Terry Gilliam

Terry Gilliam (1940) - od roku 1969 spolupracoval jako scenárista a animator s humoristickou skupinou Monty Python. Jeho režijní tvorba se vyznačuje osobitě nonkonformním přístupem, ať už vykresluje temnou a groteskní budoucnost, psychedelický opar 60. let či stírá hranice skutečnosti a fantazie.

Terry Gilliam
Známý filmový režisér, scenárista a výtvarník, jemuž se daří prosazovat své vidění světa i v prostředí velkých studií. Terence Vance Gilliam pochází z tradičního protestantského
prostředí, proti jehož materialismu a naturalismu, polopatičnosti či nedostatku sebeironie se vyhraňuje svým životem i dílem. Vystudoval politologii na Occidental College v Los Angeles, v newyorském časopise Help! se pak stal profesionálním kreslířem a tvůrcem komiksů. V tomto talentu, projevovaném už od mládí, má kořeny důraz na výtvarnou stránku jeho filmů. Přebujelá byrokracie a zdeformované pracovní prostředí (zkoušel pracovat v reklamní agentuře) byly spolu s narůstající agresivitou v americké společnosti (účastnil se různých akcí a demonstrací hippies) jedněmi z důvodů, proč roku 1967 odešel do Londýna. Jeho přítel John Cleese mu pomohl dostat se k práci na pořadu Do Not Adjust Your Set pro BBC, kde vystupovali také Terry Jones, Eric Idle a Michael Palin. Díky tehdejší absenci cenzurních pravidel v BBC mohli všichni od roku 1969 vytvářet seriál „podvratných" skečů Monty Pythonův Létající cirkus, přičemž Gilliam se staral o výtvarnou stránku. Po čtyřech seriálových řadách Pythoni v režii
Terryho Gilliama a Torna Jonese natočili celovečerní film Monty Python a Svatý grál (1974). První Gilliamovy vlastní filmy, Žvahlav (1977) a Lupiči času (1981), značně ovlivnila právě pythonovská poetika. Také do nich obsadil členy skupiny a byly realizovány v produkční společnosti Pythonů Handmade Films.
Od Pythonů se osamostatnil až spoluprací s velkým studiem Universal. Tvorba snímku Brazil (1985) byla také bojem s byrokratickým kolosem, který skončil až u soudu, když úředníci studia chtěli změnit konec filmu. Groteskní, temná vize budoucnosti inspirovaná Orwellovým románem 1984 Gilliama proslavila. Postavy v jeho dílech jsou konfliktní jedinci, samotáři či snílci, kteří se vzpírají svazujícímu tlaku společnosti (bizarně karikované ve filmech Brazil či Dvanáct opic, 1995). Pohybují se na hranici snu a šílenství, s realitou se potýkají svou fantazií (Dobrodružství barona Prášila, 1989, Krajina přílivu, 2005), či dokonce pomocí drog (Strach a hnus v Las Vegas, 1998).
Jedním z dalších tvůrčích bojů byl Gilliamův nezdařený pokus o natočení filmu The Man Who Killed Don Quixote (Muž, který zabil dona Quijota). Množství nešťastných okolností, jejichž kombinace postupně zhatila natáčení, popisuje dokument Ztracen v La Mancha (2002) Keitha Fultona a Louise Pepeho. Plánů jednou film realizovat se však režisér nevzdal,
(pl)

Filmografie | Filmography
1968: Storytime
1969-74: Monty Pythonův Létající cirkus| Monty Python's Flying Circus
1974: Zázrak létání [ The Miracle of Flight
1974: Monty Python a Svatý grálI Monty Python and the Holy Grail
1977: Žvahlav | Jabberwocky
1981: Lupiči času | Time Bandits
1983: Monty Python a Smysl života I Monty Python's Meaning of Life
1985: Brazil
1989: Dobrodružství barona Prášila I The Adventures of Baron Munchausen
1991: Král Rybář | The Fisher King
1995: 12 opic | 12 Monkeys
1996: (Monty Python a výprava za svatým grálem | Monty Python & the Quest for the Holy Graill
1998: Stracha hnus v Las Vegas | Fear and Loathing in Las Vegas
2005: Krajina přílivu | Tideland
2005: Kletba bratří Grimmů | The Brothers
Grimm
2009: Imaginarium dr. Parnasse | The Imaginarium of Doctor Parnassus

