Zombíci, kam se podíváš. Alice už ale za ty čtyři filmy dokázala, že se s nimi zvládne poměrně slušně vypořádat. Tentokrát nebude bojovat jen proti nim, neboť, jak jsme viděli ve finále předchozího dílu, společnost Umbrella ovládá Jill Valentineovou (Sienna Guillory) prostřednictvím rudého skaraba, „zakouslého“ do její hrudi. Po útoku obrovské přesily na loď Arcadia se Alice ocitne ve vodě. Probere se až v podivné cele, která se ukáže být součástí velikánského podvodního komplexu Umbrelly, kde se experimentuje s T-Virem a klony, a kde také existují repliky několika měst. Alice se setká s Adou Wong a zjistí, že záporák Wesker jednak přežil výbuch bomby z minula, a jednak asi zmoudřel, protože jim chce pomoct. A tak vyslal záchranný tým, ve kterém nechybí někteří staří známí. Jill má ale od Rudé královny docela jiné instrukce, a proto bude chtít Alici a spol. „terminovat“. I mezi jejími poskoky najdeme postavy z předchozích dílů, včetně Rain (Michelle Rodriguez).

Na jaké zahraniční filmy jsem se tento měsíc nejvíc těšil? Nejočekávanější byli pochopitelně The Expendables 2. Stříbro by bral právě Resident Evil: Odveta na třetím místě by skončili Divoši. Předchozí díly této akční série se mi celkem líbí (Afterlife dokonce velice), takže jsem byl zvědavý, jestli jej Odveta dokáže překonat. Teoreticky to tak totiž být mělo, protože, podle mého názoru, má kvalita jednotlivých Resident Evilů vzestupnou tendenci. Což je pozoruhodné hned ze dvou důvodů. Zaprvé, tato série vznikla podle počítačové hry, což je vždy samo o sobě velmi ošidné. A zadruhé, u většiny ostatních sérií, které mají čtyři a více dílů, nestojí většinou za to už ten druhý.

Když jsem se podíval na teaser a později na trailer, byl jsem jimi naprosto unešený. A když jsem si poté ke všemu v distribučních materiálech přečetl, že film má mít dvě hodiny, říkal jsem si, že by s touto částí mohla série nabrat větších, ba přímo velkolepých a skutečně epických rozměrů. Jenže se tak nestalo. Ještě před samotným promítáním jsem se dozvěděl, že uvedená stopáž není správná, protože i toto pokračování má těch tradičních cca 95 minut. „OK, ale stejně to může být skvělý film“, řekl jsem si. Bohužel kvalitativně padá zpět na úroveň jedničky. A jinak dost připomíná letošní Underworld, který také zrovna nenadchnul, přestože předpoklady měl.

Jistě není překvapením, že za vznikem obou sérií stojí jedna a tatáž společnost – Screen Gems. Protože mi připadá, že se čím dál více podobají. Obě mají silnou, téměř kultovní hlavní hrdinku. V obou se vyskytují populární filmová monstra. Jejich třetí díl se převážně odehrává mimo civilizovaný svět (Vzpoura Lycanů ve středověku, Zánik na poušti). Od čtvrtého dílu budou zřejmě v obou případech všechny další ve 3D. Obě jako by postupně směřovaly od hororu spíše k akčnímu žánru. A obě letošní části jsou sice visuálně velmi zajímavé, ale postrádají onu temnou/post-apokalyptickou atmosféru. U Resident Evilu: Odvety by to zase až tak vadit nemuselo, protože se po visuální stránce přibližuje k videohernímu módu, což by znalci hry z vašich řad mohli ocenit. Jo, a v obou se také objevuje malá holčička, dcera hlavní hrdinky (byť u Alice ne biologická, nýbrž jaksi „adoptovaná“).

Film začíná opravdu velmi stylově a slibně, kdy sledujeme útok na Arcadii. Všechno ovšem pozpátku a za doprovodu výborné hudby. Následuje několikaminutová rekapitulace důležitých momentů ze všech předchozích dílů. Proč? Když do kina půjde stejně většina příznivců této série, kteří ji dobře znají? Poté znovu zhlédneme útok na Arcadii, tentokrát už normálně. To je také dosti zbytečné, protože jednak se tím tak trochu znehodnotí původní nápad, a druhak by určitě bylo při těch 95 minutách záhodno vidět co nejvíc nového. K tomu se dostaneme teprve záhy po uvěznění Alice v komplexu Umbrelly. A nejde o nic menšího, než o Číňanku a jednu z nejoblíbenějších postav hráčů Adu Wong, vedle Alice, Jill, Rain a Claire Redfieldové další předpokládanou silnou a výraznou ženskou postavu.

Claire, její bratr Chris a kamarádka K-Mart sice kamsi zmizeli, což zvláště u Ali Larter zamrzí, ale něco mi říká, že v příštím, zřejmě už opravdu závěrečném dílu je (nebo minimálně ji) znovu uvidíme. Alice teď však především zajímá, jak se dostat z komplexu pryč. K tomu se musí spojit se zmíněným týmem. Nejdříve však bude zapotřebí s Adou projít přes simulaci New Yorku. Tam čeká ne jeden, ale hned dva Axemeni (takoví ti obříci s hadrem na hlavě a sekerou). Nutno dodat, že Ada se do akce nikdy nezapojí naplno, a když už by nějakou větší mohla provést, režisér ji v obraze nenechá. Z tohoto pohledu za ostatními uvedenými děvčaty zaostává, ale nakonec to vlastně zas až tolik vadit nemusí, protože co do krásy se jim její představitelka Li Bingbing rozhodně vyrovná.

