Profesor Richard Haig (ve finále docela škoda, že ne Sid) má rád svou práci, protože povídání o spisovatelích období romantismu skýtá jedinečnou příležitost klátit (povětšinou tak o dvacet roků mladší) studentky. K naší škodě se s hlavním hrdinou filmu Láska po anglicku seznamujeme až v době, kdy je delší dobu zadaný. Ulovil Američanku Kate, která se co nevidět chystá z Britských ostrovů přeletět zpátky za oceán. Ještě předtím však otce svého zatím nenarozeného dítěte seznámí se svou starší ségrou Olivií, ke které má věkově mnohem blíže. Během pobytu v jejím (myšleno Kate) luxusním baráku v Los Angeles se ale všechno „zamotá“ …

Píšu pouze v uvozovkách, a to proto, že opravdu marně, marně pátrám v paměti, kdy jsem naposledy viděl takhle čitelný a předvídatelný biják. Tím nemyslím jenom samotný závěr, ale prakticky každou scénu. V mnoha (protože to se snad ani spočítat nedá) okamžicích jsem si řekl: „Jo, to určitě bude dál takhle.“ O ono to tak bylo. K tomu, abyste uhádli vývoj Lásky po anglicku, rozhodně nemusíte vidět dvacet a víc filmů za měsíc. Scenárista sám ledacos vykecá, byť třeba jen zdánlivě malichernou zmínkou v dialogu, a tvůrci dopustí to, aby divák byl o krok napřed, pro změnu kupříkladu postavením kamery.

Jinak v rozmezí několika málo minut dojde na dvě nevěry, tudíž další předvídatelný tah, jímž si debutující scenárista připravuje půdu pro to, co musí být všem jasné už od prvního setkání Olivie a Richarda. Ale jistě, existuje několik romantický komedií, které jsou předvídatelné, a přesto dokážou zaujmout. Ať už stylem, jakým jsou natočené, zápletkou, jež není zase až tak tuctová, nebo třeba tím, že v nich herci mají, co hrát. Láska po anglicku nesplňuje ani jedno z těchto kritérií, a když už se něco povede, působí to tak, že jde spíše o dílo náhody.

I když je pravda, že ve všech (třech) těchto povedených momentech figurují Pierce Brosnan a Salma Hayek. Poslední hvězdou do party je potom Jessica Alba. A takovéto obsazení bylo určitě pádným důvodem se domnívat, že Láska po anglicku nebude žádou lacinou podívanou. Jessiku, resp. její postavu (kterou také v jedné scéně ukáže až do spodního prádla), však scénář postupně odváží na vedlejší kolej, zatímco první dva jako by svým hereckým uměním v některých scénách raději šetřili na svůj příští a ambicióznější projekt. Mimochodem, oba se před kamerou ve velice podobných úlohách setkali už před lety v bijáku nazvaném Když se setmí. A ten – na rozdíl od Lásky po anglicku – nelze než doporučit.

Láska po anglicku totiž chce být dalším z řady těch tucových filmečků rádoby ze života, které by měly tu dojmout, tu (snad) potěšit, a ve kterých by se možná mohli někteří (i když tedy osobně nikoho takového neznám) vidět. Postavy mají být sympatické tím, že jsou to v podstatě obyčejní lidé, kteří dělají chyby, za které sice zaplatí, ale zároveň dostanou šanci je napravit. Tak by to asi mělo být. Jedná se určitě o ušlechtilou myšlenku, ale tomu by měl zřejmě odpovídat i samotný závěr, který je poněkud kontraproduktivně hořkosladký. Pravda, nejedná se o můj žánr, avšak kvůli nestárnoucí Salmě pro mě byla povinnost se na film podívat. A když už je řeč o této skvělé mexické herečce, během sledování „komedie“ Láska po anglicku mi několikrát „naskočila“ tato, přeci jen lepší.

FOTO: cinema.de