Recenze: První člověk

Vydáno dne 10.10.2018 (596 přečtení)
Damien Chazelle, jenž se ve dvaatřiceti stal nejmladším držitelem Oscara za Nejlepší režii, poprvé ve své režijní kariéře opustil hudební vody, aby se vydal do vzduchoprázdna a předložil nám biografii Neila Armstronga. Prvního člověka, který kdy stoupnul na povrch Měsíce. 

 










 

Vzhledem k tomu, jak byl vychvalován po Whiplashi a La La Landu, se čekalo, s jakými přijde inovacemi, čím učiní jeden z nejzásadnějších příběhů v historii lidstva doopravdy zajímavým, abychom na něj mohli dlouho vzpomínat a opakovaně se k němu vracet. Asi tušíte, že to nedopadlo. Skoro se chce napsat, že můj zážitek z výstavy Getaway to Space, kde jsem měl možnost si sáhnout na kámen dovežený přímo z Měsíce, byl o poznání pozoruhodnější, než přistání Apolla 11 v roce 1969. Nemluvě třeba o tom, kterak jsem tenkrát při zatmění – navzdory veškerým zakazujícím doporučením – pohlédnul do sluníčka a cca tři minuty neviděl ani … nic.

Prvního člověka totiž Chazelle udělal hraný dokument, jako Ondřej TrojanTomana nebo Peter Berg do jisté míry ze Dne Patriotů, eventuálně možná NolanDunkerku. Rozhodně znovu nešetří údaji zobrazujícími i konkrétní dny, což si stejně nejde na první dobrou zapamatovat! Vlastně se z toho stal už takový nešvar, který jistě nejen mě už přestává v životopisných projektech bavit. Všechno navíc potřeboval natáhnout na dvě a půl hodiny, protože z nějakého důvodu se scenáristou usoudili, že bude nejlepší začít s vyprávěním už v roce 1962, kdy se všechno pomalu rozjíždělo!

Z pozemského počínání de facto celým filmem (tu nenápadně, tu nápadněji) provází ztráta malé dcerky. Dále se seznámíme s dalšími kolegy s NASA, včetně Eda Whitea (Jason Clarke) a jeho manželky Patricie (Olivia Hamilton), u níž to chvíli vypadá, že snad převezme od Ryana Goslinga otěže a stane se hlavní postavou. Projdeme si nějakou tou nehodou, zakusíme výcvikový trenažer, zjistíme to podstatné o Apollu 1 a hodně nás musí zajímat i Neilův vztah s manželkou Janet (Claire Foy). Všechno je přitom hrozně fádně servírované, a pokud není kosmonautika vaším nejvěštím hobby, interakce s postavami se bude kvůli tomu stroze dokumentárnímu přístupu patrně rodit jenom velmi složitě.

Všechno nepochybně šlo udělat o něco lépe i z pohledu Neila Armstronga, ačkoliv pozoruhodnější by téměř jistě bylo vidět vše očima Buzze Aldrina, kterého ztvárňuje Corey Stoll. Ať už pro jeho mírně pobuřující upřímnost, nebo proto, že na povrchu Měsíce stanul „až“ jako druhý. Jméno Neil Armstrong přece i dneska zná skoro každý. Navždy zůstane tak trochu v jeho stínu, ovšem na druhou stranu se tam alespoň podíval. Na rozdíl od třetího člena posádky Michaela Collinse, který podle plánu zůstal na oběžné dráze.

Teprve nedlouho před tou cestou na Měsíc nabere První člověk solidní spád a dokonce se zadaří probudit nějaké emoce. Vše nastartuje manželčin rozkaz Neilovi, aby děti připravil na to, že existuje vcelku velká pravděpodobnost, že se nevrátí zpátky. Přeci jen jak řekl producent Marty Bowen: „Během předprodukce a natáčení jsem často slýchával, že v kapsách máme počítače, které jsou výkonnější než ty, které nás dostly na Měsíc.“ Samotný výstup je natočen velice pěkně (byť v některých momentech se asi dalo krátit) a IMAX nás tam skutečně přenese. Akorát tam nejsou ani holky a Měsíčňané, ani Transformeři, ani Dr. Manhattan, ani nacisté.

Tuto pasáž doprovázejí nadšení lidé po celém světě, kteří sledovali přímý přenos. Pochopitelně se připomene i prohlášení Johna F. Kennedyho o tom, že do konce dekády přistaneme a se zase bezpečně vrátíme. Dojde taky na skeptické názory veřejnosti, která by většinově raději věnovala peníze na něco užitečnějšího. Nelíbilo se to ani Kurtu Vonnegutovi, jehož slavný román Jatka č. 5 vyšel ve stejném roce. Protestovali i někteří odvážnější černoši. A Chazelle má potřebu nás na to obšírněji upozorňovat, byť tím poněkud odbočuje od tématu, protože film se nejmenuje První přístání na Měsíci, nýbrž První člověk. Pro Ryana Goslinga to stále byla výborná herecká příležitost, jelikož ve filmografii to pak vypadá dobře. Samotný snímek však na rozdíl od události, o které chce vyprávět, žádným zázrakem není.

První člověk by byl zřejmě mnohem poutavější jakožto krátkometrážní počin. Ovšem i tak si s největší pravděpodobností minimálně nominace na prestižní ocenění připíše. Jednak kvůli tomu, že vyzdvihuje Američany, resp. lidskou rasu obecně (to vlastně ani jinak nejde), a jednak kvůli jménu Damien Chazelle, protože jakási stereotypizace jistě zafunguje. Někteří režiséři zkrátka můžou natočit cokoliv a stejně se budou ucházet o Zlatý glóbus nebo o Oscara. Přitom že nezařadil záběr nebo scénu, jaká se tak nějak očekává, ještě přece nepředstavuje důvod, abychom skákali tři metry do vzduchu. Mezi Prvním člověkem a Apollem 13 je zkrátka propastný rozdíl. Protože za současných okolností by bylo mnohem lepší si o příběhu Neila Armstronga raději přečíst v nějaké knize podobné této.

FOTO: CinemArt
Hodnocení autora: 5/105/105/105/105/105/105/105/105/105/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Zloději Dnes

V rámci blížícího se Best Film Festu bude k vidění i tento „film, který vám ukradne s... celý článek

Skylink

Lekce neslušného chování

Když se řekne 20. – 30. léta, co se vám vybaví? Divoké večírky, třpytivé róby a hodně alkoholu? celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2018, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.061/0.032
Partneři:
hotel pro psy