Zemský ráj to napohled

Podle mě velice vydařený   film. Pro někoho, kdo   nezažil dobu normalizace, je   to asi téma zprofanované.   Nebyl jsem žádný disident,   ale na druhou stranu jsem   nikdy nebyl v ČSM, SSM,   natož kandidátem strany.   Klidně se dalo odmítnout,   když za vám chodili, a to   už jsem měl malé děti a   měl myslet na jejich   budoucnost, když hrozili, že   se kluci nedostanou na školu.   Zkrátka film se mi líbil,   dobré výkony herců v   hlavních i vedlejších   rolích. Takových snímků by   se naopak mělo točit více,   aby se stále připomínala   komunistická minulost a   jejich čtyřicet let vlády a   zvůle.

Tak vida, jak se měli   chartisti dobře hihihi. Samý   sex a chlast. No, je to asi   celé trošku přikrášlené,   ale mně se film jako takový   líbil. Herci byli velmi   dobří, neflákali to a i ten   scénář nebyl zase   nejhorší. Nemá smysl se   prokousávat historickými   nesmysly, v každém filmu se   dá něco najít. Prostě, já   se bavil a klidně to mohlo   být delší. Hezká hudba,   dobré dialogy. Prostě   zábava na neděli jako   stvořená. 201507229952/10349

diváci čekali od nového   filmu i. pavláskové zemský   ráj to napohled určitě   daleko víc, než se nakonec   podařilo na filmový pás   vtěsnat. zemský ráj to   napohled má sice všechno, co   má správný dobový film   mít, ale vše je jaksi až   nějak moc jasné,   předvídatelné, navíc   utahané, rozplizlé, místy   až nezáživné a jen napůl   včetně ony atmosféry, což   z něj nakonec dělá jen   slabě nadprůměrné dílo v   dějinách světové   kinematografie.

Zajímalo by mě, jak ženské   postavy žijí dnes, jestlipak   dcery prožívají podobné   peripetie jako kdysi matka, i   když bez politického   podtextu:-) Nicméně Zemský   ráj je po delší době   český film, který byl   vtipný, nenudící,   překvapila mě Seidlová,   potěšil Dvořák,   Voříšková a Zadražil.   Občas mi vadila přílišná   doslovnost- ti jsou hodní a   ti zlí, ale vcelku slušný   kousek.

Při dvacátém výročí od   tzv. Sametové revoluce   uplynulo letos dvacet let.   Započala demonstrací v   pátek 17. listopadu 1989. Ve   stejný listopadový den o   dvacet roků později přišel   do kin snímek Zemský ráj to   na pohled.
Snímek se   snaží v rozmezí několika   let diváka zasvětit do   života disidentů. Příběh   započíná roku 1968   (správně hádáte, je léto)   a končí někdy kolem roku   1977 – 1978. Film to úplně   špatný není, ale má hned   několik negativ. Na jednu   stranu je to oslava   disidentů, na druhou stranu   asi i disidenti samotní ze   zpracování příběhu radost   nemají. Zcela evidentně   postava Jana Pavla (Ondřej   Vetchý) znázorňuje Václava   Havla. Příběh sám je až   křečovitě černobílý.   Zatímco naši hrdinové,   stíhaní mocí (či   policisty) jsou ti chytří,   hodní a moudří. Tak   policajti jsou hloupá hovada,   která jsou někdy až   karikaturně znázorněna.   Takovým filmům se někdy   říká agitky. Někdy mi to   postavy příslučníků VB   připomínali německé   vojáky z některých   sovětských válečných   filmů. Také to byly   anonymní postavy se zlým   kukučem.
Co filmu   zvedá u mne laťku je   účinkování Terezy   Voříškové. I se svým mile   skřaplavým hlasem zde   skvěle sehrála postavu   dívky Gábiny (od třinácti   let až do jejich   dvaadvaceti). Tereza prostě v   hodnocení filmu přinesla   čtyři body.

Zemský ráj to napohled
Dnes se každý druhý český   film motá kolem roku 68. A to   je podle mne docela škoda,   protože ostatní témata   zůstávají ladem. Měl jsem   tu možnost osobně se zeptat   Pavláskové, proč zrovna   toto téma, odpověděla, že   se jí zdálo na naší   scéně málo snímků   mající normalizaci jako   hlavní linii a že se vše   ostatní dostalo náhodou   paralelně na světlo ve   stejnou dobu. Srovnám-li s   posledním kino zážitkem   mající v kolonce země   původu ČR, se Třemi sezóny   v pekle, vyhrávají sezóny.   Také o komunismu (i když o   dvacet let dříve), ale   mnohem svižnější. Zde jsem   postrádal nějakou akci   (nemusí to nutně být ve   stylu Jamese Bonda, stačilo   by jakékoliv oživení,   napětí), vtáhnutí do   děje, cokoliv.

Disidenti a STB. Dva   nerozlučné tábory v   temných dobách totality po   roce 1968. Pronásledování,   nejistota, zoufalství.   Vznikla další výpověď   událostí, které se   skutečně děli. Snímek   ukazuje tu druhou odvrácenou   stranu a ne jenom sociální   výhody, na které se dnes tak   lačně vzpomíná. Tereza   Boučková napsala tento   příběh podle svých   zkušeností a Irena   Pavlásková to natočila   nenásilnou formou. Netlačila   tolik na pilu a snažila se   včlenit více tý lidskosti.   A tak po dramatické stránce   je snímek dosti mírný.   Přesto dokáže v určitých   chvílích zamrazit. Na   takovéto filmy lidé rádi   nahlížejí politicky, ale to   je podle mého uvážení   nesmysl. Buď je film   kvalitní a nebo ne. Tento se   vcelku povedl. Po citové   stránce se mi to zdá   umírněné až moc. Vilmě   Cibulkové jsem to trpění   moc nevěřil. Zato Tereza   Voříšková překvapila.   Její herectví se značně   zlepšilo. Psychologické   výjevy byli skutečně   povedené. I tento snímek   stojí za pozornost a měl by   být televizemi vysílán   velmi často. A to právě   kvůli připomenutí   událostí, na které se tak   zapomíná.

Irena Pavlásková má asi   nějaký smysl, který   konkrétně na mě zabírá   dostatečně. Bestiář, byť   krotozovanej až na půdu, byl   výbornej, to samý bych řekl   u jejího nového počinu   Zemský ráj to napohled.   Tereza Voříšková, Vilma   Cibulková, Miroslav Etzler,   Jiří Dvořák...pro mě   naprosto dokonale sestavená   herecká plejáda, která tomu   filmu udělala tu správnou   atmosféru. Nesmím   samozřejmě zapomenout na   Ondřeje Vetchýho a   pochopitelně i mýho   spolužáka Lukáše Jůzu v   roli číšníka. Parádně   ztvárněná doba, která tu   prostě těch 40 let byla...od   příjezdu našich   východních kamarádů v   srpnu 1968 až po Chartu 77 a   nucené emigrace, zavírání,   nemožnost dostat se na školu   kvůli svému zapovězenému   rodiči...prostě nejdeš s   námi, jdeš proti nám. :-)

Povedený film vystihující   dobovou atmosféru a popisuje   osudy lidí, kteří to v té   době hold měly těžké.

Řekla bych, že jsou to   silně nepovedené Pelíšky s   povedenou Vilmou Cibulkovou :)  
PS: Začátek filmu   vypadal slibně.

Nudíme se, jen tak   lelkujeme… Co si takhle   zahrát na nevinné disidenty   a zákeřné estébáky. Ta   cukrová uhlazenost, jaksi   dře; a to dost přes míru,   že už sem ten skutečný   realismus neměl šanci   proniknout. A tím se Zemský   ráj… řadí na roveň   lechtivých snímků počátku   90-tých let. Odhodit stud a   zábrany a jde se na věc. Jen   s tím rozdílem, že se děj   odehrává za hlubokýho   totáče, ale význam je   prakticky totožný, stále   jde jen o výplach pohlavního   ústrojí. Sex-hrátky s   nahodilými milenci, pokoutně   domlouvané mejdany, potažmo   i pro nahodilé příchozí,   nezávazné klábosení ….o   závažným hovně na   úrovni… Rozvracení   republiky je tak nebezpečná   činnost, ale mi se   nezaleknem: zavřou --- pustit   musí. Obávaní strážci   socialismu, jsou víc k   politování(lze to brát jako   satiru), protože se postupem   stávají spíše otroky toho   svého nenarušitelného   systému.

