Jiří Brdečka

Reklama v koncepci Studia – ,,Bratři v triku”.(1945-1948)
Věnováno Jiřímu Brdečkovi.

Studium – Bratři v triku vzniklo v květnu 1945. Již na svém startu mělo velkou výhodu, že mezi jeho členy a výtvarníky byli lidé, kteří přišli ve filmové branži do styku s filmovou reklamou, ať již se jednalo o Jiřího Trnku, Eduarda Hofmana či především Jiřího Brdečku. Právě Jiří Brdečka se ujal role toho, kdo si propagaci nového filmového studia vzal na starost. 21. července 1945 ve Filmové práci vychází článek Jiřího Brdečky – ,,Český kreslený startuje”*a takto začíná cesta za propagací práce ,,Studia – Bratří v triku”. Musíme si uvědomit tu skutečnost, že vedle Prahy zde byl i Zlín s kudlovským studiem, ale také moravská metropole Brno usilovalo o to, aby zde vzniklo studium dokumentární a animované tvorby.

Za těchto okolností se propagace vlastní tvorby stávala nejen nutností, ale předpokladem další budoucí existence. Vedle poukazování na vlastní úspěchy, vždyť premiéra animovaného kresleného filmu -,,Zvířátka a Petrovští” proběhla v Paříži již na podzim roku 1945 a setkala se s neobyčejným úspěchem a zájmem francouzské strany, ale ještě v průběhu října 1945 přichází Jiří Brdečka s dalším článkem -,,Ti, kterým patří budoucnost. Bratři v triku se činí”.** Tao cílená činnost Jiřího Brdečky pokračovala i následujících dvou letech a k Brdečkovi se v průběhu roku 1946 přidal Eduard Hofman***. Série článků ,,Jak se dělá kreslený film a něco o lidech kolem něho” postupně nám představila nejen práci studia, ale i jednotlivé výtvarníky – např.: Jiřího Trnku, Václava Bedřicha, Stanislava Látala, E.Hofmana či jiné členy studia. Zkušenost s reklamou, kterou Jiří Brdečka Získal U Lucerna-Filmu, se takto proměnila v mistrnou činnost…****

O reklamu v období let 1945-1948 se však měla zájem i ostatní studia – Brentonovo studium v Brně či Kudlov ve Zlíně, jež prosazoval Jaroslav Novotný.***** Velkým štěstím pro českou kinematografii byla skutečnost, že se jak ,,Studium -Bratří v triku” a Studium KF ve Zlíně (Gottwaldově) prosadila nejen odlišným pojetím, ale především výraznými osobnostmi ve světovém měřítku. A k tomu nemalým dílem přispěl i Jiří Brdečka na poli reklamy…

*Jiří Brdečka. Český kreslený film startuje. Filmová práce 1, 21.7. 1945, č. 9, s. 4.
** Jiří Brdečka. Ti, kterým patří budoucnost. Bratři v triku se činí. Filmová práce 1, 26.10.1945, č. 23, s.3.
*** Eduard Hofman. Náš kreslený film v číslech. Filmová práce 2, 12.10.1946, č. 41, s. 5.
**** Redakce Filmových novin. Jak se dělá kreslený film a něco o lidech okolo něho. Filmové noviny 1, 10. a 17.5. 1945,č, 19 a 20, s. 5. [Reklama s ilustračními obrázky.

Autor: POlYEKRAN

Scénarista, dramatik i filmový kritik Jiří Brdečka (1917), rodilý Moravák z učitelské rodiny se do Prahy na studia dějepisu a kreslení dostal teprve v r. 1936, ovšem bohémský život v hlavním městě za první republiky jej tak okouzlil, že tam již natrvalo zůstal. Jeho matka, v té době už vdova, ho na studiích příliš podporovat nemohla, proto byl mladý Brdečka velmi rád, když mu spolužák Jan Drda (později známý spisovatel) sehnal externí spolupráci ve zlínském filmovém studiu. Studia tehdy jako mnozí jiní nedokončil, Němci vysoké školy zavřeli, tehdy se však společenský život vedl povětšinou v elegantních kavárnách, tak se věnoval hlavně novinovým ilustracím, slušně honorovaným.

S kamarádem Milošem Makovcem sdíleli dlouhých 11 let pronajatou dvougarsoniéru v Dlouhé třídě a právě z této dramatické válečné doby čerpal nedlouho před smrtí náměty do své knihy vzpomínek Pod tou starou Lucernou, která však bohužel nikdy knižně nevyšla. Koncem r. 1941 se stal zaměstnancem propagačního oddělení Lucernafilmu a hned po osvobození filmovým recenzentem v Lidových novinách.

Spolu s dalším významným scénaristou Jiřím Trnkou stál u zrodu studia Bratři v triku, v 50. letech začal spolupracovat s Janem Werichem na dnes již klasice českého filmu CÍSAŘŮV PEKAŘ A PEKAŘŮV CÍSAŘ (1951), dřívější filmy jako Dárek (1946) nebo Andělský kabát (1948) jsou dnes již téměř zapomenuty, zato loutkové STARÉ POVĚSTI ČESKÉ (1952) společné "dítko" Trnky a Brdečky jsou téměř tak často reprízovány jako nádherné pohádky BYL JEDNOU JEDEN KRÁL (1954) či OBUŠKU, Z PYTLE VEN! (1955). Brdečka se však scénaristicky podílel i na historických dramatech - Ztracenci (1956) nebo filmech psychologických - Vlčí jáma (1957), Taková láska (1959), Až přijde kocour (1963).

V r. 1964 spatřila světlo filmového světa první česká a dodnes nepřekonaná westernová parodie LIMONÁDOVÝ JOE ANEB KOŇSKÁ OPERA, ve které se po boku začínající blonďaté hvězdy Olgy Schoberové zaskvěly snad všechny tehdejší persony českého filmu- Květa Fialová, Miloš Kopecký, Vladimír Menšík, Josef Hlinomaz, Rudolf Deyl, Bohuš Záhorský, Karel Fiala a spousta dalších. Na dalších několik nepříliš výrazných snímků - Pomsta (1968), Smolíček (1973), Co jsem princi neřekla (1975) navázali scénarista Brdečka a režisér Lipský opět nesmrtelnými parodiemi ADÉLA JEŠTĚ NEVEČEŘELA (1977), kde si autoři velmi vtipným způsobem berou na mušku amerického "detektýva" Nicka Cartera (perfektního M. Dočolomanského), populární pohádku PRINC A VEČERNICE (1978) a TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH (1981), kde světový tenor, hrabě Teleke (opět role ušitá na míru M. Dočolomanskému) ve Výšných Vlkodlakách odhalí totožnost ďábelského barona Gorce. To však byla spolu s filmy Zbojníkova žena (1981) a Faunovo velmi pozdní odpoledne (1983) už jen "labutí píseň" těžce nemocného mistra scénářů...

Těsně před smrtí si ještě splnil svůj velký sen - vycestoval s manželkou na dovolenou do Španělska a o týden později, začátkem června 1982 přišla československá kinematografie navždy o svého vynikajícího umělce. V jeho šlépějích pokračuje dcera Tereza Brdečková (1957), která dodnes vzpomíná na "intelektuální" dětství, protkané vyprávěním s velikány filmového světa.

Autor: Angelika2808