Ljudmila Gurčenko se narodila. 12.11. 1935 - Charkově, na Ukrajině. Její otec, dělník v továrně na traktory, hrál na několik hudebních nástrojů, a snad právě po něm zdědila Ljudmila talent.
Navštěvovala hereckou fakultu v Moskvě, kde jejími nejoblíbenějšími profesory byli Sergej Gerasimov a herečka Tamara Makarova (1958) Už jako posluchačka ve III. ročníku fakulty měla své první zkušenosti s filmem. Filmoví diváci přijali s nadšení její Lenu Krylovou - zpěvačku a tanečnici, hlavní protagonistku novoroční karnevalové slavnosti, v hudební komedii Karnevalová noc v režii Eldara Rjazanova rok 1956. Na delší čas byla představitelkou podobného typu dívek v hudebních komediích, jako byl třeba film Děvče s kytarou rok 1958, a i když tím její popularita rostla, toužila po rolích jiného charakteru.
Teprve v 70-tých letech měla možnost se představit v odlišné poloze svého umění. Dokázala, že jako dramatická herečka je schopna psychologicky hlubokého ztvárnění, a dokonalé charakteristiky svých postav. Jako ve filmech Staré zdi, Krůček k lásce, Sentimentální román, Zpětná vazba, Pět večerů, a nebo z dob II.světové války: Sibiriáda, a Dvacet dnů bez války. Hereckým koncertem byla její role Margarity v komedii Milovaná žena mechanika Gavrilova v režii Pjotra Tudorovského. Za svůj výkon v této roli byla oceněna Zlatým drakem na MFF v Manile v roce 1982. Následoval film Nádraží pro dva, režie Eldar Rjazanov.
Přechod v její kariéře velice inspiroval scenáristu Viktora Merežka, a ten pro ni vytvořil roli stárnoucí estrádní umělkyně Lery , která se snaží dostat k vážnější dramatické práci, v mírně ironické komedii Aplaus, aplaus, který režíroval V. Buturlin. Účinkovala velmi často v televizních inscenacích, hudebních pořadech, a i v těch použila své herecké, taneční, a pěvecké schopnosti. Ljudmila také skládá písně šansonového zaměření, které také interpretuje.
Dlouhý čas byla členkou dvou divadelních scén. Napsala knihu o svém životě, a byly ji uděleny tituly: zasloužilá umělkyně, a v roce 1983 - národní umělkyně SSSR. Několikrát byla v naši republice jako host. Od roku 1956 až 2000 natočila 58 filmů.
Ljudmila Gurčenková zemřela 30.3. 2011 ve věku 75 let v Moskvě.
Marta Holubová
Autor: clara.bow Ljudmila Markovna Gurčenko
Národná umelkyňa ZSSR, herečka a skladateľka sa narodila 12.11.1935 v Charkove.
Už prvá úloha priniesla herečke nezvyčajnú popularitu. V r. 1956 ako budúca študentka VGIKu hrala úlohu Lenočky Krylovovej v hudobnej komédii „Karnevalová noc“. Získala si srdcia divákov najmä v radoch mládeže. Úspešne pokračovala v natáčaní ďalších filmov a presviedčala divákov o svojich schopnostiach stvárniť najrozmanitejšie úlohy v rôznych žánroch. Dostávala množstvo ponúk a mohla si vyberať. Kvôli natáčaniu muzikálu „Mama“ odriekla prácu na filme Nikitu Michalkova. Natáčanie jej prinieslo aj trochu smoly, pretože nešťastnou náhodou jej klaun Oleg Popov zlomil nohu. Úraz bol tak nepríjemný, že herečke hrozila invalidita a až po dlhej rehabilitácii a tréningu sa mohla vrátiť aj k tancu.
Popri filmovej práci pripravovala aj pravidelné televízne benefície a špeciálne hudobné programy.
V r. 1982 získala prvé ocenenie na filmovom festivale v Manile a to cenu Zlatý orol za najlepšiu ženskú úlohu vo filme „Milovaná žena mechanika Gavrilova“. O rok neskôr bola vyhodnotená ako najlepšia herečka v ankete časopisu Ekran. Režiséri aj herci s ňou spolupracovali s radosťou, pretože pracovala vždy s plným nasadením bez ohľadu na to, či šlo o hlavnú úlohu alebo o vedľajšiu. V 90- tych rokoch už nebolo toľko možností a herečka si vyberala úlohy opatrne a začala sa venovať viac divadlu. Na divadelných doskách sa stala symbolom romantickej ženy v stredných rokoch.
