Ale je to dobrý nápad? Nejsem si tak docela jistý, přestože obsahuje mnoho zajímavého. Problém je ten, že má patnáct dílů a bude na něj ve většině případů platit stejné vstupné jako na klasické celovečerní filmy. Pouze u jednodílového promítání by se mělo zlevňovat, ale tuto informaci je snadné zpochybnit. Pokud si však koupíte permanentku na všechny díly, nejenže získáte slevu 20%, ale také po jejich zhlédnutí obdržíte „Certifikát filmového diváka.“ A celý projekt je pochopitelně přínosný také v tom, že se vzděláte v oblasti kinematografie, což je skvělé.

Ale pozor! Celý projekt vytvořil jistý Marc Cousins – filmový nadšenec, jenž sám sebe nazývá profesionálem. Po šestiletém natáčení a putování napříč kontinenty (docela by mě zajímalo, kde na to vzal peníze) je zřejmě, že znalosti má, ale některé jeho postřehy v dokumentu působí dojmem, že si je vypůjčil už od někoho jiného. Ano, Cousins je autorem projektu a zároveň k němu i namluvil komentář. Mnohdy nám proto vnucuje svoje přesvědčení a svůj vkus, místo toho, aby nechal udělat si obrázek nás samotné. Kupříkladu tvrdí, že „k nejvlivnějším filmařům současnosti patří Roy Andersson a Alexander Sokurov“.

Ale vsadil bych se, že prvního jmenovaného zná jen hrstka z vás, jestli vůbec. O druhém už jste možná slyšeli, protože proslul mimořádně troufalým počinem nazvaným Ruská archa, což je 96 minut dlouhý film, natočený v jednom jediném záběru!!! (A ejhle, přesto na něm pracovali tři střihači. Holt Rusko, no ... ) Ale stejně, připadá vám, že by zrovna tihle dva nějak udávali trend vývoji filmu ve 21. století? Pokud by nějakého takového méně známého tvůrce zmínil třeba Martin Scorsese ve své „Osobní cestě napříč americkými filmy“ (A Personal Journey With Martin Scorsese through American Movies), zřejmě by mnozí jeho názor respektovali nepoměrně více.

Ale Cousinsovi nelze upřít nadšení pro věc. Někdy tedy až hysterické. To třeba když nechává svou známou či příbuznou zahrát etudu k danému tématu, o kterém je zrovna řeč. S Příběhem filmu musel mít opravdu spoustu práce, ale povedlo se mu prohledat i ty nejzaprášenější a nejzapadlejší archivy, díky čemuž budeme v tomto dokumentu svědky několika extrémně zajímavých situací. Ať už se týkají zákulisí natáčení uváděných filmů, málo známého materiálu z děl němé éry či výstavby filmových studií. Cousins je proto více než filmař v podstatě úspěšný hledač pokladů. Co naopak zrovna není? Komentátor! Jeho povídání je občas trochu zavádějící. Hlavně není jasné, proč v momentech (viz úplný úvod), kdy by měl být spíše obecnější, je až příliš konkrétní. Patrně nám chce dokázat, že je fakt člověkem na svém místě. A jindy, kdy by měl dané téma více konkretizovat, jej zase posouvá do širších souvislostí.

Ale sluší se dodat, že pokud máte film opravdu rádi, budete Cousinsovi stejně jako já docela vděční za to, že vás seznámí s novými jmény někerých filmařů a filmařek, o kterých byste se jinak patrně v našich zeměpisných šířkách sotvakdy dozvěděli, protože někdy můžou být zajímavé i nezávislé filmy z filmařsky méně vyspělých zemí. Ovšem samozřejmě se tu zmiňují také mainstreamové i mainstreamovější bijáky jako Bourneův mýtus či Avatar. Což určitě mnohé diváky potěší nejen proto, že se budou mít pořádně čeho chytit.

Ale, protože tímto slovem, jak jste si už jistě mnozí všimli, bezdůvodně nebo možná z pouhé malé recese začínám každý odstavec tohoto článku, musím ještě jednou upozornit na fakt, že distribuce Příběhu filmu: Odysey je opravdu složitá. Společnost, která jej u nás posílá do kin je však z tohoto pohledu obecně velmi specifická. Nutno dodat, že její strategie filmům, které distribuuje, nepochybně prospívá. Nechme mluvit zátupkyni Ivu Žákovou: „Dlouho jsme uvažovali o tom, jak celý dokument kinům a divákům poskytnout. Zahrát ho ve formě filmového maratonu by sice bylo zajímavé, ale téměř nereálné. Proto jsme se rozhodli ho rozdělit to dvouhodinových bloků. První díl pak doplníme o úvod, který se sestává z rozhovoru s tvůrcem filmu, Markem Cousinsem, a zároveň z obsáhlého a podnětného komentáře Martina Ciela. Divákům přináší potřebný vhled do celkové problematiky a také jim osvětlí přínos celého projektu.“ Sám jsem viděl také jen první a závěrečný díl. Přičemž musím řici, že první se mi líbil o něco více právě kvůli záběrům, kde se jen tak nevidí. Navíc éru počátků kinematografie a němého filmu mám rád. Pokud jste ještě žáky či žákyněmi nebo studenty či studentkami nějaké školy, dost možná se třídou vyrazíte právě na něj, protože i s promítáním pro školy se počítalo. Právě proto přichází tento dokument v tuto dobu. Přesto se však nelze ubránit dojmu, že v hlavním vysílacím čase na ČT2 by se určitě vyjímal o dost lépe.


Seznam epizod:
Epizoda 1 Zrod filmu (1900 – 1920)
Epizoda 2 Hollywoodský sen (20. léta 20. st.)
Epizoda 3 Expresionismus, impresionismus a surrealismus: Zlatý věk světové kinematografie (20. léta 20. st.)
Epizoda 4 Příchod zvuku
Epizoda 5 Poválečná kinematografie (40. léta 20. st.)
Epizoda 6 Sex a melodrama (50. léta 20. st.)
Epizoda 7 Evropská nová vlna (60. léta 20. st.)
Epizoda 8 Noví režiséři, nové formy (60. léta 20. st.)
Epizoda 9 Americká kinematografie 70. let 20. století
Epizoda 10 Filmy měnící svět (70. léta 20. st.)
Epizoda 11 Příchod multiplexů a střední proud v Asii (70. léta 20. st.)
Epizoda 12 Boj o moc: protest ve filmu (80. léta 20. st.)
Epizoda 13 Nové hranice: Světová kinematografie v Africe, Asii, Latinské Americe (90. léta 20. st.)
Epizoda 14 Nový americký nezávislý film a digitální revoluce (90. léta 20. st.)
Epizoda 15 Kinematografie dnes a v budoucnosti (začátek 21. století)