Jean Renoir

Jean Renoir se narodil 15. září 1894 v Paříži. Jeho otec byl slavný impresionistický malíř Augusta Renoir. Měl dva bratry, Pierra a Clauda, jež se později také pohybovali ve filmovém světě. Ještě v Jeanově dětském věku se rodina odstěhovala na venkov, kde jeho otec nacházel inspiraci, a na svá plátna zobrazoval často i své děti. V jeho výchově sehrála významnou roli chůva Gabriela, na kterou v souvislosti se svým dětstvím často vzpomínal. Po studiu na výběrových školách, jež si jeho rodina mohla dovolit a vypuknutí První světové války narukoval, společně s bratrem, k francouzské jízdní kavalérii. Během bojů byl zraněn a následky zranění, v podobě kulhání, si nesl do konce života. Po propuštění z armády se snaží jít ve stopách svého otce, a věnuje se keramice. V roce 1920 se oženil s Catherine Hesslingovou (Andrée Heuschlingová), jednou s modelek svého otce. V roce 1924 se seznamuje v Paříži s filmovou avantgardou a začíná točit první film, produkuje a režíruje, podle vlastního scénáře, film Une vie sans joie (Backbiters, 1924) v němž i hraje. Do filmu obsadil i svoji manželku, což se opakovalo v následujících čtyřech filmech. V období němého filmu natočil, aniž by se výrazněji prosadil, devět snímků, jež si financoval z pozůstalosti po svém otci a prodejem jeho obrazů. Renoir, jako režisér, se začal prosazovat až s příchodem zvuku. S filmy On purge bébé (1931) a La Chienne (The Bitch, 1931) sklidil úspěch a uznání, čemuž dopomohlo i obsazení Michel Simonové. Po dalších úspěšných filmech, La grande Illusion (Velká iluze, 1937) a La Bete Humaine, Lidská bestie, 1938), oba s populárním Jeanem Gabinem, přichází rok 1939 a s ním i jeho, pravděpodobně nejlepší, snímek La regle du jeu (Pravidla hry, 1939). Film natočený podle vlastního scénáře, podle komedie Alfreda de Musseta Marianniny rozmary z roku 1833, produkoval Jean Renoir společně s bratrem Cladem, a v roli Octava se objevil i před kamerou. Při premiéře se však tento neuspěl, neboť cenzura provedla necitlivé zásahy do jeho díla a následně jej zakázala. S počínající hrozbou vypuknutí války se Renoir hlásí do armády, je poslán do Itálie s cílem udržovat přátelské vztahy s touto fašistickou zemí. Po vypuknutí Druhé světové války se vrací do Francie, a po porážce a následné okupaci Francie německými vojsky, prchá do Spojených států. Začíná pracovat v Hollywoodu. V roce 1943 natáčí protinacistický snímek This Land is Mine (Vivre libre/ Porobená země, 1943). Ve stejném roce se, po třináctileté odluce, rozvádí a rok na to si bere za ženu Dido Freire. V roce 1945 natáčí film The Southerner (Jižan/ L’Homme du sud, 1945) za nějž byl nominován na Oscara. Dva další filmy však neměly úspěch a Renoir odjíždí, v roce 1949, do Indie, kde ve spolupráci s indickým režisérem Satjádžitem Rajaem natáčí hraný dokument Le Fleuve (Řeka, 1951). I když žije stále v USA k natáčení filmů se vrací do Evropy. V padesátých letech natáčí trilogii Le Carrose d’or (1953), French Cancan (Francouzský kankán, 1954) a Elena et les hommes (Elena a muži, 1956). Hlavní role těchto filmů ztvárnily filmové hvězdy Anna Magnani, Jean Gabin, Ingrid Bergman či Jean Marais.
Po zrestaurování negativu, jež byl poničen při bombardování během druhé světové války, se v padesátých letech dočkal své obnovené premiéry také Renoirův nejúspěšnější film Pravidla hry z roku 1939. S přibývajícím věkem se Renoir orientuje spíše psaní scénářů a na literární činnost, v roce 1962 mu vychází životopisná kniha Renoir, můj otec, a vydává román Les Cahiers du Capitaine Georges (1966). Filmovou tvorbu završuje snímkem Le Petit theatre de Jean Renoir (1969) skládající se ze čtyř příběhů a pojednávající o studentské revoltě na sklonku šedesátých let. V roce 1974 napsal autobiografii Můj život a mé filmy (u nás 2004) a rok nato obdržel cenu Oscar za celoživotní dílo a přínos pro světovou kinematografii. Jean Renoir zemřel 12. února 1979 v Los Angeles v USA. I přesto, že byl od roku 1946 občan Spojených států, byl mu ve Francii vystrojen státní pohřeb a v rodné zemi je i pochován.
Jeho filmy posbíraly mnohá festivalová ocenění po celém světě a sám Jean Renoir, nositel Řádu čestné legie, je mnohými považován za nejlepšího režiséra celé historie francouzské kinematografie.

Autor: Hugin