V súkromnom živote prežila aj drámy aj rozčarovania. Jej prvým manželom bol scenárista a historik Boris Andronikašvili. Študentské manželstvo sa však rozpadlo v priebehu 3 rokov. Ich dcéra Máša nezdedila lásku k herectvu a pracuje ako zdravotná sestra. Rovnako druhé manželstvo s Josifom Kobzonom nedopadlo dobre. S posledným manželom Sergejom Seninom sa zoznámila počas natáčania.
V súčasnosti je žijúcou legendou. Nazývajú ju ruskou Marlene Dietrich a porovnávajú ju s Ljubov Orlovou. Tajomstvo jej práce spočíva v tom, že vždy chcela vo všetkom dosiahnuť maximum vďaka svojej neúnavnej práci. A dosiahla veľa. Stala sa vynikajúcou filmovopu i divadelnou herečkou a obstála aj ako speváčka so svojim originálnym repertoárom.
Filmografia
1956 Cesta pravdy / Doroga pravdy
1956 Karnevalová noc / Karnevaľnaja noč
1956 Srdce znovu bije / Serdce biotsia vnov
1958 Dievča s gitarou / Devuška s gitaroj
1960 Leningradské nebo / Baltijskoje nebo
1960 Roman a Frančeska
1961 Človek odnikiaľ / Čelovek niotkuda
1963 Bicyklistom proti svojej vôli / Ukrotiteli velosipedov
1964 Baľzaminovova svadba / Ženitba Baľzaminova
1966 Nie a áno / Net i da
1965 Stavba mosta / Stroitsia most
1967 Výbuch v pekle / Vzorvannyj ad
1969 Biely výbuch / Belyj vzryv
1969 Na vojne ako na vojne / Na vojne kak na vojne
1970 Cesta na vysnenú horu / Doroga na Riubecaľ
1970 Môj dobrý otec / Moj dobryj papa
1970 Jeden z nás / Odin iz nas
1971 Tieň / Teň
1971 Koruna Ruského impéria alebo znovu nepolapiteľní / Korona Rossijskoj imperii, ili snova neulovimyje
1972 Letné sny / Letnije sny
1972 Druhý pokus Viktora Krochina / Vtoraja popytka V.K.
1972 Tabakový kapitán / Tabačnyj kapitan
1972 Svetlá cirkusu / Cirk zažigajet ogni
1973 Staré múry / Staryje steny
1973 Otvorená kniha / Otkrytaja kniga
1973 Vaňušinove deti / Deti Vaňušina
1973 Dvere bez zámky / Dver bez zamka
1974 Slamený klobúčik / Solomennaja šljapka
1975 Krôčik k láske / Šag navstreču
1975 Denník riaditeľa školy / Dnevnik direktora školy
1976 Zločin / Prestuplenje
1976 Sentimentálny román / Sentimentaľnyj roman
1976 Rod Strogovovcov / Strogovy
1976 Rodinná melodráma / Semejnaja melodrama
1976 20 dní bez vojny / Dvadscť dnej bez vojny
1976 Mama
1976 Lastovičky v oblakoch / Nebesnyje lastočky
1977 Spätná väzba / Obratnaja sviaz
1977 Koniec rozprávky / Konec skazky
1978 5 večerov / Piať večerov
1978 Poznajúc šíry svet / poznavaja belyj svet
1978 Ostrovy v oceáne / Ostrova v okeane
1978 Fešák / Krasavec-mužčina
1979 Sibiriáda
1979 Obzvlášť dôležitá úloha / Osobo važnoje zadanie
1980 Ideálny manžel / Ideaľnyj muž
1981 Milovaná žena mechanika Gavrilova / Ľubimaja ženščina mechanika Gavrilova
- cena 1. MFF v Manile
1981 Dovolenka na vlastné náklady / Otpusk na svoj sčot
1982 Stanica pre dvoch / Vokzal dlja dvoch
1982 Lety v sne a v skutočnosti / Poljotyvo sne i najavu
1982 Šuročka
1983 Hlavná trať / Magistraľ
1983 Recept jej mladosti / Recept jejo molodosti
1984 Láska a Holuby / Ľubov i goluby
1984 Podfukiáda alebo beh na mieste / Prochintiada ili beg na meste
1984 Aplauz, apluz / Aplodismenty, Aplodismenty
1987 Mečtateli (dreamers)
1988 Ožog
1989 A byl li Karotin?
1990 Naša chata / Naša dača
1990 Moja morjačka
1990 Imitátor
1991 Vivat, gardemariny?
1991 Belije odeždy
1992 Sex skazka
1992 Gardemariny III
1994 Prochintiada 2
1997 Starye pesni o glavnom
2000 Starye kljači
Autor: mia .
