Herečka Ludmila Alexejevna Čursina se narodila roku 1941 v tehdejším tádžickém Stalinabadu (dnes opět Dušanbe), kde rodina během války žila. Její narození provází několik legend - první tvrdí, že se narodila svojí matce během její evakuace z Rigy, a to dokonce během náletu, kdesi v polích. Podle druhé, střízlivější, verze se tak stalo až v polním lazaretu, kde byla její matka - lékařka, jménem Genevieva Ivanovna, zaměstnána. Otec, Alexej Fedorovič byl vojákem z povolání a jako takový byl často překládán z místa na místo. Rodina tak žila na mnoha místech rozlehlého Sovětského svazu - na Kamčatce, Čukotce i za Kavkazem.
Právě s gruzínským Tbilisi má L. Čursina spojeny nejhezčí dětské vzpomínky. Sama přiznává, že ke vzorné školačce měla tenkrát velmi daleko, měla pověst uličnice,která stála v pozadí kdejaké školní lumpárny... Navzdory tomu byl její školní prospěch vynikající (zvláště v technických předmětech jako matematika, fyzika či geometrie) a školní docházku zakončila s vyznamenáním.
Uvažovala o vysokoškolském studiu medicíny anebo letectví, ale osud rozhodl jinak. Její kamarádka toužila stát se herečkou, a protože se bála jít na zkoušky sama, požádala kurážnou Ludmilu o doprovod... Přítelkyně zkoušky neudělala, ale Ludmila si náhle mohla vybírat hned ze tří vysokých uměleckých škol - GITIS-u, VGIK-u a Divadelní školy V. Šukšina. Vybrala si tu třetí a vědecká kariéra byla zapomenuta. Po absolutoriu nastoupila do souboru E. Vachtangovové, kde během tří let ztvárnila několik svých prvních divadelních rolí. Jevištní práce pak musela načas ustoupit filmu - už její debut ve snímku Tenkrát byly stromy vysoké (r. 1961) dal tušit hloubku a rozměr jejího nadání.
Následují další role a další filmy - osobně důležitým je pro ni role Darji ve filmu Donská povídka - během natáčení se tu sbližuje s režisérem Vladimírem Fetinem a jejich romantická láska vyústí v 15 roků trvající manželství. Jejím domovem se stává Leningrad a Ludmila je doslova zavalena prací a úspěchy. Osudy jejích filmových i divadelních hrdinek jsou různé, ale všechny mají shodné rysy - mimořádnou sílu charakteru a vášnivou povahu - právě tak, jako i jejich představitelka. Roku 1984 se L. Čursina stěhuje do Moskvy, kde se stává členkou Divadla Rudé armády.
I nadále se věnuje natáčení, je jednou z nejobsazovanějších hereček své doby. Její rozsáhlá filmografie obsahuje více než 50 položek a stále přibývají další. L. Čursina byla (a i ve svém vyšším věku stále je) členkou mnoha uměleckých odborů, spolků a uskupení. Neváhala s kolegy projet celý BAM a hrát divadlo na jeho štacích, vydat se do Mongolska či Afghánistánu. Zajímá se o politiku, věnuje se výchově mládeže. Je nositelkou celé řady různých ocenění a vyznamenání, mimo jiné i titulu Národní umělec a v moskevské "uličce filmové slávy" se nachází otisk její ruky.
Ludmila Čursina byla po rozchodu s Vl. Fetinem vdaná ještě 2x - její druhý muž byl vědec - oceánolg a třetí diplomat Igor Andropov, syn bývalého sovětského představitele. Dnes už žije sama a čile se věnuje své rodině i umělecké tvorbě.
Autor: green-tea .