Minipřehlídku filmů Terryho Gilliama doplní také setkání s režisérem v rámci komponovaného pořadu s názvem Imaginarium Terryho Gilliama (2. 8. 2009 ve 20:30 hod. v Kulturním domě v Písku).
katalog 1. Festivalu nad řekou

Výtvarníka, herce, režiséra a scenáristu si fanoušci Montyho Pythona dobře pamatují z role vrchního inkvizitora s nezapomenutelnou hláškou: "Španělskou inkvizici nikdo nečeká."
Od dětství byl všestranně nadaný, ale nejvíc ho přece jen přitahoval výtvarný žánr - mimo jiné vytvořil známou znělku k Létajícímu cirkusu a byl též autorem všech groteskních kreslených vložek, které se v seriálu objevily. Vystřídal několik zaměstnání (např. časopis Help!) a několik velkoměst (New York, Los Angeles, Paříž), aby se nakonec dostal do Londýna, kde se přes Johna Cleese seznámil se zbylou čtveřicí.

Výtvarníka, herce, režiséra a scenáristu si fanoušci Montyho Pythona dobře pamatují z role vrchního inkvizitora s nezapomenutelnou hláškou: "Španělskou inkvizici nikdo nečeká."
Od dětství byl všestranně nadaný, ale nejvíc ho přece jen přitahoval výtvarný žánr - mimo jiné vytvořil známou znělku k Létajícímu cirkusu/i> a byl též autorem všech groteskních kreslených vložek, které se v seriálu objevily. Vystřídal několik zaměstnání (např. časopis Help!) a několik velkoměst (New York, Los Angeles, Paříž), aby se nakonec dostal do Londýna, kde se přes Johna Cleese seznámil se zbylou čtveřicí.
28. Letní filmová škola

