Zelená míle

Paul Edgecomb se vrací ve svých vzpomínkách do roku 1935, kdy pracoval jako hlavní dozorce na "Zelené míli" - věznici s celami smrti. Každý den se zde setkává s různými osudy lidí, až jednoho dne přiveze eskorta obrovského muže Johna Coffy, odsouzeného za vraždu dvou děvčátek. Paul po čase zjišťuje, že John je nadán nadpřirozenou silou. Dokáže zbavit své blízké utrpení, bolesti i zla. Pomáhá nejen samotnému Paulovi, ale i jeho blízkým, za což mu je Paul velice zavázán a rád by Johnovi pomohl. Datum jeho popravy se blíží, a tak John bere Paula sebou do svých vzpomínek. Ten se dozvídá, co se tehdy v den vraždy opravdu stalo.

Na začátku příběhu se potkává se starým mužem Paulem Edgecombem (Dabbs Greer). Žije v domově s pečovatelskou službou a právě se dojatě dívá na starý film s Fredem Astairem. Snad až příliš dojatě, protože jedna ze sester ho musí zkontrolovat, když slyší všechny ty zvlyky. Paul je tak naměkko, že jí začne vypravovat svůj příběh starý 60 let, který ještě nikomu nevypravoval.

Kolem roku 1935 v Louisianě, mladý Paul není jen "zaměstnancem", ale bystrým pozorovatelem, který citlivě vnímá rázovité postavy těžkých zločinců i jejich osudy. Setkává se například s černým obrem Johnem, který má ruce jako lopaty a je obviněn z vraždy dvou dětí. Nemůže uvěřit, že člověk, který se bojí spát potmě by byl schopen tak hrůzného činu. Je tu také hluboce věřící Arlen a bláznivý psychopat zvaný Divoký Bill, ale je tu také ta hrůzostrašná chodba, natřená na zeleno, které všichni říkají "Zelená míle", je to cesta, na konci které čeká smrt, pokud se nestane zázrak...

Spisovatel Stephen King je mistrným vypravěčem a jedním z nejčtenějších autorů současnosti. Podle jeho příběhu natočil režisér Frank Darabont (např. Vykoupení z věznice Shawshank (1994)), který se podílel i na scénáři, brilantní filmové drama "Zelená míle (1999)" s tradičně výborným oscarovým Tomem Hanksem (např. Forrest Gump (1994), Apollo 13 (1995), Zachraňte vojína Ryana (1998)) v hlavní roli. O přesvědčivých výkonech v dalších rolích svědčí i nominace na Zlatý glóbus pro Michael Clarke Duncan za roli černého obra Johna.

Mentalita těžkých zločinců, hrůzostrašné prostředí a úděsná atmosféra v období "čekání na smrt" i tragika možnosti, že obviněný je nevinný a přesto zemře a věčné dilema kolem rozhodování o trestu smrti jsou strhujícím způsobem přeneseny do tohoto filmového příběhu, který už získal nominace na řadu cen a jistě zásadním způsobem zasáhne i do oscarového boje.

V domově s pečovatelskou službou se starý muž Paul Edgecomb dojatě dívá na starý film s Fredem Astairem. Snad až příliš dojatě, protože jedna ze sester ho jde zkontrolovat, když slyší všechny ty vzlyky. Paul je tak naměkko, že jí začne vypravovat svůj příběh starý 60 let, který ještě nikomu nevypravoval. Kolem roku 1935 v Louisianě mladý Paul pracuje jako dozorce ve vězení pro těžké zločince, kteří jsou odsud posíláni na smrt. Paul není jen "zaměstnancem", ale i bystrým pozorovatelem, který citlivě vnímá rázovité postavy těžkých zločinců i jejich osudy. Setkává se například s černým obrem Johnem, který má ruce jako lopaty a je obviněn z vraždy dvou dětí. Nemůže uvěřit, že člověk, který se bojí spát potmě, by byl schopen tak hrůzného činu. Je tu také hluboce věřící Arlen nebo bláznivý psychopat zvaný Divoký Bill, ale je tu také ta hrůzostrašná chodba, natřená na zeleno, které všichni říkají "Zelená míle". Je to cesta, na jejímž konci čeká smrt - pokud se nestane zázrak…

Zdroj: FTV Prima

Po Vykoupení z věznice Vykoupení z věznice Shawshank (1994) natočil Frank Darabont další vězeňské drama, snímek Zelená míle (1999). Název filmuje odvozen od pojmenovánícel smrti v jedné louisiánské věznici. Děj je situován do roku 1935. Takřka celý příběh se odehrává v kobkách smrti, soustřeďuje se na popis denního režimu a na charakterizaci dozorců a odsouzenců. Zelená míle je působivým dílem s dokonalými hereckými výkony a se sugestivním obrazovým zpracováním.
Program ART

Scenárista a režisér Frank Darabont upoutal pozornost již svým debutem, atypic-kým vězeňským dramatem Vykoupení z věznice Vykoupení z věznice Shawshank (1994), natočeným podle románu Stephena Kinga. Po pěti letech navázal i ve svém druhém snímku na spolupráci s renomovaným autorem dalším vězeňským dramatem (tentokrát s fantastickými prvky) Zelená míle (1999). Název je odvozen z pojmenování cel smrti v jedné louisianské věznici. Vypravěč příběhu, starý Paul Edgecomb, se vrací ve vzpomínkách do roku 1935, kdy byl na Zelené míli hlavním dozorcem a kdy se setkal s nevšedním člověkem. Obrovitý černoch John Coffey byl nespravedlivě odsouzen za vraždu dvou malých bělošských dívek. Přijímal však svůj úděl ode-vzdaně a bez protestů. Byl totiž nadán nadpřirozenou mocí: zbavoval své bližní utrpení, bolesti a zla, jež přijímal do sebe... - Děj, rámovaný několika scénami ze současnosti a oživený krátkými retrospektivami, se téměř celý odehrává v prostředí cel smrti. Soustřeďuje se na popis denního režimu a na charakterizaci dozorců i odsouzenců. Obsahuje sice i drastické scény příprav na popravy a jejich samotný průběh, jinak je však laděn překvapivě pozitivně. Tvůrci možná zbytečně akcentují mystické prvky (John Coffey je stylizován až do podoby jakéhosi moderního Ježíše), nadbytečné je vlastně i rámování příběhu současností. To vše včetně poma-lého rytmu přispívá k nadměrné délce filmu. Jinak je však Zelená míle působivým dílem s dokonalými hereckými výkony a se sugestivním obrazovým zpracováním. - Kingova předloha původně vycházela na pokračováni v paperbackových knihách v průběhu šesti měsíců.

Bartošek Tomáš/Filmový přehled