V roce 2079 je kriminalita na Zemi ještě extrémnější než na počátku 21. století. Na jejím povrchu se zřejmě stále nacházejí nějaké věznice, ovšem v nich bychom našli jen ty mírnější případy. Zato nejnebezpečnější a nejbrutálnější zabijáci jsou ubytováni na mnohem výjimečnější adrese. Přímo ve vesmíru, „nedaleko“ naší modré planety byla umístěna věznice MS-1, kde jsou její nedobrovolní obyvatelé drženi zmražení. Jednomu se však podaří se osvobodit. Shodou okolností právě v době, kdy toto místo poctila svou návštěvou Emilie Warnocková, dcera 56. prezidenta USA. Nezbývá tedy nic jiného, než vyslat nepohodlného agenta Snowa, aby ji zachránil.

Společnost EuropaCorp patří v Evropě k nejznámějším a nejmocnějším. Její spoluzakladatel Luc Besson se ve tvorbě filmů angažuje i jinak, než jen jako producent. Píše scénáře a občas také režíruje. Už dávno ale nepatří k těm tvůrcům, jejichž díla si získávají miliony příznivců po celém světě. Tedy, je docela sporné, jestli k nim vůbec kdy patřil. Jeho filmy jsou totiž buď příliš „regionální“ (obtížněji srozumitelné zahraničním divákům), nebo docela unylé, nebo se vydávají za něco, čím nejsou, nebo nedokážou naplno využít slibného námětu. Zajímavé, že pro Útěk z MS-1 platí úplně všechno, co je uvedeno v předchozím souvětí. Besson natočil jen jeden špičkový film. Jmenuje se Leon a vypráví o neobvyklém přátelství malé dívky s profesionálním zabijákem. Však ho znáte.

S počátkem nového tisíciletí se dal Besson převážně na scenáristickou dráhu, přičemž psal (mnohdy s Robertem Markem Kamenem) velmi dobré akčňáky. Polibek draka a trilogie Kurýr, a vlastně i Sexy Pistols suverénně předčí rádoby umělecké dílo Utržený ze řetězu, ve kterém se Jet Li proměňuje z bezcitného zabijáka v mírumilovného posluchače hudby. Tady se Besson pokusil o jakousi emocionální hloubku … a znovu to nevyšlo. Vrchol jeho dosavadní scenáristické kariéry však přišel v roce 2008, kdy se z vynikajícího přímočarého akčního thrilleru 96 hodin (Taken) stal navíc po zásluze komerční hit. Pak už to šlo s kvalitou jeho filmů zase dolů, což měla napravit Colombiana. Nenapravila.

Přitom Besson předtím dokázal snad pokaždé přijít s několika originálními nápady, které v rámci příběhu skvěle fungovaly. V Útěku z MS-1 je najdeme také. No, vlastně tu najdeme jen jeden, který ale zase až tolik nefunguje (zrcadlo). Třiapadesátiletý Francouz jakoby se zkrátka už „vypsal“ a začal se řídit heslem „bude to sice tuctové a neoriginální, ale to nevadí, oni na to lidi stejně přijdou“. A proto opadá i náš zájem o pokračování 96 hodin, ze kterého se může při kombinaci Bessona (a zřejmě i Kamena) z formy a nijakého režijního stylu Oliviera Megatona vyklubat pěkný průšvih místo cool akčního nářezu.

Hned v úvodních titulcích Útěku z MS-1 si můžeme přečíst jednu pikantnost: „Based on the (Original) Idea by Luc Besson (nebo něco v tom smyslu)“. Čili nikoliv „Story by“, jak je běžné. Bývalý manžel Milly Jovovich asi shledal svůj nápad natolik úchvatným, že na to musel co možná nejvýrazněji upozornit. Originální však není ani náhodou. Jistě i mnozí z vás vysledovali z obsahu podobnost s Útěkem z New Yorku. Ostatně k této klasice Johna Carpentera jistě záměrně odkazuje, tentokrát možná trochu komplikovanější, český distribuční název (původně měl jít do našich kin jako o něco jednodušší Útěk ze sekce 8), přičemž tahle novinka se v originále nazývá Lookout. Ať nám, prosím, nikdo netvrdí, že filmař typu Luca Bessona Útěk z New Yorku nikdy neviděl, ani o něm neslyšel, protože bychom to stejně nevěřili.

