Cerven

Recenze: Drákula: Neznámá legenda

Vydáno dne 15.10.2014
Nové zpracování příběhu jednoho z nejslavnějších (filmových) monster bude, resp. už je k vidění i v kině IMAX! 
Vlad III. byl jako malý nucen pobývat a učit se bojovat u Turků v Osmanské říši. Teď už ale vládne své vlastní zemičce zvané Transylvánie. Ta se ovšem nenachází na strategicky výhodném místě, neboť ji z obou stran obklopují velké říše. Zlobit znovu začínají Turci pod vedením Mehmeda II., jenž byl Vladovi během zmíněného pobytu v podstatě bratrem. Nyní však plánuje invazi do Evropy a k tomu potřebuje početnou armádu, k čemuž hodlá využít i tisíc transylvánských chlapců a Vladova syna Ingerase. Ženě Mireně se to pochopitelně nelíbí, a tak v momentě, kdy má dojít k „přejímce“, odmítne otec poslušnost. Ač si díky svému počínání v bitvách vysloužil přízvisko Napichovač, ví, že proti mnohonásobné přesile může uspět jedině pomocí čehosi, co se ukrývá v hoře Zlomený zub.

Dalo by se říci, že Drákula je zase doma. Studio Universal proslulo filmy o všemožných monstrech (Drákula, Frankenstein, Mumie, Vlkodlak, můj nejoblíbenější Gill Man, …), přičemž první z nich vznikly už ve 30. letech minulého století. Jistě, Drákulu jsme mohli poprvé vidět téměř o deset roků dříve, ovšem kvůli neshodám ohledně autorských práv dostal jméno Nosferatu. Od té doby patří k nejznámějším verzeChristopherem Lee v hlavní roli, a také pohled Francise Forda Coppoly. Drákula: Neznámá legenda jde, byť to tak dlouho, dlouho nevypadá, trochu jiným směrem. Zároveň potvrzuje „recyklovací“ strategii současného Hollywoodu a nechává se inspirovat Marvelem, protože hodlá vytvořit „monstrózní“ universum (další bude film o Mumii), které by také v určitých fázích mohlo vyvrcholit společným bijákem ve stytu Avengers, resp. Monster Squadu.

Co se Drákuly: Neznámé legendy týče, jeho největšími přednostmi budou nepochybně parádně temná/ponurá atmosféra, srovnatelná možná se sérií Underworld (kromě čtyřky). Drsná, nehostinná krajina Severního Irska poskytla pro tyto účely rozhodně ideální podmínky. Špína středověku (15. století) je v podstatě též všudypřítomná. A jeskyně v hoře Zlomený zub skrývá opravdu děsivé tajemství. Film má přitom v USA stejný rating jako třeba Avatar nebo právě marvelovské blockbustery. Rozhodně ovšem nedopuručuju vidět jej s dětmi, protože byť občas fantasy prvky změkčují drsnost některých scén, v závěru … no, vlastně nejen v závěru, se objevují krvavější a nejen krvavější věci.

Druhou předností pak bude obsazení. Jistě si vzpomenete, jak nehorázně trapné bylo vystoupení Richarda Roxburgha, který se jako Drákula představil ve Van Helsingovi, mimochodem nejméně povedeném počinu jednoho z mých nejoblíbenějších režisérů. To bylo opravdu pořádné šlápnutí vedle. Luke Evans, který na sebe upozornil díky rolím v Hobitovi a Rychle a zběsile 6 (podle které mám neustále pocit, že se i ve skutečnosti jmenuje příjmením Shaw), byl rozhodně správnou volbou. Nejenže se dokáže proměnit v hodně hrozivé monstrum, ale zároveň mu uvěříme, že by mohl být milujícím manželem (ostatně kdo by vycházející hvězdičku Sarah Gadon po předestavení v tomto filmu, kde je v podstatě ztělesněním čistoty a nevinnosti, nemiloval) i starostlivým otcem. Snad ještě trefnější bylo ale obsazení Charlese Dance, o jehož úloze raději nebudu nic prozrazovat.

Také Dominic Cooper je jakožto turecký vůdce velmi dobrý, jenom co do vizáže až příliš uhlazený. A stejně tak silný přízvuk je naprosto zbytečný. Jako Mehmed II. se Cooper, jenž se představil také v upírském Abrahamu Lincolnovi, navíc ukáže býti vším, jen ne nebezpečným protivníkem (takového je vlastně třeba hledat v Drákulovi: Neznámé legendě jinde). Zato kvalitního spoluhráče získal debutující režisér Gary Shore ve skladateli Raminu Djawadim, jehož hudba hraje významou roli při budování napětí a občas až pomalu nahání husí kůži. Tu svým nepřátelům naháněl i Vlad III. Napichovač, který zřejmě ve skutečnosti nebyl až takovým zrůdným monstrem, nicméně kvůli odvěké potřebě lidí vytvářet mýty a legendy (upíry znali už v Babylonské říši) a vlastně i pro vznik fantasy hororů jako tento, je docela dobře, že se jím stal.

Drákula: Neznámá legenda je vlastně docela príma film. Sice nepřináší nic objevného – jak co se moderní kinematografie (prostě znova řemeslně standardně kvalitně odvedená práce), ta co se Drákulovské legendy týče (opět krvežíznivý) – ale přesto příznivce žánru dozajista potěší. A coby první z řady plánovaných filmů s monstry by jim neměl uniknout. No, možná by bylo vhodné ještě uvést jednu věc na pravou míru. Původně jsem chtěl dát o malinko nižší hodnocení, ovšem závěrečná scéna je natolik fikaná a v tomto případě nečekaná, překvapivá a v podstatě i objevná (byť už jsme podobnou rošádu taky viděli jinde), že si film prostě zaslouží přidat navíc tu jednu hvězdičku. 

FOTO: CinemArt
Hodnocení autora: 8/108/108/108/108/108/108/108/108/108/10
(Autor: Tomáš Kordík)
 

Kino

Recenze: Mizerové: Na život a na smrt

Michael Bay (ano, TEN Michael Bay!) čtyřku znovu ani nerežíruje, ani neprodukuje, ale zato v ní má cameo, tak jako ve trojce... celý článek

DVD

Recenze: Muž Taiči

Keanu Reeves bude v polovině června 2024 se svou skupinou Dogstar na festivalu Rock for People. A my si připomeneme jeho dosud jediný režisérský... celý článek
Reklama
Reklama
Reklama