tak nevím....
Mám ráda knihy Terezy   Boučkové a mám ráda   režisérku Irenu   Pavláskovou. Nicméně si   myslím, že film trochu   zaostal za motivem   (Indiánský běh) i přesto,   že byla odvedena velmi   profesionální práce. Musím   si stále říkat, že jde o   "smutnou komedii",   která má právo na zkratku i   nadsázku. A herecké výkony?   Špičková Vilma Cibulková,   které velmi zdatně sekunduje   zejména Tereza Voříšková,   chlapci trošku míň a   krásný Miroslav Etzler v   takové karikatuře, že se   jeden až stydí za něj. Ale   co musím vyzvednout, je   scéna domácího striptýzu.   Je zpracována s takovým   vkusem a jemností, že se mi   až tají dech. Prostě -   slušnej biják, koukněte,   mějte.

Velmi povedený film o hrdinech až "druhé" řady
Téma: Ti v pozadí ... aneb   hrdiny totality nebyli jen   disidenti a hrdinní   „kontrarevolucionáři“,   ale zejména ti v pozadí –   jejich rodinní   příslušníci – děti a   manželky.
  Film stojí za to, ať už   originálně vystavěnou   dějovou fabulací na pozadí   reálných českých dějin,   které se mnohých   pamětníků dotknou svou   nezpochybnitelnou výpovědní   hodnotou, tak potěší velmi   kvalitním – v posledních   letech na naše poměry až   nadstandardním - řemeslným   zapracováním všech   filmových profesí.   Počínaje kamerou, zvukem,   střihem, hudbou, scénářem,   režií, výtvarnou   složkou… Zkrátka se   nejedná o nafouknuté   mluvící hlavy či   předimenzované   „bakaláře“, ale o   skutečný film vhodný pro   velké plátno. (Velmi osobní   dojem: kolik jich po Tobruku   bylo?)
  Radostné zvolání: Nenechte   si ujít!
Z   hereckých výkonů nutno   pochválit Cibulkovou,   Voříškovou, Etzlera,   Hartla, za vyzdvihnutí pak   stojí Ondřej Vetchý.
U filmu se všechny   věkové kategorie zasmějí,   dojmou i zamáčknou slzu. A   jisté obrazy vzbudí i   patřičnou vlasteneckou   hrdost. :-)

U filmů režisérky   Pavláskové mám neodbytný   dojem, že nemá ráda své   postavy a hrdiny. Každý je   tak trochu karikaturou sebe   sama a nic zákeřného,   nemorálního a sobeckého mu   není cizí. I v tomto filmu   je takových postav   nepřeberně (Hána atd.). Ne   že by takoví lidé   neexistovali, ale jistě   netvoří sto procent vší   populace. Čestnou výjimku   tvoří Majda. Domnívám se   však, že sympatie k této   postavě jdou spíše na vrub   herečce Tereze Voříškové   a jejímu excelentnímu   výkonu, než záměru   scénáře. Tato mladá   herečka je nejen výrazný   typ, ale i velmi nadaná   herečka a bude jistě   zajímavé sledovat její   další kariéru.

Jo
Libilo se mi. Pavlasková   měla odvahu! Zpravna doze   mezi fiction a realitou. Havel   ale ji neodpusti, ze o jeho   chut po stripteaze budou vedet   uz vsichni a ne jenom ctenare   Terezy Boučkové.

Zemský ráj to napohled mě   naprosto uchvátil a to   především tím, že je   částečnou autobiografií   dcery Pavla Kohouta (postav   Petra Hány) Terezy Boučkové   (postava Gábiny). Myslím si,   že ročník 68 je důležité   téma a mělo by se o něm   hovořit i dnes 22 let po   revoluci. I vzhledem k tomu,   že se disidenti tolik   zasazovali a snažili o   demokratickou ČR a i přes   to, co se v té době dělo,   nám komunisté stále sedí v   poslanecké sněmovně!