Martin Řezníček

Martin Řezníček je český režisér, scenárista, kameraman, producent a pedagóg. Po maturite na SPŠ spojovacej techniky v Prahe (1979) študoval telekomunikačnú techniku na Fakulte elektrotechnickej ČVTU (Ing. 1984), stal sa vedeckým pracovníkom Fyzikálneho ústavu ČSAV (1984 - 1988) a potom v Štúdiu audiovizuálnej techniky na ČVUT, kde režíroval výukové a propagačné filmy (1989 - 91).

Po novembri 1989 bol členom Parlamentnej komisie pre vyšetrenie udalostí 17. Novembra (1989 - 91), študoval KDT FAMU (1989 - 1997) u P. Kouteckého a dva roky externe i na katedre kamery.

Založil si produkčnú firmu (1991) a venuje sa dokumentu ako autor na voľnej nohe a producent filmov vlastných i ďalších režisérov.

Spolupracoval s ČT ako autor a režisér investigatívnych a reportážnych programov Tiene, S – magazín, režisér diskusného programu Na hrane (1998 – 2000), spoluautor koncepcie a režisér detského diskusného programu Tykadlo (1999 – 2002), všetky ich však zrušili, väčšinou pre konflikty s nadriadenými. Spolupráca s ČT tak ochabla a pokračuje len v koprodukcii.
Ťažisko tvorby tkvie v osobitých dokumentoch: reportážach, esejoch či portrétoch. Zaujíma sa o konfliktné témy, zozačiatku prepájajúcu politiku a ekológiu, okrem iných v debute Requiem za zemou nikoho (1991) premýšľal o stave a budúcnosti sovietskej vojenskej zóny Libava.

Absolventský film Takáto Amerika (1995) popísal ťažký život českých a slovenských vodičov truckov na cestách USA a štýlom i vizuálnou štylizáciou pripomínal slávne filmy z dôb hippie a undergroundu.

K tomu mal blízko i v eseji „o punku, marihuane, Tolkienovi a bremenách minulosti“ Mordochór (1999). Točil ho s muzikantom Jimom Čertom, v dobe normalizácie disidentom, na ktorého sa neskôr prevalilo, že bol i agentom ŠtB. Ani Řezníčkove portréty niesu konvenčné, dbá na vysokú mieru vizuality, často za hranicami abstrakcie. Nejde mu len o „vonkajšok“ osoby, ale i o psychiku, okolnosti a kontext doby. To ukázal elergický film o zabudnutom básnikovi a maliarovi Alénovi Divišovi Zbohom slnko (2002) a jeho plná, celovečerná verzia Alén (2009).

Zaujal i filmom Jan Křížek sochy a včely (2007) alebo úvahou o divadelnom spoločenstve Continuo Život v perí (2008), prostredníctvom ktorej vypovedá o divadle ako spôsobe existencie.

Výtvarné umenie a životný štýl sa stali námetom experimentu BRUSEL 2058 (2008) o tzv. bruselskom štýle, ktorý natočil so štúdiom ČT Brno. Zaujíma sa i o ľudské práva a psychologické aspekty života vo vojne.

Metaforická reportáž Sarajevo 94 (1994) ukázala život v obkľúčenom meste 10 rokov potom, ako sa v ňom odohrala olympiáda.

Řezníček je často i kameramanom svojich filmov.

Autor: pataamat

Martin Řezníček (narozený 1960) - Absolvoval Fel ČVUT, kde založil dodnes fungující filmový klub. Pracoval ve Fyzikálním ústavu ČSAV jako vědecký pracovník a také opravář laserů. Natáčel pro ČVUT výukové filmy. V roce 1989 přijat na FAMU, obor dokumentární tvorba. Byl členem Parlamentní komise pro vyšetřování událostí 17.listopadu. Od 1991 pracuje jako režisér a kameraman „na volné noze“ na řadě dokumentárních filmů především pro Čt, kde od 1994 působil také jako redaktor a režisér investigativních reportáží pro pořad Nadoraz, až do jeho zrušení vedením Čt. Od 1994 spolupracuje se společností Člověk v tísni na realizaci filmových dokumentárních projektů. V roce 1997 byl na FAMU promován magistrem dokumentárního filmu. Strávil také dva roky na katedře kamery. Od roku 1999 do roku 2002 režíroval pro Čt vlastní dětský diskusní pořad Tykadlo, zároveň spolupracoval na pořadu Na hraně, až do jeho zrušení, poté spolupráce s ČT ochabla. Od roku 2002 učí na KDT FAMU, kde vede vlastní tvůrčí dílnu a má zde také seminář – Investigativní metody v dokumentárním filmu, od ledna 2015 je proděkanem pro vědu a výzkum FAMU.

Zdroj: dafilms.cz