Když jsem si jednou prohlížel staré rodinné fotografie, byla mezi nimi fotka mojí maminky zhruba, když jí bylo osmnáct roků (1931). Na zadní straně podobenky byla napsáno inkoustovou tužkou Gretl Theimer. Ptám se jí, proč tam na její fotce je jakési cizí jméno. Odpověděla mě, že jednou byla v kině a tam v jakémsi rakouském filmu, viděla herečku toho jména. Protože se jí moc líbila, nechtěla zapomenout její jméno, tak si je poznamenala na to, co bylo po ruce-na svoji fotku...Tak mě napadlo se po dávné filmové krásce poohlédnout. Gretl Theimerová, teď již vím, že to byla ve své době populární zpěvačka a herečka pocházející z Rakouska. Gretl seznámila s „prkny, které znamenají svět“ jako malé děvčátko, když začala navštěvovat baletní kurzy Vídeňské státní opery“ pro dětské tanečníky této prestižní scény. Tam se seznámila se vším, co o něco později předurčilo její uměleckou dráhu. Svojí filmovou kariéru začala s nastupujícím zvukovým filmem, tedy od začátku 30. let, i když se dvakrát mihla ještě v němém filmu. Opravdovou slávu a povýšení do nejvyšších filmových sfér, ji přinesl veleúspěšný snímek z roku 1930, kterým byl film „Dvě srdce v tříčtvrtečním taktu“ z roku 1930. Tím bylo zaděláno na účast v dalších, stejně „lehko-múzních“ a nenáročných filmech. Ale proti gustu žádný dišputát, divákům se tyhle filmové frašky líbili a to bylo hlavní. Pěkné tváře, podbízivé písničky, které se okamžitě staly šlágry byly tím, co uspokojovalo nenáročného diváka a plnilo sály biografů. Však názvy těchto dílek byly přímo příznačné. Takže tu máme filmy:“ Její veličenstvo láska“ z roku 1930, „Tři dny otevřených bran vězení“ též z roku 1930, nebo „Viktorie a její husar“ 1931. následuje „Každý se ptá Erika“ (1931).Takže netrvalo dlouho a stal se z ní velice brzy agilní „produkt“ zábavního filmového průmyslu. třicátých let.
.Chcete-li, lze přidat další populární snímky. Jsou to dobře známé filmy její kariéry, mezi něž musíme zařadit snímek o záhadné postavě z rodu Habsburků
"Tajemství Jana Ortha" (1932), "Unavený Theodor" (1936), Gretl Theimerová si zahraje v době války ještě ve dvou titulech"Bouřlivá láska" (1940) a "Falstaff ve Vídni" (1940).
Po válce již nenaváže na své obrovské úspěchy z dob předválečných. To je zcela pochopitelné. Změnila se doba, změnil se vkus diváků. Objevuje se zcela sporadicky a jen v malých rolích.
Mezi její významnější poslední filmy patří "Princ z Pappenheimu" (52), "Rodina Trappů" (1956) a "Žena pro život" (1960). Stejně však vzdávám hold herečce Gretl Theimerové, dávné krásce, jejíž jméno si moje maminka poznačila skoro před osmdesáti roky na svojí podobenku, podobenku, kterou mám dodnes. Tato fotografie představuje vzpomínku na mojí tehdy mladičkou mámu, ale také trošku na i na Gretl Theimer...
Místem posledního odpočinku Gretl Theimerové je Lesní hřbitov v Mnichově. Obrázek je přiložen ve fotogalerii.
Autor: Asmodej .
