Rozhovor: Eliška Křenková

Vydáno dne 24.09.2018 (529 přečtení)
Známá česká herečka, která se ve filmu Všechno bude objevuje v roli stopařky Báry. 

 

FDb: Jak byste představila postavu, kterou hrajete ve filmu Všechno bude?
Eliška Křenková: Vždycky jsem si představovala, že je to taková holka z Ústí, která ráda paří. Nechci říct, že by vůbec nic neřešila, ale radši si jde svojí cestou. Radši všechno překalí. Myslím, že není úplně super chytrá, ale spíše taková pudová, divoká, hysterická. Řekla bych taková „schmutzig“ holka.

FDb: Setkala jste se někdy s někým takovým?
Eliška Křenková: Vlastně moc ne. Nikoho konkrétního si nepředstavím. O to bylo těžší si ji představit a být schopná ji zahrát. Když nemáte reálnou představu, tak je to těžší.

FDb: Je pravda, že jste se s režisérem trochu rozcházeli v těch představách, jaká by ta postava měla být?
Eliška Křenková: To si nemyslím. My se s Olmem v názorech moc nerozcházíme. Já jsem spíše nevěděla, jak ji mám uchopit. A v určité fázi toho zkoušení jsem z toho byla taková rozsekaná, protože veškerou energii jsem dala klukům, kteří hrají Máru a Heduše, a na mě úplně nezbyla. Takže jsem se trochu bála, když jsem si uvědomila, že za chvilku už točíme a já vlastně vůbec nevím, jak mám tu postavu hrát. Většinou to u těch svých rolí cítím, ale tady jsem vůbec nevěděla. A musím říct, že to byla jedna z mých nejtěžších postav. Ještě tím, že byla stylizovaná a naopak kluci jsou přirození a ona tam s nimi funguje. Takže to muselo mít takovou míru, aby to nebylo do očí bijící. Bylo to těžké.

FDb: Vy jste představitelům těch dvou dětských rolí v přípravách na Všechno bude hodně pomáhala …
Eliška Křenková: Ano. Působila jsem jako herecký coach.

FDb: A když jste je na natáčení připravovala, měli třeba nějaké vlastní nápady, které se vám líbily, nebo čistě jenom poslouchali vás?
Eliška Křenková: Oni moc nápady neměli, oni takoví jsou. Naopak jsme měli nápady my, když jsme je viděli. Protože jsou hrozně dobře vybraní. Taková nevyčerpatelná studnice.

FDb: Je někdo, kdo vám podobným způsobem pomáhal, když jste začínala?
Eliška Křenková: Ne. (úsměv) Já jsem si musela na všechno přijít sama. Kluky jsem se snažila naučit ty informace, které jsem se sama naučila za těch třináct let svojí praxe. To jsou informace, za které by mi jiní začínající herci určitě klidně platili zlatem, protože to vám nikdo moc neřekne. Já jsem tedy rozhodně neměla štěstí na pedagoga, který by mi komplexně říkal to, co bych potřebovala. Sice jde vlastně o jednoduché věci, ale je těžké k tomu dojít. Tak jsem se jim je snažila v tom rychlokurzu předat. (úsměv)












 

FDb: S Olmem Omerzu jste natočila už druhý film. Kývla byste mu na nabídku na jakoukoliv roli, aniž byste četla scénář?
Eliška Křenková: Bez toho, aniž bych četla scénář? Asi jo. Myslím, že Olmo je jeden z mála režisérů, kterým bych kývla na nabídku i bez přečtení scénáře.

FDb: Vás režie neláká?
Eliška Křenková: Zatím ne. Zatím se na to necítím. Na ten coaching ano a myslím, že nějaké zkušenosti umím předat a baví mě to, i když se zároveň pořád sama učím. Navíc si myslím, že herecký coaching je profese, která u nás chybí. Co se režie týče, nevím, co bude za deset let, ale teď určitě ne.

