Duben

Recenze: Collateral Beauty: Druhá šance

Vydáno dne 02.06.2017
Hvězdně obsazené drama s komediálními prvky, ale také s velkými, leč nenaplněnými ambicemi. 

 

Všichni píšou filmovým hvězdám, ale Homer Simpson píše filmům. Všichni píšou konkrétním živým osobám, ale Howard Inlet píše třem nehmotným, i když téměř všudypřítomným entitám – lásce, času a smrti. Nedělejme si z toho však srandu, protože … to není sranda. Stál v čele agentury a svou práci dělal dobře. Dokud se nestala tragická událost, po které se uzavřel do sebe. Kvůli tomu přišla agentura o velké klienty a spoustu peněz, což se nelíbí spolupracovníkům Whitovi, Simonovi a Claire. I rozhodnou se pro rázné řešení, zahrnující mimo jiné jednoho ženského soukromého detektiva, přičemž se snaží si namluvit, že to myslí v dobrém a že nejde jenom o prachy.

Sami ale mají svoje problémy. S Whitem se nekamarádí jeho dcera, Claire zase žádné děti nemá a už jí tikají biologické hodiny. A Simon? Ten má teprve problém! Jednou, v době Vánoc, přijde na konkurz do agentury překrásná Amy. Pomůže vylepšit slogan, čímž si pořádně získá Whitovu pozornost, takže ji následuje až do nedalekého divadla, kde se spolu s dalšími dvěma herci, resp. hercem a herečkou, snaží o nastudování a uvedení hry. Tu se zrodí geniální (nebo zdánlivě geniální) nápad – tihle tři se stanou ztělesněním lásky, času a smrti a začnou se Howardovi zjevovat, díky čemuž uzná, že není kompetentní být nadále v agentuře a odejde, nebo se srovná a stane se tím, kým byl. V tom druhém by mu mohla pomoci i jistá Madelaine, která vede podpůrnou skupinu, nikoliv nepodobnou té z Klubu rváčů (čímž nemyslím ten samotný klub rváčů, nýbrž tu druhou skupinu, protože v Collateral Beauty: Druhé šanci nikdo nikoho fyzicky nenapadá, byť k tomu sem tam může mít docela dobrý důvod). 

Scenárista Allan Loeb má určitě pravdu v tom, že ač tento počin vypráví o o závažných věcech, jeho uvedení v době Vánoc jistě nebylo nějak nevhodné. To bychom rozhodně našli větší extrémy. Přirovnání ke v zámoří nesmírně populárnímu filmu Život je krásný (není to tento od Roberta Benigniho) se ovšem dá považovat za trochu přehnané. Troufám si tvrdit, že ač Collateral Beauty: Druhá šance má své nesporné kvality, statusu díla Franka Capry z roku 1946 nikdy nedosáhne. Nejen proto, že v dnešní době je při té obrovské záplavě filmů nepoměrně obtížnější stvořit nefalšovaný kult.

Režisér David Frankel (shodou okolností podepsaný též pod filmy s českým distribučním názvem Druhá šance a Životní šance) si dokáže pohlídat ošemetné momenty, takže Collateral Beauty: Druhá šance rozhodně neždímá emoce prvoplánově a nedojímá k slzám nikterak lacině. Tentokrát si navíc vybral elitní spolupracovníky a spolupracovnice, čímž nemyslím nikoho jiného než Willa Smithe (Howard), Edwarda Nortona (Whit), Michaela Peñu (Simon), Kate Winslet (Claire), Keiru Knightley (láska), Helen Mirren (smrt) a Naomie Harris (Madaline), přičemž je nesmírně důležité, že každou z těchto zářivých hvězd obsadil do té nejsprávnější úlohy.

Každý se s nepříjemnou situací či přímo traumatem vyrovnává po svém. Leckteré z Howardových kroků se dají předvídat, ovšem kupříkladu jeho rozhovory s těmi entitami mají hodně co do sebe a ani nápad s postprodukcí není hloupý (na rozdíl od dramatu Šílenec, které se také odehrává v maximálně fotogenickém New Yorku). Collateral Beauty: Druhá šance obsahuje více momentů, které stojí za zamyšlení, tj. nejde jen o ten ve finále na mostě. Pozoruhodných témat, jaké dokážou oslovit diváky, se tu nachází dost a představiteli a představitelkami jednotlivých postav jsou přetlumočeny tak, že toto drama, byť není první svého druhu, jistě stojí za zhlédnutí.

Collateral Beauty: Druhá šance
je v podstatě filmová bajka, což je – zvláště u hraného filmu – poměrně dost neobvyklý koncept. Jenom se nelze zbavit dojmu, že se s tím dalo pracovat ještě efektivněji. V každém případě tu nechybí ani nějaký ten úsměvný moment a postavy občas pronesou nebo udělají něco, co přesně vysvětlí název filmu. Naděje a katarze se tedy dostavují, i když je fakt, že náhlé vyřešení některých dějových podlinek (chtěl jsem uvést příklad, ale raději nebudu kvůli spoilerům konkrétní – až film uvidíte, jistě vám to bude jasné) zavání kýčem. Nicméně skvělé výkony zmíněných herců a hereček by měly dopomoci tomu, že Collateral Beauty: Druhá šance s velkou pravděpodobností osloví i vás.

FOTO: Vertical Entertainment
Hodnocení autora: 8/108/108/108/108/108/108/108/108/108/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

DVD

Recenze: Nový svět

Terrence Malick se ve své tvorbě vrátil i do vzdálenější minulosti, ovšem tahle výprava na začátek... celý článek
 
Přidat na Seznam.cz