Pohnutý osud Calamity Jane se v nejrůznějších epizodách, ale i celovečerních filmech /např. film Calamity Jane,1983, rež. James Goldstone, Calamity ztvárnila Jane Alexander/, a to jak němých, tak mluvících, stal ještě za jejího života součástí amerického folklóru. Patří tak zcela po právu mezi legendy jako byli Billy Hickok a Buffalo Bill.
Narodila se jako Martha Jane Cannary 1. května roku 1852 v Princetonu, stát Missouri. Stala se součástí potulné rodiny a byla nejstarší s šesti dětí. Ve třinácti přišla o matku na cestě do Montany. Nákladními vagóny a načerno jeli pět měsíců k svému cíli. Matka útrapy cesty nevydržela a zemřela. Otec s početnou rodinou osiřelých dětí se přesunul do Utahu a zabydleli se v Salt Lake City. Po nějakém čase zemřel i otec a Calamity se jako nejstarší musela ujmout péče o mladší sourozence. Neměla kdy chodit do školy, protože nikde nevydrželi déle než pár dnů.
Její školou byly překonané těžkosti a pro lesáky potřebné návyky, kterých časem měla k rozdávání. Její povaha jí předurčovala k tomu, že se vždy snažila vyrovnat mužům, což i na Divokém západě vyráželo dech i těm nejotrlejším zálesákům. Postupně se pro trampy, skauty a zálesáky stala rovnocenným partnerem a oni ji tak i brali. Ve vzpomínkách řada z těchto mužů hovořila o podivné bytosti, která sice připomínala čímsi ženu, ale tento obraz se rozplynul, když se vztekala, klela, plivala, pila, žvýkala tabák, oblékala se do mužských šatů a jako zlatokop se jim všem snadno vyrovnala. Uznale hodnotili i její jízdu na koni a zejména rychlou a přesnou střelbu. Už ve svých osmnácti letech se nechala najmout jako stopař a zvěd do armády generála Custera a nosila vojenskou uniformu.
Ve svých vzpomínkách sama napsala, že si připadala v uniformě poněkud nejapně, ale brzy se v mužských šatech cítila jako doma. S Custerem se vydala proti indiánům. Patřila k oddílu kapitána Egana. Jane se podařilo na poslední chvíli odhalit indiánskou léčku a ušetřila Eganův oddíl před možnou pohromou. Od této chvíle byla k jejímu jménu Jane připojena přezdívka Calamity. Po skončení služby u armády se Calamity přidala k zálesákům v Black Hills a osudově se spřátelila s legendárním stopařem Divokým Billem Hickokem.
Při jedné z potyček byl zastřelen a nedohrál už svou partičku pokru. Jane později prohlašovala, že se spolu vzali a měli dokonce spolu dítě. Hickok se tak, alespoň v tomto vyprávění, stal po své smrti otcem. Dítě, které porodila měla dát k adopci. Po nějakou dobu žila v zlatokopeckém pekle, totiž v Deadwoodu a živila se jak kurýrní jezdec Pony Expresu. O tom,že by Calamity někdy trpěla strachem nikdo nepochyboval. Nepřekvapilo, když jednou zachránila dostavník plný cestujících, a to i za okolností, že byl kočí zastřelen při útoku indiánů. Zřejmě byli indiáni raději v útoku nepokračovali, když zjistili, jak se chová suverénně a došlo jim, že jde o místně již známou Calamity Jane.
Svou odvahu prokázala později mnohokrát. Dokonce i takovou, že se skutečně provdala v texaském El Pasu, kde nějakou dobu žila. Vzala si jakéhosi Clintona Burka a stala se matkou dcery. Manželství dlouho nefungovalo a rodinný život Calamity zřejmě zklamal. Deset let po svatbě bylo manželství úředně rozvedeno. Jane Calamity se vrátila do Deadwoodu. Zlatá horečka sice opadla, ale návrat Calamity, legendární zálesačky byl vítán obyvatelstvem jako událost nejvyššího řádu. Custerova vyzvědačka, kurýrní jezdec Pony Expresu, který zachránil dostavník i cestující, a konečně i její příběhy, které ráda, ale nutno přiznat, že i dobře vyprávěla, přilákaly do Deadwoody návštěvníky z celých států. Jezdila od města k městu, jako živá legenda a nakonec se připojila k westernovému cirkusu Buffalo Billa a mimo vyprávění zde předváděla i v pozdějších letech jízdu a střelbu.
Dále pila jak byla zvyklá, podílela se na výtržnostech a bitkách. Slavná hvězda byla vyhozena a dožívala v Deadwoodu. Zde také zemřela 1. srpna roku 1903 na zápal plic, ve věku 51 let..
Erkul
Autor: Erkul .