FDb: Vybavíte si, jaká byla vaše reakce po přečtení scénáře k Rodinnému filmu?
Eliška Křenková: Mně se to hrozně líbilo. Byl to jeden z mála komplexních scénářů, kde mě netahaly za uši ty repliky a ta postava mě hrozně zajímala. Takže to bylo určitě pozitivní.

FDb: Byla jste potom s Rodinným filmem na nějakých festivalech?
Eliška Křenková: Já jsem vlastně paběrkovala po ostatních, to bylo hrozné. (smích) Zatímco ostatní byli na festivalech v Japonsku, v Jižní Americe, v Israeli, v Chicagu, … Tak já jsem byla v rumunské Kluži, ve Vilniusu, v Cottbusu, … (úsměv) Nechci urazit ty festivaly, třeba Rumunsko bylo super, ale přeci jenom je atraktivnější jet do Japonska než do Cottbusu. (smích)

FDb: Zdá se mi to nebo fakt hrajete radši dramata než komedie?
Eliška Křenková: (úsměv) Já bych ráda hrála komedie, ale musely by být dobré. Třeba Všechno bude je taková velmi vkusná komedie. Já proti komediím nic nemám. Naopak si myslím, že je to těžší žánr. Protože je hodně těžké, aby to mělo inteligentní humor a bylo to dobře vypointované. Takže jde o to, že těch dobrých komedií je pomálu. Ale myslím si, že nejenom u nás.

FDb: A čím vás zaujala Padesátka?
Eliška Křenková: To bylo takové kamarádské. Vojtovi jsem na to kývla, protože se známe léta letoucí a jsme dobří kamarádi. A Vojta si to tak obsadil, abychom se tam všichni potkali a aby byla sranda. Mě ta postava vlastně hrozně bavila, protože jsem tak stylizovaná, že mě nikdo nepozná. Cítila jsem, že si můžu trochu dělat, co chci. (smích) Třeba ty brýle, to byl můj nápad. To natáčení jsem si opravdu užila.

 










Eliška Křenková (vpravo) ve filmu Padesátka


FDb: Olmo Omerzu před samotným natáčením s herci hodně zkouší. Vyhovuje vám tenhle přístup víc? Dělá to tak více režisérů, se kterými jste spolupracovala?
Eliška Křenková: Mně to vyhovuje. Olmo je v tomhle v dobrém slova smyslu extrémní. Rozhodně jsem neměla pocit, že by to bylo zbytečné nebo něco takového. Já pro to zkoušení jsem, protože si myslím, že je to hrozně důležité. Pak už totiž nemusíte hledat na tom place a můžete se soustředit vyloženě na ty akce. Myslím si, že zkoušení zvedá i kvalitu těch hereckých výkonů. Takže jsem absolutně pro a stojím si za tím. Teď už se to začíná trochu dělat i na jiných projektech, ale není to v takovéto míře. Olmo je v tomhle velmi precizní, což mě vyhovuje, protože jsem v té práci taky velmi precizní a puntičkářská. U Rodinného filmu a u Všechno bude je to něco jiného, protože tam jsou ti dětští herci a o to musí být zkoušení delší a náročnější. Ale kdyby tam byli jenom herci, tak si myslím, že je důležité minimálně projít s tím režisérem celý scénář a povídat si o motivacích postav a tak dále. Protože během těchto zkoušek vznikne spousta nových, hezkých věcí, které můžou ten film posunout dál.

FDb: Improvizace vám teda nevyhovuje?
Eliška Křenková: Improvizace ano, ale musí mít dané hranice. Jinak to nefunguje. Protože když zkoušíte, tak tu improvizace vlastně děláte na těch zkouškách. Já jsem ty kluky vlastně vedla skrz improvizaci.

FDb: Jak náročné pro vás bylo to zimní natáčení?
Eliška Křenková: To bylo hodně náročné, protože byla fakt zima. To není, jako když jdete v zimě na výlet a vezmete si funkční hadry. Tady je vlastně úplně jedno, co máte na sobě, protože je vám furt šílená zima, když vlastně ani nejste v pohybu. Já navíc tu zimu obecně docela nedobře snáším, takže to bylo náročné.

