Jeden svět

Rozhovor: Marek Najbrt

Vydáno dne 29.11.2018
Režisér pohádky Čertí brko, která teď na konci listopadu vstupuje do kin. 

 










 

FDb: Čertí Brko je pohádka, tedy naprosto jiný žánr, než na kterých jste předtím pracoval. Jak vás ta práce bavila?
Marek Najbrt: Mě to bavilo velice. Rád zkouším různé věci, protože stejně v nich jsou nějaké styčné body, jako na těch ostatních projektech, na kterých se podílím. Tady jsme vyšli z toho žánru. Snažili jsme se ho ctít a jít po těch základních věcech. V tomto smyslu je ta pohádka standardní. Občas tam je samozřejmě něco inovativnějšího. Ale pohádka je hlavně o střetu dobra a zla, o lásce a má šťastný konec.

FDb: Dělal jste velké úpravy scénáře?
Marek Najbrt: Scénář napsali Tomáš HodanRobertem Geislerem, ale my jsme spolu ve skupině zvyklí spolupracovat i na jiných projektech, takže jsem zvyklý do scénáře z toho režijního hlediska vždycky zasahovat. Nějaké úpravy jsem dělal, ale samozřejmě s vědomím těch kluků a v souladu s nimi. Ale scénář je jejich.

FDb: Trochu jste na to už odpověděl, ale můžeme to ještě rozšířit. Co by podle vás měla mít dobrá pohádka?
Marek Najbrt: Musí mít hlavního hrdinu, musí tam být silná ženská postava. Mezi těmi hlavními postavami musí dojít k lásce, musí tam být nějací protivníci, kteří svého času dominují, aby posléze mohli prohrát a mohl zvítězit náš hrdina. To jsou takové základní náležitosti. A myslím si, že pohádka musí mít nějakou rovinu humoru, protože ti lidé se v kině chtějí bavit a nechtějí tam jenom trčet. A myslím si, že tam v nějakém smyslu patří i něco, co bychom mohli pojmenovat jako kýč.

FDb: Nechal jste herce improvizovat?
Marek Najbrt: No, nějaké improvizace tam jsou, ale všechno je spíše ukotveno v tom scénáři. Ten prostor na improvizaci není v takovémto případě až tak velký.

FDb: Nemůžu se nezeptat na vaše nejoblíbenější pohádky …
Marek Najbrt: Vyrůstal jsem v sedmdesátých letech, takže jsou to pohádky z té doby a z té předchozí, takže samozřejmě Tři oříšky pro Popelku mě jako kluka taky dost bavily. Dále to je Šíleně smutná princezna, která má v sobě stylizaci a humor a vynikající hudbu. Ale měl jsem rád i Princeznu se zlatou hvězdou na čele. Dokonce i Pyšnou princeznu, která je vlastně filmově čistá. Ta osmdesátá léta jsem potom už zažil méně. Tam jsem šel do puberty a tím pádem mě ty filmy už tolik nepoznamenaly.

FDb: A co třeba Anděl páně?
Marek Najbrt: Tak to už vnímám jako dospělý člověk. Jirka Strach tohle umí a umí vyhovět tomu divákovi, takže já k tomu můžu mít jedině respekt.

 










 

FDb: V souvislosti s Čertím brkem se i díky obsazení Ondřeje Vetchého mluvilo o pohádce S čerty nejsou žerty. Byla pro vás spolu s Šíleně smutnou princeznou, protože v Čertím brku se taky zpívá, hlavním zdrojem inspirace?
Marek Najbrt: To ne. Ničím konkrétním jsme se neinspirovali. To je spíše nějaký konglomerát, který má člověk v hlavě. Nic jsme nenapodobovali ani necitovali. S tím Ondřejem je to samozřejmě svým způsobem atraktivní v tom smyslu, že hrál čerta jenom jednou, a to právě v téhle legendární pohádce. Ale to je spíše taková zajímavá souvislost, než že by to byl důvod, proč jsme ho obsadili. Obsadili jsme ho proto, že se na tu roli hodil, že je to dobrý herec a že je mu Honza Cina podobný, protože hrajou otce a syna. Pak má samozřejmě také nějakou autoritu, kterou by Lucifer měl mít. Ale zároveň má i lidský rozměr, protože on je i v civilu zajímavým člověkem.

FDb: Říkal jste, že se při obsazování rolí snažíte vyhýbat jednoduchým řešením. Měl jste už při čtení scénáře představu o tom, kdo bude hrát jakou postavu?
Marek Najbrt: My jsme nedělali žádné velké konkurzy. Spíše jsme dělali kamerové zkoušky, abychom viděli, jestli ten náš odhad funguje. Takže to bylo dané ani ne čtením scénáře, jako spíše základní poradou s castingovou režisérkou Kateřinou Oujezdskou, ale i s producenty a koneckonců i se scenáristy, protože jsme zvyklí pracovat v týmu a mě názory těchto lidí zajímají. Takže je to film obsazený spíše od stolu.

FDb: Za jakých podmínek byste natočil Čertí brko 2?
Marek Najbrt: U mě vždycky rozhoduje, jestli mě baví ta látka a ten scénář. Myslím, že ten příběh to v případě Čertího brka úplně neumožňuje, ale kdyby byl nějaký takový důvod, tak by kluci nejdříve museli napsat nějaký zábavný scénář, který když si přestavím, že ho dělám, tak mám z toho radost. Komerční ani jiná souvislost by mě k tomu nepřiměla, kdybych nebyl přesvědčený o tom, že to bude zase zážitek a zábava.

FDb: O sci-fi filmech se často říká, že jsou dobré, protože nějakým způsobem reflektují současnost. Vy v Čertím brku vlastně taky do značné míry i v souvislosti s politikou reflektujete současnost. Myslíte, že je to pro žánr pohádky vhodné?
Marek Najbrt: Myslím si, že je to dokonce nutné, protože když pomineme klasické pohádky, které jsou staletí staré, tak pohádka, která je originální a vzniká v současnosti, by stejně jako ty klasické pohádky měla brát v potaz, že takový svět v danou chvíli je. A dnešní děti ocení, když jim tam dáváte motivy, které znají ze svého okolí. Máme tam kupříkladu něco, co by se dalo nazvat pekelným iPadem, ačkoliv to tak nenazýváme, ale vypadá to tak a funguje to tak. To jsme si na těch projekcích už ověřili, že tohle děti baví. Ale pak tam jsou samozřejmě pohádkové principy, které jsou nadčasové. To je třeba ten svár dobra a zla. A je tam i jistá výchovná linka, kterou si myslím, že každá dobrá pohádka naprosto legitimně mít musí.

FDb: V tomto směru možná zacházíte ještě dál, protože uvádíte peklo, které má svou centrálu a svoje pobočky, jako kupříkladu policejní stanice. To je určitě výborný nápad. Proč myslíte, že to před vámi ještě nikdo nepoužil?
Marek Najbrt: Těžko říct. To vymysleli HodanGeislerem. Prostě je to pobavilo. Je to vlastně opravdu na způsob takové zapadlé policejní stanice, kde jsou ti čerti v podstatě provinční. A to umožňuje z nich udělat zábavné, veselé postavy. Protože u nás to nejsou nositelé hrůzy, ale spíše vykonavatelé spravedlnosti, kteří ze všeho nejradši ve volném čase pijí pivo.

FDb: Je něco, co jste si během natáčení nejvíce hlídal? Na co jste dával největší pozor, aby se někam nezvrtlo?
Marek Najbrt: Člověk si v rámci možností musí hlídat úplně všechno, ale samozřejmě má spolupracovníky, kteří za něj hlídají spoustu detailů. Tady byl velice silný tým kolem výpravy. Těch výtvarníků tam máme několik, takže se nic nepodcenilo. Já jsem si hlídal spíše tu režijní stránku věci, protože jsem si uvědomil, že to potřebuje specifický druh herectví, který musí mít stylizaci, ale zároveň musí mít v té stylizaci nějaký limit. Nesmí to být pitvoření, které nemám u pohádek rád. Tady jsem po hercích chtěl, aby hráli svým způsobem naplno a vesele. A oni to ocenili, protože to můžou u málokterého filmu.

