Maxmilián Remeň

Filmový strihač. Absolvoval štúdium filmovej réžie so špecializáciou strih na FAMU v Prahe. Od roku 1956 pracoval v Slovenskom filme. Spolupracoval skoro so všetkými slovenskými režisérmi na vyše 130 hraných filmoch a na stovkách dokumentárnych a spravodajských filmoch. Filmová komédia režiséra Jána Lacka Šťastie príde v nedeľu bola prvým dlhometrážnym hraným filmom, na ktorom spolupracoval ako strihač. S Paľom Bielikom nakrútil filmy Kapitán Dabač (1959), Jánošík 1-2 (1962-63), Majster kat (1966), so Štefanom Uhrom filmy Organ (1964), Panna zázračnica (1966), Tri dcéry (1967), Génius (1969), Keby som mal pušku (1971), Pásla kone na betóne (1982), spolupracoval s Martinom Hollým - Prípad pre obhajcu (1964), Orlie pierko (1971), Hriech Kataríny Padychovej (1973), Smrť šitá na mieru (1979), Noční jazdci (1981), s Martinom Ťapákom - Nevesta hôľ (1971), Pacho, hybský zbojník (1975), Krutá ľúbosť, Pustý dvor (oba 1978), so Stanislavom Barabášom - Pieseň o sivom holubovi (1961), Trio Angelos (1963), Zvony pre bosých (1965), s Jurajom Jakubiskom - Zbehovia a pútnici (1968), Vtáčkovia, siroty a blázni (1969) a i. Na medzinárodnom filmovom festivale Art Film v Trenčianskych Tepliciach získal v roku 2002 Zlatú kameru, v roku 2005 štátne vyznamenanie Pribinov kríž III. triedy a v roku 2008 národnú filmovú cenu Slnko v sieti za celoživotný prínos slovenskej kinematografii.

Autor: R. Šmatláková, 2009

Vystudoval v roce 1956 na FAMU filmovou režii se zaměřením na střih a po celý tvůrčí život působil ve Slovenské filmové tvorbě Bratislava-Koliba. Začínal jako střihač zpravodajských filmů a žurnálů a zároveň spolupracoval na krátkých filmech Štefana Uhra, Petera Solana a Jaroslava Pograna. V celovečerní tvorbě debutoval střihem snímku Šťastie príde v nedeľu (1958) a kariéru ukončil snímkem Gemini (1991).

Stříhal téměř pět set filmů, z toho sto dvacet pro kina, osmdesát TV filmů a seriálů a tři sta dokumentárních, zpravodajských a animovaných snímků. Spolupracoval s většinou slovenských režisérů různých generací, mj. na filmech Jánošík I-II (1963), Organ, Tri dcéry, Zbehovia a pútnici, Vtáčkovia, siroty a blázni (1969).

Byl též pedagogem na bratislavské VŠMU. Jako nejznámější slovenský střihač a přední osobnost slovenského filmu získal Zlatou kameru za celoživotní přínos slovenské kinematografii na MFF Art Film 2002 v Trenčianských Teplicích, národní filmovou cenu Slnko v sieti (2008) za výjimečný přínos slovenské kinematografii a státní vyznamenání Pribinův kříž III. třídy (2005).


ZDROJ: Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2008/9