Další obyčejný den amerických mariňáků? Z počátku to tak možná vypadá, ale později budou mít co dělat. Mimozemšťané se na nic neptají, na nic neodpovídají, prostě útočí. Mariňáci tentokrát čelí neznámému nepříteli, o kterém nemají žádné informace. „Emzáci“ udělají svými zbraněmi z Los Angeles během relativně krátké doby pěknou paseku, takže mariňáci se budou mít opravdu hodně co ohánět. Ale je vůbec možné takhle silného protivníka porazit? Američané jistě nějaký způsob najdou.

Skvělý trailer určitě přesvědčil i nerozhodnuté o tom, že Světová invaze bude stát za zhlédnutí, protože vlastně přesně ukázal, co od ní očekávat. Žádné propracované dialogy, žádné nečekané momenty, žádné obohacující poučení či výrazná pointa na závěr. V podstatě jde jen o boj a o výbuchy. A že to panečku bouchá fest. Ale není pochyb o tom, že se vám Světová invaze může líbit i v případě, že se nejmenujete Michael Bay. Nevěříte? Pak čtěte dál.

Hned na začátku filmu se ocitneme uprostřed válečné vřavy, abychom se na několik dalších minut posunuli v čase zpět před samotnou invazi. Do doby, kdy ještě nikdo neměl ani tušení, že nějací mimozemšťané existují. Ačkoliv mnozí byli možná později trochu překvapení jejich podobností s Predátorem. Expozicí netřeba se zabývat, protože je plná nezajímavých scén. Dozvíme se jen pár nejzákladnějších informací o postavách, které se však možná stejně budou kvůli tomu samému mundůru kdekomu plést. Nicméně při sledování filmu to není překážkou, protože vás bude jistě daleko více zajímat samotná bitva než osudy jednotlivých postav.

Upřednostnit roztřesenou ruční kameru před 3D bylo pro Světovou invazi klíčové rozhodnutí. Kamera vás téměř okamžitě vtáhne do děje, takže si opravdu budete připadat, jako byste se celou dobu pohybovali vedle hlavních postav a okolní válečný chaos tak budete vnímat daleko více. Jsem naprosto přesvědčený o tom, že 3D by tolik účinné nebylo. Ruční kamera skutečně velmi přidává na autentičnosti a srovnávání Světové invaze s filmy Zachraňte vojína Ryana, Černý jestřáb sestřelen nebo s předposledním oscarovým vítězem určitě není nesmyslné.

Obsazení Aarona Eckharta do hlavní role bylo také velmi důležité, protože působí velmi přesvědčivě a zkušeně, takže se jím válečnou zónou bez větších obav klidně necháte provést. Ramon Rodriguez ztvárnil svou postavu také velmi pozoruhodně, takže pro diváky určitě nebude nezajímavá. To Bridget Moynahan by si bývala jistě zasloužila více prostoru a v celkovém kontextu trochu významnější roli, než kterou jí určoval scénář. Michelle Rodriguez se sice objevuje až po necelé tři čtvrtě hodině, ale od té doby se nepochybně stává nejčastějším objektem diváckého zájmu. Nejen proto, že má ze všech nejslavnější jméno, ale především kvůli tomu, že je na ní v každé scéně, v každém záběru vidět, jak ohromně si natáčení užívá. Jedině dobře, že můžeme proti mimozemšťanům bojovat i s ní.

Světová invaze mile překvapila. Nejen kvůli tomu, že v ní nevystupuje americký prezident, jak bývá u podobných titulů zvykem, ale hlavně proto, že se tvůrcům daří udržet po celou dobu divákovu pozornost, což bylo vzhledem k tomu, že je ve filmu jen ten tuhý boj, žádné vedlejší dějové linie, nesmírně obtížné. Nutno připomenout, že za to může především vynikající práce kameramana Lukase Ettlina. Jen škoda, že finále není o něco velkolepější, ale nedivil bych se, kdyby si takové tvůrci schovávali pro pokračování. Přes to přeze všechno se trochu obávám, jak bude vypadat pokračování Souboje titánů pod vedením Jonathana Liebsmana, který recenzovaný film zrežíroval dobře, ale Hněv titánů přeci jen bude (nebo by alespoň určitě měl být) o něčem jiném. Ale to už je téma pro jiný článek.