Jan Štěpánek (1)

Herecké geny, které významně ovlivnily životní cestu Jana Štěpánka, narozeného v Praze roku 1970 do rodiny s dlouhou divadelní tradicí, se plně rozvinuly krátce po jeho návratu do vlasti, odkud jako jedenáctiletý odešel společně se svými rodiči. Poznal prostředí velkých evropských měst, zejména Vídně a Mnichova, kde také ukončil svá středoškolská studia. V roce 1990, když se s rodiči vrátil a od roku 1992 již natrvalo,a rozhodl se pokračovat poněkud jiným způsobem v rodinné tradici. Zájem o divadelní dění a nesporný výtvarný talent jej přivedl ke studiu scénografie na pražské DAMU. Studiu se věnoval v letech 1992 až 1998 pod vedením profesorů Jany Zbořilové a Jana Duška. Rozsah svého poznání si rozšířil dvouletým studijním pobytem v USA. Ještě během studia se opakovaně představil divadelní veřejnosti jako nadějný scénický výtvarník. Během tohoto období spolupracoval s mnoha divadly. Ve výčtu je nezbytné uvést scénické návrhy: v ústeckém Činoherním studiu na Procitnutí jara/rež. Jiří Pokorný/; zlínském Městském divadle na inscenacích Osm a půl /a půl/, či Její pastorkyni/J. A. Pitínským/, na činoherní scéně Národního divadla dramatizace Durychova Bloudění/rež.J.A.Pitinský/. Rovněž ve stejném období vypracoval výpravu pro inscenaci Žebrácké opery v DISKu, pro Janáčkův festival na Hukvaldech se zdárně vyrovnal s obtížnými podmínkami při realizaci výpravu Fišerovy opery Lancelot. Pro Pražské komorní divadlo navrhl výpravu inscenaci The Bandits. Nelze zapomenout ani na scénu, kterou vypracoval pro divadelní představení Júdit ve Zlíně a Gazdinu robu v Uherském Hradišti. V etapě následující po absolutoriu v roce 1998 stály na počátku zejména scénické práce v HaDivadle s režisérem Davidem Jařabem. Pro režiséra Jiřího Pokorného později vytvořil scénu pro inscenaci hry Marii von Mayenburga – Tvář v ohni/HaDivadlo/; pro Gazdinu robu v Divadle Na zábradlí. Úspěšný byl i v dalších letech jako inscenátor např. : Maryše/1999/, Markéty Lazarové/2001/, Večera tříkrálového/2001/, Krvavých křtin aneb Drahomíra a její synové/2004/,Babičky/2007/, Dogville/2009/ a dalších. Úzce dlouhodobě spolupracuje mimo režiséra Davida Jařaba ještě s režiséry Zdeňkem Duškem, Martinem Františkem nebo Miroslavem Krobotem. Se Štěpánkovými výpravami se divadelní diváci mohli setkat opakovaně v ostravském Divadle Petra Bezruče; Východočeském divadle Pardubice; v pražském Divadle v Dlouhé; Mahenově divadle v rámci festivalů Trialog; inscenace nebo činohře Národního divadla Brno a dal. Vede ateliér scénografie JAMU v Brně.

Erkul

Autor: Erkul

Herecké geny, které významně ovlivnily životní cestu Jana Štěpánka, narozeného v Praze roku 1970 do rodiny s dlouhou divadelní tradicí, se plně rozvinuly krátce po jeho návratu do vlasti, odkud jako jedenáctiletý odešel společně se svými rodiči. Poznal prostředí velkých evropských měst, zejména Vídně a Mnichova, kde také ukončil svá středoškolská studia.

V roce 1990, když se s rodiči vrátil a od roku 1992 již natrvalo,a rozhodl se pokračovat poněkud jiným způsobem v rodinné tradici. Zájem o divadelní dění a nesporný výtvarný talent jej přivedl ke studiu scénografie na pražské DAMU. Studiu se věnoval v letech 1992 až 1998 pod vedením profesorů Jany Zbořilové a Jana Duška. Rozsah svého poznání si rozšířil dvouletým studijním pobytem v USA. Ještě během studia se opakovaně představil divadelní veřejnosti jako nadějný scénický výtvarník.

Během tohoto období spolupracoval s mnoha divadly. Ve výčtu je nezbytné uvést scénické návrhy: v ústeckém Činoherním studiu na Procitnutí jara (rež. Jiří Pokorný); zlínském Městském divadle na inscenacích Osm a půl, či Její pastorkyni (J. A. Pitínský), na činoherní scéně Národního divadla dramatizace Durychova Bloudění (rež.J.A.Pitinský).

Rovněž ve stejném období vypracoval výpravu pro inscenaci Žebrácké opery v DISKu, pro Janáčkův festival na Hukvaldech se zdárně vyrovnal s obtížnými podmínkami při realizaci výpravu Fišerovy opery Lancelot. Pro Pražské komorní divadlo navrhl výpravu inscenaci The Bandits. Nelze zapomenout ani na scénu, kterou vypracoval pro divadelní představení Júdit ve Zlíně a Gazdinu robu v Uherském Hradišti. V etapě následující po absolutoriu v roce 1998 stály na počátku zejména scénické práce v HaDivadle s režisérem Davidem Jařabem.

Pro režiséra Jiřího Pokorného později vytvořil scénu pro inscenaci hry Marii von Mayenburga – Tvář v ohni (HaDivadlo); pro Gazdinu robu v Divadle Na zábradlí. Úspěšný byl i v dalších letech jako inscenátor např. : Maryše (1999), Markéty Lazarové (2001), Večera tříkrálového (2001), Krvavých křtin aneb Drahomíra a její synové (2004), Babičky (2007), Dogville (2009) a dalších. Úzce dlouhodobě spolupracuje mimo režiséra Davida Jařaba ještě s režiséry Zdeňkem Duškem, Martinem Františkem nebo Miroslavem Krobotem. Se Štěpánkovými výpravami se divadelní diváci mohli setkat opakovaně v ostravském Divadle Petra Bezruče; Východočeském divadle Pardubice; v pražském Divadle v Dlouhé; Mahenově divadle v rámci festivalů Trialog; inscenace nebo činohře Národního divadla Brno a dal. Vede ateliér scénografie JAMU v Brně.

Erkul

Autor: Erkul