FDb: Televizní diváci vás znají ze seriálu Vyprávěj. Nastudovávala jste více o té době, ve které Lucku hrajete?
Eliška Křenková: Já jsem tam v době okolo Sametové revoluce, tedy na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Dělala jsem si takový research u lidí, které znám. A vyptávala jsem se na různé věci ohledně té doby. To mě hodně zajímalo.

FDb: Sledujete ten seriál nebo i další projekty, ve kterých hrajete?
Eliška Křenková: Já nemám televizi, ale občas se na něco podívám na iVysilání. Spoustu dílů Vyprávěj jsem viděla, ale určitě ne všechno. U těch seriálů se to nedá moc stíhat. Ale občas se podívám.

FDb: Hrála jste i ve filmu Andělé všedního dne. Čím si vás tenhle projekt získal?
Eliška Křenková: Chtěla jsem dělat s Alicí Nellis. A hrozně se mi líbilo to herecké obsazení, které jsem měla okolo sebe. Brala jsem to tak, že se od nich můžu hodně naučit, že to může být velmi přínosná zkušenost. Navíc jsem ve dvaadvaceti, když jsem končila školu, hrála anděla, jednu z hlavních rolí ve filmu. To bylo hezké.

FDb: Jaké filmy máte ráda jako divačka?
Eliška Křenková: Takové, které točím. I když strašně ráda se podívám i na komedii, ale to se vracíme k tomu tématu, že těch dobrých je opravdu málo. A ráda taky sleduju filmy, o kterých pak přemýšlím. Třeba Přežijí jen milenci, Ghost Story nebo Ženy 20. století.












 

FDb: Napadá vás nějaký jiný film, ke kterému byste Všechno bude připodobnila?
Eliška Křenková: Tak slyšela jsem, že někdo jmenoval Jízdu. Ale jinak si myslím, že vlastně podobný film není. I když je to road movie o svobodě. Ale k té Jízdě bych to ani nepřirovnávala. Proč? Jenom kvůli postavě té Báry? Navíc tím, že se odehrává v zimě, je to vlastně docela jiná road movie.

FDb: Jste jedna z mála českých hereček, která moc nehraje divadlo. Proč?
Eliška Křenková: Ten film a to filmové herectví mě baví víc. A zadruhé nechci ztratit svoji svobodu. Nechci zůstat „zašpérovaná“ v Čechách kvůli nějakému představení. Ale teď aktuálně budu zrovna hrát dvě představení. Jedno je taneční, takže to pro mě vždycky musí být taková výzva. Hodně si vybírám, ale proti divadlu určitě nejsem.

FDb: Příště vás budeme moct vidět v debutu programového ředitele Febiofestu Michala Hogenauera s názvem Certain Kind of Silence. Mohla byste o něm prozradit více? Myslím o tom projektu, ne o Michalovi Hogenauerovi
Eliška Křenková: (smích) Jedná se o lotyšsko-holandskou koprodukci. Natáčelo se v Lotyšsku. Ten český štáb byl hodně v menšině. Byla jsem tam jenom já, Michal, jeho asistent a producent Petr Oukropec. Je to o dvacetileté české holce, která jde dělat au-pair do jednoho ze severských států. Natrefí na takové zvláštní rodiny a postupně rozkrýváme, co jsou zač.

FDb: A v jakém dalším filmu vás uvidíme?
Eliška Křenková: Teď budu natáčet televizní film Nonstop lahůdkyHonzou Hřebejkem podle scénáře Tomáše Pavlíčka.

FOTO: CinemArt
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Na střeše Dnes

Nový film Jirky Mádla o „troše ilegálního chování s úmyslem někomu pomoct.“&n... celý článek

Skylink

Zataženo, občas trakaře

Flint Lockwood neměl nikdy malé cíle. Vždycky chtěl změnit svět, vynaleznout něco unikátního, užitečného a hlavně superbombastického! celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2019, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.056/0.032
Partneři:
hotel pro psy