režisér s kameramanem často volí nevhodné úhly kamery, občas i špatné velikosti záběrů a rozložení mizanscény také není nejukázkovější.

A jak vidno, tři hvězdná jména taky ještě skvělý biják nedělají. James McAvoy ztvárňuje nejkomplikovanější postavu, avšak jde spíše za Shyamalanem, že sem tam přehrává. Mnohem víc než coby Patricia, Dennis či devítiletý Hedwig zaujme jako Kevin nebo na několik sekund jakožto Luke. Zřejmě i proto, že mluví se skotským přízvukem. V podání Samuela L. Jacksona naštěstí netahají sporné repliky tolik za uši. A co bychom bývali dali za to, kdyby opětovné Nightovo setkání s Brucem Willisem přišlo tak v roce 2005, když byl ještě ve formě? Tahle role Davida Dunna vlastně vůbec není špatná a představitel Johna McClanea a jedna z největších akčních ikon v minulosti právě díky dílům jako Šestý smysl a Vyvolený ukázala, že zvládá i dramatickou úlohu. Ale tady de facto nemá co hrát. Pouze nosí pláštěnku. 

Skleněný je projekt, kterým Shyamalan vstoupil na tenký led, protože navázat na úspěšný, ba kultovní biják nikdy není snadné. Třeba Dannymu Boyleovi se to s Trainspottingem a T2 Trainspottingem podařilo. Ale tady se jeví skoro smysluplnější, kdyby Skleněného, resp. tedy už Rozpolceného skombinoval třeba s Ženou ve vodě. Prostřední díl trilogie taky vydělal hodně, a tak je znát, že Skleněný je celkově o něco větší. Jenže není nejmenších pochybností, že Night natočil v minulosti o poznání kvalitnější filmy. Po zániku Země sice nebyla pecka, ale pořád šlo o ucelený snímek, kde všechno dávalo jakž takž smysl. Pravý zlom nastal s The Visit (tedy se spoluprací s Blumhouse Productions), který sice vydělal, nicméně od režiséra, který s Šestým smyslem, Vyvoleným, Znameními i Vesnicí nadchl originalitou, bychom právem měli očekávat vyšší úroveň. V závěru recenze na Rozpolceného jsem napsal, že „pokračování s názvem Glass by mohla být solidní a vlastně specificky komiksová podívaná, ve které by se navíc klidně mohla zcela vybarvit postava Casey, kterou ztvárňuje Anya Taylor-Joy.“ Casey se vybarví, leč spíše v takříkajíc stockholmském smyslu. A specificky komiksová podívaná to doopravdy je. Jenže to není myšleno v dobrém. Chabou řemeslnou stránku nevyváží ani ta nepředvídatelnost. Ale tak snad to M. Night Shyamalanovi vyjde příště a natočí film, na jaký se bude vzpomínat jenom v tom nejlepší. I když v to věří asi už pouze ti největší optimisté.

FOTO: Falcon
Hodnocení autora: 6/106/106/106/106/106/106/106/106/106/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

DVD

Recenze: Nový svět

Terrence Malick se ve své tvorbě vrátil i do vzdálenější minulosti, ovšem tahle výprava na začátek... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz