Radim Špaček

žije od dětství v Praze. Jako člen Dismanova dětského rozhlasového souboru účinkoval od poloviny 80. let v rozhlasových hrách, TV inscenacích, ve filmu i v dabingu. Karel Kachyňa ho jako patnáctiletého obsadil do hlavní role Jirky Akrmana v tragikomedii Blázni a děvčátka. Vystudoval hudebně-dramatické oddělení pražské Státní konzervatoře (1991) a katedru režie na FAMU (1992-99), kterou zakončil absolventským experimentálním filmem Rychlé pohyby očí, uvedeným v kinech (anticena Plyšový lev), a teoretickou prací Bláznovské filmy o domácích hraných filmech z prostředí psychiatrických léčeben. Mezitím pracoval jako asistent režie. V obklíčeném Sarajevu natočil celovečerní autorský debut Mladí muži poznávají svět (Cena FICC Don Quijote a Zvláštní ocenění ekumenické poroty na MFF Karlovy Vary 1996). Pověst anarchistického a angažovaného filmaře nezapřel ani v následujících dílech s často provokujícím úhlem pohledu o aktuálních společenských problémech, negativních jevech a mezních situacích. Prosadil se v TV publicistice jako spoluautor magazínů o alternativní hudbě („60“; včetně moderování, 1996-97), o současném umění (Artóza; 2002, 2004) a o queer světě (Q, 2007-2009). Spolurežíroval vzdělávací cyklus o společenském chování podle námětů svého otce Etiketa (2004) a režijně se podílel na multikulturních magazínech Kosmopolis (2005-07; včetně kr. dok. Domov bezdomov z roku 2001) a Velký vůz (2000-05), do něhož přispěl kr. dokumenty Máme se docela rádi (2001), Duch islámu (2001), Maršo znamená svoboda (2003), Hamara Desh (2004) a Tekno je mý všekno (2005; spol. režie Karel Koula). K hrané tvorbě se vrátil překvapivě jako spolurežisér TV seriálů Letiště (2007) a Přešlapy (2009-10); spolupracoval ještě na seriálu Život a doba soudce A.K. (2014) a byl režisérem sitcomu Dámi/Nedámi (2013). Mimořádnou pozornost vzbudil psychologickým thrillerem Pouta: Cena české filmové kritiky za nejlepší film a za režii (+ další 3 ocenění), Český lev za nejlepší film a za režii (+ další 3 ocenění a Cena filmových kritiků a teoretiků, Výroční cena AČFK za rok 2010, Trilobit Beroun, Zvláštní ocenění (+ 1 další cena) na Finále Plzeň 2010. Pro ČT pořídil záznamy 11 stěžejních představení z desetiletého repertoáru zanikajícího souboru Pražského komorního divadla, o němž připravil i hodinový dokument. Spolupracoval s festivalem Jeden svět a od roku 2003 spoluorganizuje pražský Festival bollywoodského filmu. V roce 1997 založil produkční společnost NFI. U řady jeho projektů stál za kamerou David Čálek. V roce 2014 si poprvé vyzkoušel i divadelní režii, když v pražské MeetFactory inscenoval dramatizaci prózy izraelského spisovatele Avrahama B. Jehošuy Milenec. Jeho otec Ladislav Špaček (nar. 1949) byl po listopadu 1989 reportérem a moderátorem ČST (1990-92), pak působil jako tiskový mluvčí prezidenta Václava Havla (1993-2003) a je odborníkem na etiketu, jeho sestra Daria Špačková (nar. 1975) je producentkou. V rámci TV cyklu Ego vznikl „autoportrét“ Špaček podle Špačka (TV-1995, r. Ivo Trajkov). – Filmografie: (herec, není-li uvedeno jinak) Vyhrávat potichu (1984; r. Drahomíra Králová), Čekání na stříbrné zvonky (TV-1985; r. Ludvík Ráža), Bianka Braselli – dáma s dvěma hlavami (TV-1986; r. Miroslava Valová), Preceptor (TV-1986; r. Jiří Bělka), Kámen a růže (TV-1986; r. Václav Hudeček), Nepolepšitelný starý muž (TV-1987; r. Jiří Bělka), Sama uprostřed noci (TV-1989; r. Zdeněk Potužil), Blázni a děvčátka (1989; r. Karel Kachyňa), Vojtěch, řečený sirotek (1989; r. Zdeněk Tyc), Jan (TV-1992; r. Ivo Trajkov), Kanárská spojka (1993; Ivo Trajkov), kr. f. Země na obzoru (1997; r. Pavel Göbl), Mrtvej brouk (1998; r. Pavel Marek), kr. f. Mladý chemik (TV-1998; r. Jiří Strach) z cyklu Bakaláři, Kanárek (1999; r. Viktor Tauš; + spol. pomocná režie), Operace Silver A (TV-2007; r. Jiří Strach), Jan Hus – mše za tři mrtvé muže (2009; r. Miroslav Bambušek; + prod.), Vrásky z lásky (2012; r. Jiří Strach), Televise bude! (TV-2014; r. Jan Bušta); (režie, není-li uvedeno jinak) hraný dokument, evokující hrůzy bosenského konfliktu prostřednictvím zpovědí mladých Sarajevanů ve válkou zdevastovaném městě, kam přijíždí český novinář, Mladí muži poznávají svět (1995; + sc., kam., spol. střih), střm. dok. o oceňování kulturních počinů u nás Ceny bez ceny (TV-1998; + sc.) z cyklu ČT Zblízka, „antipříběh“, v němž hrdina postihuje své existenciální pocity po sebevraždě, Rychlé pohyby očí (FP 9/98; + sc.), kr. dok. Amumraj (2001; + sc.), kolektivní dok. o zasedání MMF a Světové banky v září 2000 v Praze Zpráva o stavu světa (2001; spol. režie), Vyhnání z ráje (2001; r. Věra Chytilová; pomocná režie), Želary (2003; r. Ondřej Trojan; pomocná režie), dok. záznam klíčových okamžiků krize v České televizi v prosinci 2000, nazvaný Bezesné noci (2003; spol. nám., spol. sc., spol. režie, spol. střih, spol. prod.), střm. hudební dok. Ještě hrajou dudy (2004), střm. dok. o tanci, válce, dospívání a české pomoci čečenským běžencům Berkat a Maršo – Štěstí a Svoboda (TV-2007; spol. nám., spol. režie David Čálek), střm. inscenovaný dok. o lhostejnosti svědků násilí na veřejnosti, Efekt přihlížejícího (TV-2008; spol. nám., spol. režie Miroslav Bambušek), temný psychologický thriller o „vyšinutém“ estébákovi Pouta (2010), epizoda Čistá čtvrť (2011) ze série kr. propagačních filmů zaměřených na třídění odpadu, Samosebou.cz, dvoudílný střm. dok. o českých vojácích ze speciálních aliančních jednotek Provedu! – Afghánská mise (TV-2013), střm. kompilace humorných i seriózních odborných zamyšlení o televizi veřejné služby (a ostatních médií) Pod dlažbou je pláž (TV-2013), střm. dok. o pětileté práci a každodenní zkušenosti českého Provinčního rekonstrukčníhu týmu, působícího v afghánském Lógaru, Incoming (TV-2013), střm. dok., završující záznamy dvanácti nejúspěšnějších představení Pražského komorního divadla v komentářích a vzpomínkách jeho tvůrců, Divadlo Komedie 2002–2012 (TV-2013), psychogický milostný příběh s kriminální zápletkou o trojici mladých lidí z průmyslového města v bývalých Sudetech, odehrávající se na počátku 90. let, Místa (2014).
-fik-, Filmový přehled 2014

50b) RADIM ŠPAČEK
se narodil 13.10. 1973 v Ostravě.
Studoval katedru režie FAMU. Vytvářel menší úlohy v rozhlase,
teelvizi a dabingu. Karel Kachyňa ho jako patnáctiletého obsadil
"do hlavní role ""žižkovské"" tragikomedie o dospívajícím chlapci
a jeho prvních milostných zkušenostech Blázni a děvčátka. V roce
1995 na sebe upozornil kontroverzním autoportétem Špaček podle
Špačka z televizního cyklu Ego, který režíroval Ivo Trajkov.
"Špaček sám je znám nejen jako moderátor televizní ""Šedesátky"",
ale i jako arogantní mladý muž se značně nekonvenčními nápady
a názory. Celovečerní hraný dokument Mladí muží poznávají svět
natočil během ročního přerušení studia. Je synem prezidentova
tiskového mluvčího Ladislava Špačka.

Filmy - 1995: Bolest (námět, scénář + režie), školní televizní
mikroscéna o bulvárním novináři, který fotografuje svatbu
"ministra pod stolem; Ve svém domě bydlím sám (námět, scénář +
režie), ateliérové cvičení o slepci, žijícím v jednom pokoji
"s dvojicí hluchoněmých; Mladí muži poznávají svět (scénář, kamera
"+ režie, uv.), hraný dokument ze Sarajeva s Markem Brodským;
1998: Rychlé pohyby očí (scénář + režie, uv.), kritikou
"i publikem nepřijatý, snový příběh, odvyprávěný odzadu; 1999:
režisér údajně chystá film Dobré úmysly, který by měl být
nadčasovou úvahou o státním zřízení. Radim Špaček se v něm prý
bude zamýšlet nad otázkou, jestli by opravdu nestálo za to zrušit
stát.

" Bibliografie: Filmový přehled 4/96 (Mladí muži poznávají svět);
"Filmový přehled 2/98 (Mrtvej brouk); Filmový přehled 9/98, s. 36
"(jen odkaz); katalog KV 1996, s. 36; Film Jam 7/98, s. 58 (foto);
"Film Jam 9/98, s. 30-31 (rozhovor + foto); Filmové listy č. 3, ne
26.7. 1998 /LFŠ/ (rozhovor)

Autor/Zdroj: /Sber