Recenze: Nejtemnější hodina

Vydáno dne 05.08.2018 (300 přečtení)
Psali jsme si o knize The Crown, takže rozhodně nebude od věci se zaměřit i na tento film, který nedávno vyšel na DVD. 
Musí tedy být jasné, že nepůjde o zabijácké mimozemšťany v Moskvě, nýbrž o jednoho odhodlaného politika v Londýně. Bezprostředně po svém prvním zvolení do křesla pro předsedu britské vlády musel čelit problému, jaký zažije během svého života málokterý politik. Skutečná zkouška vůdcovských, diplomatických i bojovných schopností Winstona Churchilla spočívala v květnu 1940 v nutnosti zastavit nacisty, kteří zahnali spojence až k moři u místa zvaného Dunkerk. Už už to vypadalo, že po invazi do Československa, Polska, Holandska, Belgie a těsně před vpádem do Francie, je následná okupace Velké Británie pod vedením Herrn Hitlera nevyhnutelná.

Pan Churchill už byl pod nátlakem okolí připraven zahájit mírová jednání, která by v podstatě udělala z Velké Británie německou kolonii. Jenže cestou do práce vystoupil z auta a v metru pokecal s lidmi, kteří byli proti. Tomu malíři pokojů se přece nemůže ustupovat! A tak přednesl svůj projev, nikoliv nepodobný tomu v podání Williama Wallace. Došlo tedy na Dunkerský zázrak. Jenže tři věci: zaprvé, kdyby se nacisté z důvodu, o kterém se dodnes vedou spory, najednou nezastavili, nebylo by evakuováno 340 000 vojáků, ale možná 3 400 000, tedy jejich zmasakrované ostatky. Zadruhé: Churchill stejně bezprostředně po skončení války prohrál volby a odstoupil, i když se ještě jednou vrátil (dokud mu nebylo 80!). Nic to však nemění na tom, a to bude zatřetí, že kdyby byl Winston Churchill premiérem už o dva roky dříve, mohl být výsledek zas*ané Mnichovské dohody docela jiný. Tedy za předpokladu, že by potkal ty lidi v metru, přičemž jedna žena se jmenuje Alice Simpson, což asi nemá být narážka na Wallis Simpson, kvůli které abdikoval král Edward VIII.

Životopisné projekty většinou stojí a padají s výkonem představitele nebo představitelky hlavní role. Ti pak bývají nominovaní na prestižní ocenění, ačkoliv ten klíč jest trochu zapeklitý, neboť se často stává, že vskutku kvalitní představení bývají opomíjená na úkor biografií, jaké vznikly pod záštitou velkého studia, které si může dovolit pořádnou propagaci. Každopádně Gary Oldman by byl za svůj výkon s největší pravděpodobností minimálně nominován, i kdyby natočil Nejtemnější hodinu v produkci Burkiny Faso, v jejímž hlavním městě Ouagadougou mají mimochodem filmaři svůj vlastní monument.

Každopádně díky výtečné práci maskérů Gary Oldman Winstona Churchilla opravdu nehraje, ale skutečně jím je. Navíc potěšilo, že dal této roli i nějaký přesah, než aby pouze okoukal pohyby, gesta a způsob mluvení, jako to udělal třeba James FrancoThe Disaster Artist: Úžasném propadáku. Oscar tedy zasloužený, přestože v Nejtemnější hodině mu scenáristé postupně ubírají momenty, ve kterých by mohl herecky doopravdy vyniknout, a přestože Daniel Day-Lewis by případným čtvrtým vítězstvím nasadil laťku – z čistě sportovního hlediska – hodně vysoko. Jenomže to by musel v první řadě Paul Thomas Anderson koncipovat Nit z přízraků více v jeho prospěch.

Ona Nejtemnější hodina vlastně také připomene díky své snaze o historickou přesnost a věrohodnost Lincolna, byť se tady najde pár snadno rozpoznatelných momentů, u kterých by bylo obrovským překvapením, kdyby nešlo o fiktivní dramatizaci. Zároveň je film temný i z vizuálního hlediska. Velice často se pohybujeme pouze po nepříliš osvětlených místnostech (včetně té, odkud volá Franklinu Rooseveltovi), sem tam někdo roztáhne závěsy a na ulici vyjdeme minimálně, což samozřejmě uvítají producenti, jelikož jde o historický kus, takže odpadá potřeba nákladných dobových kulis a rekvizit, tudíž se dost ušetří.

Nelze také nezmínit fakt, že Churchillovým současníkem byl Jiří VI., o kterém vypráví Králova řeč. Jak skvělé by bylo, kdyby znovu vypadal jako Colin Firth, protože Ben Mendelsohn mu bohužel nesahá ani po kotníky. Z dalších vedlejších postav hraje Kristin Scott Thomas manželku Clementine, která byla Winstonovi především oporou. Nutno podotknout, že tato figura není prvoplánová, a proto je zajímavější, než se může zdát. To samé platí o zapisovatelce Elizabeth Leytonové. Ta má tvář Lily James, jež se teď v kinech představuje v muzikálu Mamma Mia! Here We Go Again v naprosto odlišné úloze.

Nejtemnější hodina
 se jinak příliš nevyžívá v osobním životě Winstona Churchilla. To podstatnější z něj uvádí kniha The Crown, třebaže se soustředí hlavně na královskou rodinu. Určitě nebude od věci si ji před zhlédnutím tohoto počinu přečíst. On totiž Joe Wright asi nebyl nejvhodnější volbou na post režiséra. Nesnaží se experimentovat jako u Sólisty a zvláště pak Hanny, což byla vlastně docela chyba. Takhle nám především vychází, že Churchill byl obratný politik, i když z The Crown víme, že byl také egoista, jenž neváhal lhát samotné královně, aby si udržel místečko. Nejtemnější hodina s tím závěrečným citátem má být jeho poctou, která chce posílit kult jeho osobnosti tak, aby mu bylo odpuštěno i to, že zatajil lidem pravdu, aby nešířil paniku, což se ovšem v letech druhé světové války mohlo hrubě vymstít.

FOTO: CinemArt
Hodnocení autora: 6/106/106/106/106/106/106/106/106/106/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Skylink

Osmdesátkové drbny

Když se sejde několik žen u jednoho stolu, je o zábavu postaráno. A co teprve když se potká šestice svérázných dam několika generací. celý článek
 
Přidat na Seznam.cz
Zdarma
aplikace
pro mobil
ke stažení

Copyright © 2003-2018, Filmová databáze s.r.o. (FDb.cz). Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.

Load: 0.06/0.033
Partneři:
hotel pro psy