František Broulík

Když se 24. dubna roku 1853 v Ústí nad Orlicí František Broulík narodil, stalo se tak v době vzestupu českého kulturního života. Velmi brzy přišel o otce, který záhy zemřel, a František se prokousával s pomocí své matky životem sám. Ukázalo se, že má dostatečné hudební cítění a na svůj věk schopnost mimořádně přesné intonace. V místě rodiště se jej ujal František Špindler /1846-1893/, který byl Broulíkovým prvním učitelem hudby a zpěvu.

Jako vokalista u minoritů v Brně si František odzpíval čtyři roky v letech 1864 až 1868. V letech 1870 až 1872 studoval v penzionátě v Hylvátech u Lanškrouna a pak působil jako písař v advokátní kanceláři v Ústí nad Orlicí.. Zde se také rád zúčastňoval na jako zpěvák na místních hudebních akcích. Zde jej také při jedné z produkcí zaslechl Jan Ludvík Lukes /1824-1906/ velmi uznávaný tenorista, který okamžitě rozpoznal mimořádné hlasové kvality Františka Broulíka, jehož hlas se vyznačoval určitou tklivou něžnosti. Velmi rád se Lukes ujal talentovaného tenoristy a učil jej bez nároku na odměnu ve svém pražském pěveckém ústavu v letech 1875-1878.

Na přímluvu Lukese byl František Broulík angažován podle smlouvy na tři roky do operního souboru Prozatímního divadla v Praze, jako lyrický tenor a poprvé vystoupil 17.7.1878 jako Lyonel ve Flotowově Martě a také zpíval Hynka při premiéře opery Jarmila od Theodora Bradského. V roce 1879 vystoupil v Berlíně a odtud téhož roku přešel do Štětína a pokračoval v následujícím roce 1880 již jako sólista do Lipska. Další a další úspěchy, kterých dosáhl, byly spojeny nejen s vysokou úrovní hlasového projevu, ale současně tak s jeho schopností naprosto bezchybného hereckého ztvárnění postav, kterého dosahoval v jakékoliv operním díle.

Od roku 1882 zpíval ve Vídeňské opeře do roku 1884 a byl hodnocen jako světový tenorista nejvyšších kvalit. Po Vídni byl v angažmá od roku 1884 v Budapešti až do roku 1900 a proslavil vynikajícím způsobem české pěvecké umění. Byl považován za tenoristu světového formátu. Před druhým otevřením ND s ním jednalo Družstvo ND o možném angažmá, ale k dohodě nedošlo. V Praze hostoval ještě 1882, 1883, 1885 a naposledy v roce 1898.

Kolem roku 1903 zanechal pro zdravotní potíže další pěvecké dráhy a žil ve Vídni. Po roce 1918 mu bylo nabízeno maďarské státní občanství, které nepřijal a tím se připravil o možnost mít přiznán maďarský důchod. Ve Vídni byl příležitostně zaměstnáván na československém vyslanectví a živil se psaním divadelních kritik pro české deníky.

V květnu roku 1930 se vynikající český tenorista František Broulík na naléhání své dcery přestěhoval za ní do polského Stanislawowa, kde v říjnu roku 1931 zemřel, ve věku 78 let.

Erkul

Autor: Erkul