Peter Gažo

Herec, tanečník a zpěvák Peter Gažo si necelý měsíc před smrtí při pádu zlomil žebra a protože již trpěl zdravotními problémy byl hospitalizován na Klinice anesteziologie a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Košice. V nemocničním prostředí Petr Gažo také po selhání srdce přesně jeden měsíc před svými 73. narozeninami zemřel.

Divadlo: Peter Gažo se ve svém uměleckém životě objevil na vícerých divadelních prknech. Svou hereckou kariéru začínal Gažo ve Vesnickém divadle, pak hrál v Krajském divadle ve Spišské Nové Vsi i v Divadle Jonáše Záborského Prešov. Poslední divadelní scénou, kam Gažo v r. 1964 nastoupil bylo Státního divadla Košice, kde zůstal v angažmá až do r. 2oo1 a kde také jednu sezonu působil ve funkci uměleckého šéfa činohry. P. Gažo jako mimořádně pracovitý herec se schopností reflektovat obsah role s inscenačním záměrem režiséra odehrál celou řadu představení klasického i moderního divadelního repertoáru. Zemitá herecká povaha s vitální mužností a s vyzařovanou spontánností přinesla Gažovi možnost hrát v pohádkách, komediích, historických dramatech i v psychologických hrách. Návštěvníci jej mohli vidět jako Rogožkina v Dostojevského Idiotovi; byl titulním Cyranem i Radúzem ze stejnojmenných her nebo Matějem Belem ze Zvonu bez věže J. Soloviče. Specifickou oblastí je v Gažově herecké práci také jeho účinkování ve Shakespearových hrách Komedie plná omylů nebo v Richardu III. P. Gažovi nebyly cizí ani role v operetních či muzikálových představeních, ke kterým jistě patří jeho Kalchas ze slavné Offenbachovy Krásné Heleny.
Film, rozhlas a televize: Peter Gažo absolvoval střední filmovou školu v Čimelicích byl známým a oblíbeným umělcem také díky své pravidelné rozhlasové humoristické relaci Maratón, která z něj učinila nezapomenutelnou osobnost. Veleúspěšný Maratón se po radiových vlnách linul více než třicet let a kromě něj doplňovaly bohatost a barevnost Gažovy herecké práce také jeho filmové postavy a role v televizních inscenacích. Jednou z prvních rolí Gažovy filmografie byl mládenec v Uherově poetickém snímku Javor a Juliana a viděli jsme jej třeba i v postavě ředitele v Zacharově dramatu Muž není žádoucí.

Divadlografie – herecká (výběr): ? – Emile Rostand: Cyrano de Bergerac (Cyrano de Bergerac); Fjodor Michajlovič Dostojevskij: Idiot (Rogožkin); Whilliam Shakespeare: Komedie plná omylů (Antofolus); Jacques Offenbach: Krásná Helena (Kalchas); Koč: Play – back (Bučko); Zahradník: Preludium v moll (otec); Julius Zeyer: Radúz a Mahulena (Radúz); Whilliam Shakespeare: Richard III. (Richard III.); Whilliam Shakespeare: Romeo a Julie (Merkucio); Jan Solovič: Zvon bez věže (Matěj Bel); …

Autor: řepešínský