Ačkoli Terry Gilliam vystudoval politické vědy, tomuto oboru se – pomineme-li fakt, že všechny jeho snímky jsou svým způsobem „politicky angažované“ – nikdy nevěnoval. Živil se jako karikaturista a ilustrátor, pracoval v novinách, časopisech i reklamních agenturách (reklamy připravuje dodnes). V 60. letech, v době, kdy působil v časopise Help!, se seznámil s Johnem Cleesem. Než se v roce 1967 přidal jako poslední člen k později legendárnímu seskupení Monty Python’s Flying Circus, zabýval se hlavně comicsem. Tato zkušenost je znát nejen z jeho působení v rámci Monty Pythonů, ale také z jeho pozdější samostatné tvorby. Skupina Gilliamovi nabídla možnost takřka absolutní tvůrčí svobody co se výtvarné i animační složky týkalo: kultovní cyklus televizních skečů pro BBC si bez jeho šílenou fantazií sršících animovaných předělů již nelze představit. Stejně je tomu i u celovečerních montypythonských projektů, jejichž režie se střídavě ujímali Gilliam a Jones – v klubové distribuci se objevila artušovská parodie Monty Python a svatý grál (1974) a v rámci Projektu 100 biblická fraška Život Briana (1979) i cynická povídková satira Monty Python: Smysl života (1983). Přestože příznivci „Létajícího cirkusu“ jistě znají Gilliamovu i Jonesovu verzi o tom, jak se skupina rozhodla, že bude režírovat ten, kdo se jmenuje Terry, byly to právě jejich rozpory, které vedly oba tvůrce k osamostatnění. Zatímco v Jonesově filmografii zůstanou montypythonské snímky nejvýraznějšími a nejznámějšími tituly, u Gilliama tomu tak není. Ač se montypythonské poetiky nikdy nezřekl, v každém jeho filmu – svéráznou „středověkou“ interpretací Carrollovy básně nazvané Žvahlav (1977) počínaje a rafinovaně zacykleným sci-fi thrillerem 12 opic (1995) konče – objevíme ve světové kinematografii jen zřídka vídanou tvůrčí hravost. Gilliamova bohatě kypící, chvílemi snad až přebujelá obrazotvornost není příznačná jen pro surreálně imaginativní fantasy filmy Lupiči času (1981) a Dobrodružství barona Prášila (1988), ale i pro bezútěšný orwellovský snímek Brazil (1985) a „grálovské“ podobenství Král rybář (1991). Navzdory nevelkému komerčnímu úspěchu svých děl se Gilliam stal režisérem až nečekaně žádaným. Mnoho hollywoodských hvězd považuje za čest zahrát si v jeho filmu jakoukoli roli: Sean Connery, Robert De Niro, Robin Williams, Bruce Willis, Brad Pitt nebo – tak jako v halucinogenním přepisu psychedelického tripu Huntera S. Thompsona Strach a hnus v Las Vegas (1998) – Johnny Depp. Gilliam je přitom velmi umíněný a kompromisy odmítající tvůrce, který neváhal pro roli Jill v Brazilu odmítnout Madonnu, Kathleen Turnerovou nebo Rosanne Arquetteovou. Získal si pověst extravagantního perfekcionalisty, který si často prosazuje svou i za cenu uměleckého i finančního krachu projektu. V případě posledního nezdaru – nepodařilo se mu dokončit vysněný snímek Muž, který zabil Dona Quijota s Jeanem Rochefortem v titulní roli – se mu však přilepila smůla na paty (počínaje onemocněním titulního představitele a konče ničivou bouří – viz pozoruhodný „film o filmu“ Ztraceni v La Mancha, uvedený v roce 2002 v Karlových Varech). Gilliam je však sám Donem Quijotem svádějícím věčný boj s hollywoodskými větrnými mlýny: letos má mít premiéru jeho apokalyptická fantasy Dobrá znamení, která vypráví „o Antikristu, nebi a peklu“.

Filmografie (režie, není-li uvedeno jinak)
1970: Story Time (Historie času; kr. anim. film) * 1971: And Now for Something Completely Different (A teď úplně něco jiného; spol. sc., anim., her.) * 1974: Monty Python a svatý grál (Monty Python and The Holy Grail; spol. rež. Terry Jones; + spol. sc., anim., her.), The Miracle of Flight (Zázrak létání; kr. film) * 1976: Pleasure at Her Majesty’s (Zábava v divadle Jejího Veličenstva; pouze her.) 1977: Žvahlav/Nepovedené dobrodružství (Jabberwocky; + spol. sc., her.) * 1979: Život Briana (Monty Python’s Life of Brian; spol. sc., anim., her.) * 1981: Lupiči času (Time Bandits; + spol. sc., prod.) * 1982: Monty Python v Hollywoodu (Monty Python Live at The Hollywood Bowl; spol. sc., her.) * 1983: segment Crimsonova permanentní pojišťovna (The Crimson Permanent Assurance; + her.) ve filmu Monty Python: Smyl života (Monty Python’s The Meaning of Life; spol. sc., anim., her.) * 1985: Brazil (Brazil; + spol. sc., her.), Spies Like Us (Špióni jako my; pouze her.) * 1988: Dobrodružství barona Prášila (The Adventures of Baron Munchausen; + spol. sc.) * 1991: Král rybář (The Fisher King) * 1995: 12 opic (12 Monkeys) * 1998: Strach a hnus v Las Vegas (Fear and Loathing in Las Vegas; + spol. sc.) * 2001: The Man Who Killed Don Quixote (Muž, který zabil Dona Quijota; nedokončeno) * 2003: Good Omens (Dobrá znamení; + spol. sc.)
Projekt 100 - 2003