Mervyn LeRoy

Začínal jako herec ve vaudevillech. V polovině dvacátých let působil jako kameraman a v roce 1927 debutoval jako režisér sérií řadových veseloher Rozpustilé baby (Naughty Baby), Strýčkové z Brodwaye (Broadway Babies/Broadway Daddies) a Vrcholná rychlost (Top Speed). V roce 1930 upoutal pozornost filmem Malý Caesar s Edwardem G. Robinsonem, v němž se kriticky podíval na gangsterské podsvětí, 1931 nastavil ve filmu Finále pěti hvězd zrcadlo neserióznosti bulvárního tisku, 1932 natočil drama Jsem uprchlý galejník s Paulem Munim, nejznámější dílo celé své režisérské dráhy. Film vypovídá o oběti justiční křivdy, s kritikou systémů trestaneckých táborů. 1933 natočil v choreografii Busbyho Berkeleye průbojný revuální film Zlatokopové z roku 1933, 1933 režíroval ve stylu Lloydovy „Kavalkády" rodinnou kroniku Svět se mění, 1936 zfilmoval bestseller Harveye Allena Anthony Adverse s Fredericem Marchem, 1937 kritické drama Nezapomenou, odsuzující jižní rasismus, 1940 sentimentální drama Valčík na rozloučenou s Robertem Taylorem a Vivien Leighovou, v příštím roce sentimentální Květy v prachu (Pošlapané květy) s Greer Garsonovou, 1942 drama V zajetí minulosti (V poutech minulosti) s Ronaldem Colmanem, 1943 životopisný film o polské badatelce Madame Curie s Garsonovou, 1944 příběh z války v Pacifiku Třicet vteřin nad Tokiem. Z dalších, u nás již neuvedených filmů tu připomeňme první ze série výpravných historických filmů, natočených Američany v Itálii Quo vadis (1951), novou verzi filmu Astaira a Rogersové „Roberta" pod názvem Krásná na pohled z roku 1952, v roce 1953 romantický muzikál Milenci z Ria a třetí filmovou verzi Frimlovy operety Rose Marie (1954). V příštím roce dokončil za onemocnělého Johna Forda komedii Pan Roberts s Henrym Fondou a Jamesem Cagneym, 1961 režíroval komedii Většinou jednoho hlasu s Alecem Guinessem, 1962 natočil výpravný muzikál Gypsy s Natálii Woodovou o známé zpěvačce Gypsy Rose Lee, 1965 dramatický příběh z Riviéry Od jedné chvíle k druhé s Jean Sebergovou.
26. Letní filmová škola