V pokračování tohoto kultovního sci-fi z roku 1981, nazvaném Útěk z L. A., dokonce také sehraje důležitou roli prezidentova dcera. Kurt Russell se tu coby legendární Snake Plissken znovu objevuje v hlavní roli. Na nějaké povídání zrovna není. Raději za sebe nechává mluvit svoje činy. To agent Snow, hlavní hrdina Útěku z MS-1, je o poznání ukecanější a některým jeho hláškám se nejde nesmát. Také je velmi schopný, ale kdyby došlo k přímé konfrontaci zemi ním a Snakem, vsadili bychom na toho s páskou přes levé oko, protože je prostě mnohem větší „Bad Ass“. Ovšem kdyby se tito dva někdy skutečně potkali, patrně by spíše spolupracovali, protože oba museli plnit hodně podobné úkoly.

Hlavního hrdinu Útěku z MS-1 hraje Guy Pearce, a hraje ho výborně. Prezidentovu dceru si zahrála Maggie Grace, kterou zachraňoval Liam Neeson právě v 96 hodinách. Maggie je hezká, křehce působící blondýnka, která ani záznamkem nepřipomíná akční hrdinku. V Útěku z MS-1 jí sice Besson a spol. do této pozice nestaví, ale ve zmíněném pokračování 96 hodin to bude právě ona, kdo bude pomáhat svým rodičům ze spárů albánského gangstera. Nevím, nevím. Zvláště když si připomeneme, že její otec rozhodně nevypadal na to, že by kdy potřeboval jakoukoli významnější pomoc. Na druhou stranu určitě existují lepší herečky než Maggie Grace, ale stačí jedna dobrá role v pořádaném filmu, a rázem si může hodně vylepšit svůj kredit.

Protože tohle není pořádný, nýbrž průměrný film, musíme doufat v Odplatu. Útěk z MS-1 totiž není pořádný i proto, že obsahuje několik absurdních/nereálných scén. Podobné najdeme třeba v hollywoodských blockbusterech, kde ovšem fungují, protože se prostě očekávají a diváci jsou na ně zvyklí. Škoda, že tvůrci Útěku z MS-1 důkladněji nevysvětlí, jak je v tomto vesmírném vězení vyřešen kupříkladu „problém“ s gravitací. Zato vysvětlují, že rozmrazení může narušit inteligenci některých vězňů, takže v podstatě jaksi „zhloupnou“. To je přesně případ Snowova kámoše, který kdysi někam ukryl velký balík peněz. Ze zdánlivých nesmyslů, které neustále opakuje, se nakonec podaří vydedukovat velmi užitečné informace, v čemž zároveň spatřujeme možná vůbec nejabsurdnější a nejnepromyšlenější moment celého filmu. Pravda, seskok z vesmíru na povrch zemský s padákem nebo počáteční honička jsou taky silní kandidáti.

Ovšem pozor! Na to, že museli tvůrci pracovat s omezeným rozpočtem a že se skoro celý film natáčel v Srbsku (!), se dá říci, že je velmi slušně zpracován. Záběry z vesmíru na MS-1 nebo naopak z MS-1 do vesmíru vypadají realisticky, vybavení věznice rovněž. Až mě to přinutilo přemýšlet nad tím, jestli bychom dokázali udělat něco takového i u nás. Nakonec jsem dospěl k názoru, že ano, a zřejmě ještě lépe, protože „zlaté české ručičky“ jsou pověstné, ale určitě by se to též neobešlo bez koprodukční spolupráce.

Útěk z MS-1 není tak cool, jak se tvářil. Ono také nechat režírovat takto ambiciózní projekt debutující režiséry se nemusí pokaždé vyplatit. Jeden z nich, James Mather (druhý se jmenuje Stephen St. Leger), má na kontě už pár filmů, na kterých se podílel coby kameraman. Takže Besson patrně tak trochu doufal, že by se z něho mohl vyklubat nový Pierre Morel. Ten ale realizoval mnohem silnější scénáře, protože, zvláště po příletu zpět na Zemi, to v Útěku z MS-1 vypadá, že scenáristé vůbec nevěděli, jak vlastně pokračovat. A tak přidali pár nepravděpodobných tahů a vyloženě směšný závěr, pro který byste si navíc měli zjistit skutečné jméno Johna Waynea. Určitě by bylo zajímavější, kdyby se Bessonovi podařilo přemluvit známější herce. Ještě zajímavější by bylo, kdybychom se dozvěděli něco více o době, ve které se film odehrává, protože třeba USA nevypadají, že by stále měly ve světě dominantní pozici. A vůbec nejzajímavější by bylo, kdyby na MS-1 přilétli mimozemšťani. Takhle přestavuje tento film trochu oldschoolovější podívanou, která je rozhodně koukatelná i vícekrát. K Útěku z New Yorku má ale hodně daleko.