Život a nic jiného (1989)

Život a nic jiného (La vie et rien d'autre)
72.5 %
 
 

La vie et rien d'autre

Další název: Das Leben und nichts anderes; Life and Nothing But; Zycie i nic wiecej

    Žánr: drama / válečný / historický
    Země: Francie
    Délka: 135 min.
„Mezinárodně úspěšný příběh francouzského důstojníka z beznadějného období po první světové válce“
Podzim 1920. První světová válka skončila již před dvěma lety, ale tisíce francouzských žen stále postrádají a hledají své partnery. Na bývalém bojišti u Verdunu začíná mohutná akce identifikace mrtvých těl, kterou vede major Delaplane. Ten se snaží pomoci ženám a příbuzným pohřešovaných vojáků, zároveň je ale francouzskou vládou postaven před fraškovitý úkol dodat pod Vítězný oblouk symbolické ostatky neznámého vojína – musí to být neidentifikovatelný voják, ale nesmí to být Němec, natož příslušník jiné rasy. Do Verdunu přijíždějí dvě ženy, Irene de Courtil z vyšších společenských kruhů, která spíše jen z povinnosti hledá manžela, i když jejich vztah dávno vychladl, a servírka Alice, která zoufale touží najít milence. Obě ženy se setkají, ale netuší, že hledají jednoho a téhož muže. To ví díky své pečlivé práci jen major Delaplane.

Film ŽIVOT A NIC JINÉHO (La vie et rien d'autre, 1989) natočil významný francouzský režisér Bertrand Tavernier, pro kterého prakticky každý snímek znamenal triumf na festivalech a filmových přehlídkách. K tématice první světové války se ve své tvorbě vracel víckrát (NEDĚLE NA VENKOVĚ, 1984; KAPITÁN CONAN, 1996). Scénář k filmu (vlastní Tavernierův ve spolupráci s Jeanem Cosmosem) ŽIVOT A NIC JINÉHO narazil původně na nezájem producentů, kteří se obávali příliš ožehavého tématu i atypického využití exteriérů. Celkově melancholicky laděný příběh (což bylo podtrženo podzimní přírodou) má otevřený konec, což podle dobových kritik vedlo k mírně optimistickému vyznění. Film měl premiéru 6. září 1989 a na filmových přehlídkách a festivalech zaznamenal mimořádný úspěch – Philippe Noiret získal za svou hlavní roli majora Delaplane cenu Cézara, v Itálii Donatellovu cenu a v Británii byl jako nejlepší herec oceněn trofejí BAFTA. Triumf slavil i sám režisér (Cena asociace filmových kritiků v Los Angeles, Zvláštní cena poroty Evropských filmových cen). I když se film dodnes potýká s četnými výhradami, patří dnes do zlatého fondu světové kinematografie.  Autor: argenson

režie:
Bertrand Tavernier
 
 
hraje:
Philippe Noiret (major Delaplane), Sabine Azéma (Irène de Courtil), François Perrot (Perrin), Michel Duchaussoy (generál Villerieux), Maurice Barrier (Mercadot), Daniel Russo (poručík Trévise), Pascale Vignal (Alice), Jean-Pol Dubois (André), Arlette Gilbert (Valentine), Louis Lyonnet (Valentin), Charlotte Maury-Sentier (Cora Mabel), François Caron (Julien), Thierry Gimenez (pobočník), Frédérique Meininger (paní Lebègue), Pierre Trabaud (Eugene Dilatoire), Jean-Roger Milo (pan Lebèque), Catherine Verlor (služka), Marion Loran (Solange de Boissancourt), Philippe Uchan (muž bez nohou), Charlotte Kady (ošetřovatelka), Gabriel Cattand (profesor Mortier), Jean-Christophe Lebert (nemocný muž), Jean Champion (Lagrange), Odile Cointepas (paní Hannesonová), Pascal Elso (slepec), Jean-Claude Calon (seržant), Jean-Yves Gautier (kaprál), Jean-Paul Comart (Fagot), François Domange (Georges), Frédéric Pierrot (Marcel), Michel Cassagne (Abel Masclé), Philippe Deplanche (Lecordier), Christophe Odent (Poirleau), Nicolas Tronc (voják Lefèvre), Georges Staquet (farář), Gilles Janeyrand
 
 
scénář:
Jean Cosmos, Bertrand Tavernier
 
 
kamera:
Bruno de Keyzer
 
 
hudba:
Oswald d'Andrea
 
 
kostýmy:
Jacqueline Moreau
 
 
střih:
Armand Psenny
 
 
zvuk:
Michel Desrois, William Flageollet, Gérard Lamps
 
 
producent:
René Cleitman
 
 
Copyright © 2003-2019, BigZoom, a.s.. Všechna práva vyhrazena. Návštěvnost měří NetMonitor.
Šíření nebo publikování jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího písemného souhlasu provozovatele je zakázáno.