FDb: Ve filmu se objevuje několik pohádkových rekvizit. Mimo jiné jehla, ubrousek a měšec. Kterou byste nejvíce uvítal v reálném životě?
Marek Najbrt: Tyhle zázračné věci by se asi hodily, i když že by mi nějaká jehla šila oblečení, které se dá použít jenom jeden den, to by mě asi úplně nezajímalo. Peníz je vlastně taky jenom jeden, který se zase vrací zpátky do měšce, takže to taky nemůžete pořádně použít. Ony jsou to vlastně spíše podvody, protože jedno z těch poselství toho příběhu je to, že by člověk neměl spoléhat na kouzla, ale měl by se o ten svůj život zasloužit sám. To je přesně ta výchovná linka toho příběhu.

FDb: Z tohoto pohledu je dobrá i ta linka s hledačem pokladů, kterého hraje Jan Budař
Marek Najbrt: To je. Já vlastně tuhle postavu Klouzka mám rád a rozumím mu. On je zamilovaný, ale ta jeho úvaha, že lásku získá tak, že bude bohatý, je mylná. A tím pádem ho zavede na úplně špatnou cestu, na jejímž konci ho čeká peklo. Je to vlastně velmi smutný příběh.

 










 

FDb: Teď trochu odbočíme. V roce 2009 měl premiéru váš film Protektor, který se stal velmi úspěšným. Považujete ho i vy sám za váš nejlepší?
Marek Najbrt: To bych tak neřekl. Já svoji tvorbu nerekapituluju a nehodnotím. Na všechno se snažím dívat s odstupem a kriticky, protože se z toho chci poučit. Některé filmy mají ceny, některé nemají. Na některé přijdou diváci, na některé méně … Všechno to má něco do sebe. Já mám ty svoje projekty rád, včetně těch, které ten ohlas neměly. Protože já se rozhoduju podle toho, jestli mě ta látka zajímá a to se pak většinou nestane, že by mě to zklamalo. Žádný žebříček si nedělám.

FDb: Letos hned po prezidentské volbě běžel v kinech váš film Prezident Blaník. Natáčeli jste dva konce, ale dlouho to vypadalo, že se ten druhý, kdyby vyhrál Jiří Drahoš, neobjeví ani v bonusech na DVD. Proč?
Marek Najbrt: My jsme ho vlastně nechtěli ani ukazovat, ale teď jsme si v té naší partě řekli, že už je to s takovým odstupem, že by tam být mohl.

FDb: V tom filmu je moment, kdy Miloš Zeman zamává Tondovi Blaníkovi, ale říkal jste, že si ho asi s někým spletl …
Marek Najbrt: V tu chvíli byl Tonda se svojí partou v rámci své role hlasitým podporovatelem Zemana. Mám pocit, že Zemana jeho manželka nějak upozornila na to, že tam jsou jeho podporovatelé s transparentem. Takže si mysleli, že to jsou podporovatelé, protože na tu dálku to neměli šanci poznat. Takže bylo hezké, že tam vzniknul takový kontakt, protože jinak se k Zemanovi v podstatě nebylo možné.

FDb: Chystáte už nějaký další film?
Marek Najbrt: Teď jedu v několika scenáristických projektech, a pak bych je chtěl režírovat. Dá se mluvit o filmu s pracovním názvem 1938, který vypráví o bojích našich ozbrojených složek v září 1938 na hranicích s německým Freikorpsem, což byli němečtí povstalci. Je to taková méně známá kapitola naší historie, kdy tady byla spousta lidí, kteří položili za svou zemi život. A já si myslím, že je dobré to ukázat ve férovém válečném filmu, kde teda nebudou jezdit velká tanková vojska, ale bude tam to, co ti lidi zažívali. Takové ztracené varty, kde bylo těch lidí v družstvu pár a zažili velice dramatické chvíle s hodně mrtvými a zraněnými. 

FDb: Kdy byste chtěl začít natáčet?
Marek Najbrt: To se těžko odhaduje. Čertí brko vznikalo pět let. A naopak Prezident Blaník vzniknul velice rychle, protože to není klasický film. Je to něco mezi filmem a happeningem. Ale historický film takového typu potřebuje vývoj scénáře, což není hned. Další věc jsou peníze a další věc jsou přípravy, takže to je horizont tak minimálně tří let.

FOTO: Falcon
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Na cestě s mámou Dnes

Další počin, který byl uveden už na lednové přehlídce SCANDI, míří teď do běžné distribuce.&nb... celý článek

DVD

Recenze: Záskok

Brzy vstoupí do kin Panenky na útěku v režii Ethana Coena, který ve čtyřiadevadesátém režíroval se svým... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz