Záchranný člun

Tak snad jediný film Alfreda   Hitchcocka, který se zabývá   válečnou tématikou.   Režiséra více než válka   ale zajímají vyostřené   konfliktní situace, které se   odehrávají na omezeném   prostoru záchranného člunu.

Torpédo německé ponorky   zajistilo setkání pestré   skupinky lidí. Americká   dopravní loď šla ke dnu a   na jednom záchranném člunu   se setkává skupina deseti   lidí. Pocházejí z různých   částí třídní   společnosti (samlolibá   novinářka, mladý komunista,   bohatý majitel několika   továren, ošetřovatelka,   bývalý černošský   trestanec, který na lodi   pracoval jako stevard,   námořníci, či mladá   pomatená matka s mrtvým   dítětem v náručí). Na   malém místě (loď) v   širokém prostranství   (nekonečný oceán) se   odehrává drama při kterém   se ani trochu nenudíte.   Známý režisér i   scénárista spolu s herci se   postarali o to, abyste od   filmu snad ani neodešli. Je   válka a jedním z obyvatel na   lodi je také německý   kapitán ponorky. Je to   přesně ta ponorka, která se   postarala o osud americké   dopravní lodi. Tento   napínavý film s perfekními   dialogy Vám mohu jen   doporučit. Nebyl by to   Hitchcock, aby na této lodi   nedocházelo k dalším   úmrtím. Film je však také   poplatný době, ve které   vznikl.

Konverzační černobílé   drama z oceánských vod   probíhající na záchranném   člunu mezi lidmi   charakterově velmi   odlišnými po potopení lodě   od útoku německou ponorkou.   Ano, příběh se odehrává v   době 2. světové války,   což není doba zrovna   lecjaká. Alfred Hitchcock se   tématu chopil velice vkusně   a natočil napínavý snímek,   jaký by snad takto nikdo   jiný natočit nedokázal.   Jeho oskarová nominace byla   jistojistě zasloužená.   Hodina a půl stopáže plná   dialogů na loďce a děj se   jedinkrát neodkloní jinam.   Nuda? Ale vůbec ne. Silný   scénář na základě knihy   Johna Steinbecka je plný   ostrých dialogů, které   Hitchcock skutečně výborně   dokázal zhmotnit. Je   impozantní, jak film zaujme i   v klaustrofobním prostředí.   Přirozeně v centru dění   jsou všechny postavy zda   přežijí nebo ne. Nečekaná   překvapení a odhalení se   vyskytuje v náhodných   intervalech. Přicházejí tak   nové skutky, které   vytvářejí více   dramatičnosti a napětí. A   do toho vstoupí německý   trosečník, u kterého   nevíme, jestli mu   důvěřovat a nebo ne. A kam   ta loďka vlastně pluje?   Rouška tajemství ovládá   příběh i diváky.   Houpající loď ve vlnách a   šplouchající voda   vytváří jedinečnou   atmosféru, takže ani není   potřeba nějaká dramatická   hudba. Alfred Hitchcock a   jedno z jeho mistrovských   děl.

Víc konverzačkou než   prožívačkou, je tahle   houpavá, divadelně pojatá   road movie, stavějící na   dramatických momentech,   výborné kameře a zkušeném   vedení herců. Navzdory datu   vzniku, kdy 2. sv. válka   ještě nepatřila minulosti,   se příběh ve svém   zpracování lehce obchází   bez nenávistných výpadů   proti světovému nepříteli   číslo jedna, vlastně   všechny pochyby o charakteru   německého pasažéra fikaně   převede na diváka, který je   k předsudkům jemně   naváděn, aby se pak   střídavě styděl za   vlastní předpojatost nebo si   zadostiučinil, protože   téměř do samotného konce   se postava Willyho vyvíjí   značně matoucně... I když   zub času snímek přirozeně   nahlodal, nuda si ke mně   přisedla blíž jen během   melodramatických výlevů   ošetřovatelky Alice, za což   jsem byla bohatě odškodněna   kousavou ironií a černým   humorem té nejlepší z   postav - novinářky   Constance, skvěle zahrané   hvězdnou Tallulah Bankhead.   Interesantní oldies party to   byla, Alfréde...

Další povedený film mistra   napětí. Je zajímavé   sledovat, jak skupina   přeživších z torpédované   lodi německou ponorkou   dokáže diváka zabavit na   hodinu a půl. Jen některé   ty dialogy se mohli zkrátit.