Břetislav Bakala

Český dirigent a skladatel, jedna z nejvýznamnějších osobností brněnského hudebního života - Břetislav Bakala, se narodil 12. února 1897 ve Fryštáku u Holešova. Základy hudebního vzdělání získal od svého otce a ve Fryštáku známého varhaníka Josefa Doležala. Po smrti manžela se jeho ovdovělá matka přestěhovala do Kroměříže, kde navštěvoval nižší gymnázium, které zakončil v Brně, kam se rodina přesunula, když po páté třídě přestoupil na Janáčkovu varhanickou školu.

Leoš Janáček se jako profesor a ředitel školy v stal rozhodující osobností v životě Břetislava Bakaly v letech 1912 až 1915. Po tříletém studiu v roce 1915, které ukončil s vyznamenáním, byl Bakala odveden a povolán ke službě do císařské armády, přímo do válečné vřavy. Umělecké ambice nadějného hudebníka byly na nějaký čas přerušeny, když sloužil v černohorské Podgorici. Do přímých bojů se sice nedostal, ale ve válečných podmínkách onemocněl a prodělal těžký tyfus. Po návratu domů se rozhodl pokračovat ve studiu hudby a využil možnosti studovat dirigování na nově založené brněnské konzervatoři od roku 1919 do roku 1920 u profesora Františka Neumanna a souběžně studoval klavír u Viléma Kurze. Studium završil v letech 1922 až 1923 mistrovskou třídou skladby u Leoše Janáčka.

Již v roce 1920 byl přijat šéfem opery prof .František Neumannem do funkce korepetitora a kapelníka Národního divadla v Brně. sadil. Šéf opery Neumann svěřil nadanému žákovi dirigování řady oper a Břetislav Bakala dirigoval rovněž v lednu roku 1925 ve světové premiéře hudbu k baletu Bohuslava Martinů -Kdo je na světě nejmocnější?. V období od září 1925 až do května 1926 byl varhaníkem katedrály v americké Philadelphii, kde se zdokonalil jako klavírista a varhaník a seznámil se s dirigenty a řadou osobnostmi včetně Artura Toscaniniho. Po návratu do Brna se stal pracovníkem hudebního oddělení nově vzniklého studia Československého rozhlasu v Brně. V období let 1929 až 1931 byl považován za člena triumvirátu Chalabala – Bakala – Balatka, který po smrti Františka Neumanna řídíl brněnský operní soubor.

Mimořádným kulturním činem byla premiéra posledního Janáčkova jevištního díla-opery Z mrtvého domu, pod taktovkou Břetislava Bakaly 12. dubna roku 1930.Po krátkém odbočení v letech 1929 až 1931 se Břetislav Bakala vrací do rozhlasu, kde se stal šéfem orchestru v roce 1937. Pod jeho řízením se Symfonický orchestr Československého rozhlasu v Brně dostal do špičky mezi českými orchestrálními tělesy. Od ledna roku 1936 se rovněž ujal řízení Vachova sboru moravských učitelek. Od roku 1956 je prvním šéfdirigentem nově vzniklé Státní filharmonie Brno, jejíž základ vytvořili členové brněnského rozhlasového orchestru. Pod jeho vedením byly realizovány nahrávky na gramofonové desky např.:Glagolská mše; Lašské tance; Taras Bulba aj.

Pořídil i klavírní výtahy z klíčových děl Leoše Janáčka. Jako skladatel se zejména zabýval skladbami na písňová témata, např. ženské sbory s klavírním doprovodem – Z našeho Slovácka /1947/; Valašské písně /1950/ a jiné. Jako dirigent byl úspěšný na koncertních zájezdech v Rumunsku, Bulharsku, Polsku aj.

Slavný dirigent i skladatel Břetislav Bakala zemřel v Brně 1. dubna roku 1958 ve věku 61 let.

Erkul

Autor: Erkul