Pochopitelně tvůrčí práce, takže ty komiksy. Ale s velkou chutí jsem překládal například klasiky jako Psycho a Ptáci, Psa Baskervillského, milé věci jako Jak ochočit draky, Dvě socky, „srdcovky“ Millénium, Příběhy z krypty nebo třeba Komando plné Arnoldových hlášek. A z knih pochopitelně sérii o Dexterovi a Eddingsovy ságy Belgariad a Malloreon, za jejichž vydání v češtině tak trochu mohu.
Zaměřme se teď na vaší roli překladatele. Jak jste se vůbec k tomuto povolání dostal?
V podstatě na inzerát začínající TV Nova. S manželkou nám totiž došlo, že se ze dvou platů vysokoškolských pedagogů neuživíme. A po filmech a seriálech přišly i knihy, zpočátku fantasy, pak i ostatní. Dlužno ovšem podotknout, že jsem si moc nepomohl, umělecký překlad je sice velká radost, ale zároveň i řehole, která je vzhledem k vynaložené práci snad nejhůře placeným jobem, jaký znám, se stálou tendencí honoráře ještě snižovat.
Jak jste se ke svému povolání překladatele dostal?
V podstatě na inzerát tehdy začínající TV Nova. S manželkou nám totiž došlo, že se ze dvou platů vysokoškolských pedagogů neuživíme. A po filmech a seriálech přišly i knihy, zpočátku fantasy, pak i ostatní. Dlužno ovšem podotknout, že jsem si moc nepomohl, umělecký překlad je sice velká radost, ale zároveň i řehole, která je vzhledem k vynaložené práci snad nejhůře placenou prací, jakou znám, a se stálou tendencí honoráře ještě snižovat.
Byl jste někdy přítomen u natáčení dabingu pro film nebo seriál, který jste překládal? Dáváte dabérům nějaké rady?
Byl jsem u dabování Karate Kida, kde jsem radil s výslovností čínských vět, které se musí i správně „zazpívat“, aby neznamenaly něco úplně jiného. A před dabéry hluboce smekám. Jinak v případě potřeby dám do textu poznámku. Případně upozorním třeba na ruský přízvuk některé postavy v poznámce. Většinou si s těmito věcmi ale poradí úpravce, který věty přizpůsobuje hercům přímo do pusy.
Sledujete někdy vámi přeložená díla v televizi, abyste zhodnotil, jak jste s tím dabéři poprali?
Popravdě moc ne, ten film nebo seriál jsem při překládání viděl několikrát. Většinou nemám čas, protože dělám na dalším překladu. A pokud ano, spíš než dabing obecně, se kterým bývám spokojený, se pak nervuji nad dialogy – jestli jsem někde neudělal chybu nebo je nemohl napsat lépe. Klasická profesionální deformace, která neprospívá duševnímu zdraví.
Stane se vám někdy, že si během sledování filmu nebo seriálu řeknete “přeložil bych to lépe”?
Občas ano, opět to částečně souvisí s tím, čím jsme začali – tento druh překladu je tak špatně placený, že zadavatelé často musí vzít zavděk méně zkušenými, spíše příležitostnými překladateli, kteří třeba nevědí, že Red Heat je rudý/komunistický polda, Die Hard tvrďák či nezmar, billion miliarda, životné the Thing ne/tvor nebo bytost a tolik oblíbené guinejské prasátko vlastně morče.
Přejděme k South Parku, který překládáte pro Prima Comedy Central. Dokážete odhadnout, kolik času vám zabere překlad jedné epizody?
Pokud jde o South Park (cca 17-20 stránek), tak jeden den. Vím, zdá se, že „pouhých“ 20 minut musí být hotových za chvilku, ale tak to prostě není. Doladit slovní hříčky, často přeložit i písničky, aby se rýmovaly jako originál a měly pokud možno stejný formát, dohledat reálie a všechny odkazy, to není jednoduché a chce to svůj čas. Akční filmy nebo běžné konverzačky jdou pochopitelně rychleji, ale třeba takové Dvě socky, které mají nějaký dvojsmysl nebo vtípek téměř v každé větě, jsou snad ještě horší. A kapitolou samou pro sebe jsou dokumentární filmy, ty jsou často především o dohledávání správných termínů a reálií, čímž se doba překladu pochopitelně prodlužuje.
Prima Comedy Central vysílá South Park zpravidla jen několik dní až týdnů po americké premiéře. Jak náročné je stíhat časové lhůty?
Je to velký horor a kromě časového stresu je takové okamžité překládání i pěkně zákeřné. Mimo jiné proto, že „nevidíte dopředu“, jak který motiv autoři dále rozvinou a nemáte k dispozici ani komentáře, které mohou leccos dovysvětlit. Např. v minulé sérii (XX.) to byly „memberries“, bobulky, které nutí své požívače vzpomínat na staré zlaté časy, odtrhávají je od reality a vzpomínající spojují do uzavřeného klanu. Proto jsem je přeložil co nejobecněji jako „začleněnky“, jenže autoři tento motiv rozvíjeli jiným směrem a výsledně by se hodil překlad spíše „vzpomněnky“.
South Park se vyznačuje velmi osobitým humorem. Považujete se za fanouška toho seriálu?
Ovšem! První díly byly taková bomba, že jsme doma jen lapali po dechu. Spolu se Simpsonovými a Futuramou si roky udržuje vysokou úroveň a tvoří špičku žánru. A z některých dílů (o Britney Spears nebo oživlých reklamách) až mrazí. Jen mám pocit, že v posledních dvou sériích začíná autorům trochu docházet dech.
Jak se vypořádáváte s kreativními nadávkami, které létají z úst southparkských školáků? Často totiž při přímém překladu zní spíše komicky…
Ze začátku jsem měl problém psát něco, co bych nikdy nahlas nevyslovil, ale člověk časem otrne a, kajícně se přiznám, sem tam se nechám i inspirovat... Dřív jsem se často ptal dcer, jaké nadávky zrovna „frčí“, jenže ty mi mezitím vyrostly. Naštěstí v posledních sériích se od jadrnosti dost ustoupilo a dokonce se objevilo vypípávání sprosťáren, což je právě u South Parku dost rána do zad.
Stává se vám někdy, že narazíte na nepřeložitelnou repliku, u které víte, že ji překlad připraví o vtip? Jak to případně řešíte?
Nejdřív ji pochopitelně zkouším nějak vymyslet, pak opsat nebo nahradit podobným ekvivalentem, případně do textu vsunout (většinou jednoslovnou) „vysvětlivku“, aby se diváci chytili. No, a někdy to prostě nejde a musím třeba z trojsmyslu udělat jen dvojsmysl. Důležité je, zvláště u sitcomů se smíchem publika, aby se měl i český divák čemu zasmát. Naštěstí se mi to během těch pětadvaceti let a stovek filmů a dílů Dvou a půl chlapa, Brickleberry, Dvou socek, South Parku atd. stalo, pokud vím, jen párkrát. Téměř vždy to nějak jde.
.jpg)
.jpg)