Do filmu se podařilo nalákat čím dál častěji obsazovanějšího Kevina Duranda, který se objeví v jedné z nových postav. A naopak se zřejmě neporařilo přesvědčit Dolpha Lundgrena, kterého tak v roli Leona S. Kennedyho nahradil Johann Urb, což je Estonec, který mi slavného Švéda nejen přízvukem dost připomínal. Některé postavy jako Luther West (Boris Kodjoe), Carlos Olivera (Oded Fehr), Albert Wesker (Shawn Roberts) jsou tedy zpět, což určitě lze Residentu Evil: Odvetě přičíst k dobru, kór když některé uvidíme jak v kladných, tak záporných rolích. Tak třeba taková Michelle Rodriguez, na kterou jsem se velmi těšil, se objeví jako Rain-slušňačka, která netuší, jak zacházet se zbraněmi (což je Michelle po všech těch předchozích rolích opravdu obtížné uvěřit), i jako Rain-zabíjačka, která láme kosti apod. (což Michelle již věříme). Musím však říct, že nejprve to už už vypadalo, že její nejvýraznější scénou v tomto filmu bude ta, ve které sedí na houpačce, ale naštěstí dojde na závěrečný souboj, ve kterém se mohla parádně vyřádit.

Přesně tak! Stejně jako The Expendables 2, taky Resident Evil: Odveta obsahuje jak repliku New Yorku, tak především pikantní souboj. Toho se zúčastní Alice a Jill, ale není servírovaný jako poměrně sexy podívaná, tak jako v případě Ameriky Olivo a Erin Cummings v Bitch Slapu, naopak je velmi drsný, tak jako v případě právě Van Dammea a Stalloneho. A jen o několik metrů dál řádí Rain, která, posílená virem Las Plagas, má jasný cíl – zlikvidovat Luthera a Leona (další fanoušky oblíbenou postavu). Bohužel budeme svědky i jedné promarněné příležitosti, kdy se rýsuje zápas Alice vs. Rain. Ale vše dopadne jinak, než by si jistě naprostá většina diváků přála. Obecně vzato, akční scény můžeme i tentokrát považovat za zdařilé, i proto, že jsou přehledné. A, což s tím vlastně souvisí, znovu tradičně zpomalené. Ačkoliv je pravda, že místy by možná bylo zajímavější je naopak zrychlit. Tak jako tak v nich Milla opět dělá úžasné věci.

Ani zombie už nejsou pomalí chodci, ale rychlí spřinteři, tak jako ve Snyderově verzi Úsvitu mrtvých, který Resident Evil: Odveta připomíná i replikou takřka totožného předměstí. Něčím zase film přinutí vzpomenout si na nového Spider-Mana nebo dokonce Vetřelce. Dojde ještě na jednu pozoruhodnost, kdy v tokijské simulaci uvidíme tu samou deštivou sekvenci jako na začátku čtyřky, ve které napadne zombie Japonka přes přechod přecházejícího Japonce. Anderson tentokrát vše ještě rozvine (něco podobného jsme viděli kupříkladu ve finále Bourneova mýtu, když Jason telefonuje s Pam, přičemž na ni kouká z protější budovy, a pak se ta samá scéna opakuje během Ultimáta). Velice by mě zajímalo, jestli s tím Anderson počítal už při psaní čtyřky, nebo jestli mu to přišlo jako dobrý nápad až později. Tak jako tak je velká škoda, že podobně inovativných nápadů ve filmu není více, protože se dá směle tvrdit, že mnohé momenty a prvky se v této sérii velmi často opakují.

V souvislosti s filmem Paula W.S. Andersona také nelze nezmínit 3D. V Resident Evilu: Afterlife mě osobně naprosto nadchlo a od té doby jsem viděl skutečně jen pár děl, která by se mu dokázala co do třetího rozměru vyrovnat nebo jej dokonce překonat. Tentokrát 3D není vyloženě úchvatné, ale svou účinnost rozhodně má, přestože kompozice a všemožné vychytávky nejsou natolik precizní, časté a vymazlené. I díky jejich natočení (viz zpomalovačky) funguje 3D i při těch akčních scénách. A přestože se většina scén odehrává v noci, stejně je všechno pěkně vidět a obraz po nasazení brýlí není o mnoho tmavší, na rozdíl od jiných 3D projektů. Takže vyrazit na trojrozměrnou verzi Residentu Evil: Odvety lze určitě doporučit.

Resident Evil: Odveta se tvářil být dalším povedeným sequelem … a u toho taky zůstalo. Přitom Paul W.S. Anderson dokáže vyprodukovat zábavný film i mimo tuto sérii a rozhodně to není neschopný režisér. Jako by ale v případě jejího pátého dílu neměl čas ani prostor vše důkladněji promyslet. Své jistě sehrálo to, že si odskočil od příprav k natáčení Třech mušketýrů. Takže ne všechny neakční scény jsou zajímavé, ne všechno jednání postav je odůvodnitelné/smysluplné (jak to, že skutečná Alice najednou ovládá znakovou řeč?), ne všechny repliky (teď myšleno ve smyslu hlášky apod.) nezbytné/trefné, a co možná vůbec nejdůležitější - Milla Jovovich nedostává možnost naplno zazářit. Věřme, že další část bude kvalitnější. A hlavně, že bude důstojným, epickým, drsným a snad alespoň částečně působivým završením celé této úspěšné série. Finální scéna Odvety totiž přesně tohle slibuje.