Zámek

Film Michaela Hanekeho věrně rozvíjí kafkovský pocit bezvýchodného bloudění, paradoxní situaci, kdy je člověk semlet systémem zdánlivě bez jakéhokoli důvodu. Zachovává fragmentárnost románu a podtrhuje nemožnost vzájemného dorozumění, neurčitost prostoru a neuchopitelnost všemocných institucí.

Letošní vítěz canneského festivalu Michael Haneke přistoupil před dvanácti lety ke Kafkově nedokončené předloze s respektem: film končí uprostřed promluvy a velmi sugestivně vystihuje kafkovský existencionalismus, především neurčitostí prostoru a neuchopitelností institucí i charakterů. Zeměměřiči K. se nedaří dostat na zámek, třebaže tam byl v pracovní záležitosti povolán. Jeho pokusy o proniknutí vrstvami byrokracie jsou odsouzeny k neúspěchu stejně jako snaha vyjít s uzavřenými obyvateli podzámčí. Chlad panuje venku a je cítit i v chování vesničanů. Hanekeho adaptace zdůrazňuje neschopnost komunikace, odcizení, strach, uzavřenost. Čím více se K. vzpírá, tím svízelnější a klaustrofobnější je jeho situace: dostat se z role sotva tolerovaného cizince mu není umožněno.
Výrazný snímek vznikl ve finančním zázemí televizní koprodukce (Arte, ORF, BR). Dle slov režiséra může být televizní tvorba realizována pouze „proti" instituci a cokoli nekonvenčního vyžaduje značný boj. Literární adaptace však mohou být výjimkou, protože se zdají být „politicky neškodné". Spojnici s další Hanekeho tvorbou lze nalézt v nejednoznačnosti plastických, ale přitom zastřených postav, které jakoby žily nezávisle na příběhu. Vyprávění jejich jednání nevysvětluje, nezaujímá k němu postoj; svobodu interpretovat či soudit tak režisér ponechává divákovi,
(pl)
katalog 1. Festivalu nad řekou

Pokus zeměměřiče K. dostat se do zámku ztroskotá stejně jako jeho snaha zapadnout mezi obyvatele přilehlé vesnice. Čím více se K. snaží, tím více se vzdaluje svému cíli. Zámecká byrokracie brání svou neproniknutelností a zvůlí jakémukoliv objasnění důvodu, proč byl K. vlastně pozván, či ujasnění jeho společenského postavení. Na konci zůstává K. tím, čím byl v den svého příchodu – trpěným cizincem. Hanekeho film je adaptací stejnojmenného románu Franze Kafky.

Ceny: Rakouská cena “People’s Education” 1998: Cena pro Nejlepší TV film; Baden-Badenské dny televize 1998: Zvláštní cena pro Michaela Hanekeho

Dny Evropského filmu 2004