Život vojenský, život veselý (1934)

Život vojenský, život veselý
54 %
 
 

Další název: Army Life - Cheerful Life

    Žánr: komedie
    Země: Československo
    Premiéra v ČR: 8.6.1934        
Historie vzniku filmu "Život vojenský, život veselý" není ani romantická, ani složitá: je všední a prostá. Ladislav Brom, hlavní představitel filmu, byl v době natáčení vojínem - desátníkem, narukoval rok předtím na vojnu přímo z prken Městského divadla v Moravské Ostravě. Kdepak by jej tehdy napadlo, že se z něj za nějaký čas stane úspěšný režisér.

Teď v roce 1934, přirozeně nemohl zapomenout na svou divadelní lásku a tak brzy začal organizovat mezi vojáky tzv. "večery v zátiší" a napsal pro ně písničku "Večerka zpívá", která měla později značný úspěch a není proto divu, že byla velmi často zpívána na vlnách čs. rozhlasu. Tato písnička byla vlastně přímým podnětem k natočení filmu. Producent Reiter a teď už i Brom se po náhodném seznámení brzy domluvili, a i když MNO bylo nakloněno výrobě filmu, který by propagoval čsl. armádu a přislíbilo všemožnou pomoc tomuto projektu, bylo natočení filmu již hotovou věcí.

Brom se hned zúčastnil všech přípravných prací s J. Reitrem a režisérem J. Svitákem a vypracoval později se Sašou Razovem i scénář a filmové dialogy. Udělal tedy u filmu rychlejší kariéru, než na vojně. Ve filmu hraje s Bromem také jeho kamarád z vojny Pavel Plaňovský, s kterým se seznámil Brom, jako bývalý závodník v SK Slávii, za kterou Pláňovský závodil. Dnes je pro nás cenná informace, že ve filmu lze uvidět i legendárního autora slavné "Niagary" a pozdějšího světoběžníka Eduarda Ingriše.

Hezkým zpestřením filmu byla tehdejší gymnazistka Jarmila Beránková, jistě v té době nejmladší hvězdička českého filmu, která měla tak přesvědčivý úspěch rolí Pepičky Matukové v Rovenského filmu "Řeka", že už byla u veřejnosti v širším povědomí. V tomto filmu byl jejím partnerem Vladimír Borský. Jaký tenkrát vzbudilo rozruch filmování exteriérů v Benátské Vrutici, už nám těžko dneska někdo poví, ale určitě si to dokážeme jen těžko představit, jaký poprask to mělo na svědomí. Celá vesnice po všechny dny filmování žila jen pro filmaře a s filmaři a vojáky nevyjímaje. Pro ně by se vesničané rozkrájeli. Jejich velikou starostí bylo, zda se i oni objeví na plátně biografu. Filmování se tehdy zúčastnili pochopitelně i všichni kluci z Vrutice, ozbrojení dřevěnými šavlemi, kteří dokonce v jedné scéně svedli pravidelnou bitvu.

Posláním filmu "Život vojenský, život veselý", byla propagace čsl. armády. Vojáci zde vystupovali poprvé v českém filmu jako aktivní složka, a ne jako stafáž, kompars, nebo dokonce karikatura. Film v pestrém a živém ději líčí veselý život vojáků i jejich výchovu v celé muže, kteří si byli plně vědomi své povinnosti: chránit svůj demokratický stát . A v tom bylo tenkrát velké poslání filmu: sblížit čsl. armádu se všemi, kteří to s republikou dobře myslí. O takových vojácích si v dnešní době můžeme nechat jenom zdát. Takoví vojáci byli naposledy naši tátové!  Autor: Asmodej

režie:
Jan Sviták
 
 
hraje:
Alexander Třebovský (starosta Rohan), Pavla Stolzová (starostova žena), Ladislav Brom (Jan, starostův syn), Jarmila Beránková (Boženka Skálová), Vladimír Borský (desátník Václav Toman), Pavel Pláňovský (voják Ondrejko), Jan Sviták (štábní kapitán Duras), Blanka Waleská (Olga), Fanda Mrázek (voják Držmíšek), Přemysl Pražský (špion), Josef Dobeš (dirigent), Josef Brych (harmonikář), Alois Dvorský (dědeček Loula), Jan W. Speerger (policejní komisař), Beďa Wardasová (dívka na lavičce), Jaroslav Budil (kaplan), Antonín Hodr (účastník taneční zábavy), Jiří Hron (účastník taneční zábavy), Anči Pírková (Baruška), Emanuel Hříbal (obecní strážník), Jan S. Kolár (návštěvník kavárny na Barrandově), Vladimír Pospíšil-Born (špion), Stanislav Neumann (voják s brýlemi), Jarka Pižla (bezzubý voják), Josef Zezulka (voják), Eduard Ingriš (zpívající voják), Ingrišův sbor (vojáci), Bohumil Šmída (voják Karel hrající šachy), Antonín Brych (harmonikář), Marie Staňková
 
 
námět:
Jan Reiter, Josef Rovenský
 
 
scénář:
Ladislav Brom, Saša Razov
 
 
kamera:
Jan Stallich
 
 
hudba:
Josef Dobeš (písně: Děvče, co tě to láká; Pročpak mě hlavička bolí; Už povadlo kvítí: Proč se to kolo šejdrem točí; Dříve jsem se těšíval se svým starým tatíčkem;), Václav Smetáček (písně: Večerka zpívá, píseň Červenou růžičku, rozmarýnek zelený)
 
 
výprava-architekt:
Vilém Rittershain
 
 
střih:
Jiří Slavíček
 
 
zvuk:
František Šindelář
 
 
zpěv:
Ladislav Brom, Ingrišův sbor
 
 
text písně:
Ladislav Brom, Saša Razov
 
 
vedoucí výroby:
Jan Reiter
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.