Znovuzrození

Životem znechucený a unavený bankéř Arthur Hamilton se nechá přesvědčit, aby podstoupil radikální plastickou operaci provedenou záhadnou společností. Po proměně v mnohem mladšího muže se přestěhuje do jižní Kalifornie a získá identitu Antiocha Wilsona, uznávaného malíře. Ačkoli se zamiluje do nespoutané Nory Marcusové, Arthur rychle zjistí, že je zaměstnankyní společnosti a jeho noví přátelé jsou kolegové klienti. Frustrován svým vymyšleným životem se Arthur vrací do svého Scarsdale, aby navštívil svou ženu, ale tato zkušenost jen prohloubí jeho melancholii. Arthur požádá společnost, aby mu dala ještě jednu tvář a identitu. Společnost žádosti vyhoví, ale když Arthur není schopen organizaci doporučit dalšího klienta, je při operaci zabit...

Písně (text, hudba):

That Old Black Magic - (Johnny Mercer, Harold Arlen)
Love Is Just Around the Corner - (Leo Robin, Lewis Gensler)

Psychologický horor Znovuzrození (1966) natočil režisér John Frankenheimer podle románu Davida Elyho. Zkoumá v něm různé aspekty, spojené s motivem získání nové identity. (Obdobné téma zpracovala řada tvůrců, v akční podobě třeba John Woo ve filmu Tváří v tvář", ale nedávno také Jaromil Jireš v komorním psychologickém sci-fi filmu Dvojrole.) - Stárnoucí bankéř Arthur Hantilton je nespokojen se svým životem jenž mu nepřináší pocit naplnění ani v rodině ani v práci. Přijme proto nabídku od domněle mrtvého přítele a v tajemné firmě podstoupí sérii zákroků, po nichž se z něj stane zcela jiný člověk. Jako mladý malíř Tony Wilson se ocitne v novém bydlišti; jeho sousedy jsou četní další "znovuzro-zení". V nové existenci to však není o nic lepší. Muž příliš pozdě pochopí, kde udělal chybu. Když chce začít nový život s další identitou, zjistí, že se dostal do fungování hrůzné mašinérie, z níž nelze uniknout. - Frankenheimer vypráví příběh spíše v pocitové rovině: velký prostor dává hrdinovým neradostným úvahám či obrazovému popisu jeho rozpoložení (bakchanálie na slavnosti vína či následný večírek se "znovuzrozenými "). Temná organizace, která získává oběti z řad průměrných obyvatel, vnitřně nespokojených s nicotností své existence, může být paralelou náboženské sekty, monstrózního úřadu, ale také celé společ-nosti, založené na sebestravující spotřebě. Výsledek je tak pozoruhodně zvlád-nutou směsí hororu, sci-fi, thrilleru, psychologického filmu a filozofické úvahy s kafkovským nádechem.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled