Tedy ne úplně s ohledem na scénu mezi závěrečnými titulky, protože ta naznačuje, že příště uvidíme stejné záporné postavy, ačkoliv zrovna vládkyně Ayesha (Elizabeth Debicki) patří k těm, které se nedají jednoznačně zařadit mezi ty záporné. Spolu s ní by se však mohly objevit i další (nové). Mimochodem, těch scén mezi závěrečnými titulky je více (možná až moc), ale jenom ta jedna vlastně nabízí pohled na to, co se zhruba bude dít, až se Strážci galaxie vrátí. V těch ostatních uvidíme v podstatě jenom další strandičky, pochopitelně i s účastí Stana Lee.

Zase tu máme jeden z těch počinů, které se prostě vyplatí vidět v IMAXu!!! Už úvodní monumentální záběr zanechává v němém úžasu. Přitom se během něho neděje nic světoborného. Pouze z velkého celku na krajinu v Missouri následuje nájezd kamery na projíždějící auto, které vypadá prakticky jako modýlek. Píší se 80. léta a my spatříme mladého Kurta Russella, což může u příznivců Johna Carpentera vyvolat vzpomínky na ty jejich společné cool fláky. Následně se objeví první sci-fi element, až si jeden trochu povzdychne, že sleduje velkorozpočtový marvelovský biják, místo nějaké příjemně komornější inteligentní sci-fi typu Starmana.

Jenže pak dojde na boj s bestií z vnějšího vesmíru, přičemž tato zdánlivě velkolepá akční scéna je z větší části podána tak, že více než samotný boj nám je servírován pohled na tancujícího Baby Groota, což je opravdu nesmírně roztomilé stvoření! A zase bych vyzdvihnul kino IMAX, které z této sekvence učiní nezapomenutelný filmový zážitek. To velké plátno v kombinaci s unikátní atmosférou v tomhle dělá prostě hrozně moc. Někdo si ale možná po zhlédnutí filmu posteskne, že jeho nejparádnější pasáž se odehrála na samotném začátku.

I když to neznamená, že bychom si dále neužili velkou spoustu zábavy. Parádně se hláškuje (zvláště cynický Rocket v tomto směru hodně přitvrdil, na rozdíl od Groota, ačkoliv ten pořád dokáže pouhými třemi slovíčky vyjádřit obrovské množství trefných postřehů), dojde i na skvěle fungující gagy (byť jsou mnohdy postaveny na principech, které jsme předtím viděli už stokrát) a třetí rozměr je překvapivě působivý po celých 136 minut. Co tedy novým Strážcům galaxie vytknout? Tak určitě přeplácanou finální bitvu, kdy v podstatě platí, že „tamten musí udělat tamto, aby se nestalo toto, ale zároveň musí tento tamten spoléhat na to, že támhleten zvládne svůj úkol a zmáčkne to“. Proč prostě nestačilo udělat jen jednu věc, která by navíc nesežrala miliony za tvorbu vizuálních efektů? Jasně, fanoušci a fanynky si to žádají, ale nic se nemá přehánět.

Ani urovnávání pošramocených rodinných vztahů v komiksových blockbusterech. Strážci galaxie Vol. 2 jsou tak do dvou třetin naprosto famózní podívanou. Nechybí bezva nadsázka, na filmu je znát, že byl hodně drahý, nic si zbytečně nekomplikuje a fajn jsou i ty infantilní vtípky. Fakticky kdyby se v tomto duchu nesl po celou dobu, jednalo by se podle mě zatím o úplně nejlepší počin MCU (Marvel Cinematic Universe), který by předčil i prvního a třetího Iron Mana. Jenže pak Star-Lordův otec Ego prozradí svůj plán, který sice není úplně pitomý, ale James Gunn se snaží u diváků hrát na city a snaží se je dojmout, což se prostě nevyplácí. I proto, že ty náctiletí teenageři na to asi také nebudou docela zvědaví.

Čím naopak Strážci galaxie Vol. 2 pořádně zabodovali, je styl, jakým rozvíjejí už známé postavy, a také způsob, jakým zakomponovávají do příběhu nové (nebo takové, jaké měli v jedničce malý prostor). V případě hlavní pětice ve složení Peter Quill, Gamora, Drax, Rocket a Baby Groot se vývoj rozhodně posunul tím nejoptimálnějším směrem! Z Yondua (Michael Rooker) se stala hodně pozoruhodná postava, což platí i o Mantis (Pom Klementieff) – přátelské ženě s tykadly, která dokáže dotykem rozpoznat (po)city jiných bytostí, a také Taserfaceovi (i když jenom kvůli tomu jménu). Naopak neplatí o Stakarovi, jehož ztvárňuje legenda Sylvester Stallone. Zase je to takové nebojácné bojovnické dobračisko s vysoce vyvinutým smyslem pro čest a spravedlnost. Mimochodem, na okamžik se vrací Kačer Howard, ale úplně chybí Collector (Benicio Del Toro).

Strážci Galaxie Vol. 2 je dílo, které bude letos nepochybně patřit k těm nejúspěšnějším. A to jak ze stránky komerční, tak divácké. Přitom těch popcornových spektáklů se v roce 2017 sejde celá řada. Jenom Marvel si pro nás ještě připravil Spider-Mana a Thora, od kterého se teprve čekají zázraky. Znovu se taky potvrdilo, že jak Chris Hemsworth, tak v ještě o dost větší míře Chris Pratt, vítězí u diváků a divaček díky charismatu, než pozoruhodnému hereckému umění. U druhého jmenovaného to však v případě této space opery vůbec nevadí, neboť se jedná o vpravdě kolektivní a až na ty uvedené výtky jinak velice dobře vybalancovaný film.

FOTO: Falcon