Zabil jsem svou matku

Na snímku je znát určitá   nevyzrálost a z toho   pramenící skutečnost, že   Dolan ještě stále neměl v   hlavě urovnány příčiny a   následky svého vztahu s   matkou a tudíž je neuměl   ani pojmenovat a plnohodnotně   převést na plátno, ačkoli   se při svém mládí hodně   snažil. Možná se mýlím a   neuspořádanost jeho   myšlenek je záměrem, pak   ale film nemá téměř   žádnou výpovědní hodnotu,   snad jen, že čím jsme   labilnější, tím větší   spratky vychováváme a naše   vystupování se tak odráží   v potomstvu téměř   zrcadlově (Hubert při   hádkách vyjížděl úplně   stejně, jako jeho matka). V   jádru nebyla Dolanova   zpověď nezajímavá, přesto   bude jen další z řady   průměrných variací na   stejné téma a v mých   vzpomínkách se vynoří   pouze v podobě úvodního   citátu Guy de Maupassanta.

Syn a matka ve válce...
Filmy toho typu mám rád.   Xavier Dolan překvapil,   neviděl jsem jeho první film   Imaginární lásky, ale tohle   bylo velmi dobré a to si   Dolan napsal sám scenář a   ještě si stoupl za kameru   (tomu je 20), klobouk dolů.   Musím pochválit jeho výkon   i herečky která hrála jeho   matku. Ty jejich hádky a   rozepře byly na jedničku.   Film určitě neosloví   každého, řeší se v něm i   homosexualita hlavního   hrdiny, Dolan je ve   skutečnosti také gay ,ale   komu tyhle věci nevadí a má   rád náročnější   podívanou, tak vřele   doporučuji. Za mě 7:)

Co se musí opravdu ocenit,je   herecké umění obou   hlavních protagonistů.Jinak   je to film,který se nemusí   každému líbit.

Názov prvého filmového   počinu Xaviera Dolana znie   dosť zavádzajúco. Po   zhliadnutí tohto filmu ma   napadlo jediné slovo -   Výstredný. Sedemnásť   ročný Hubert ventiluje svoje   "pubertálne"   mindráky sposobom, ktorý ma   na začiatku vydesil a po 30   minutách ma prestal baviť.   Kričalo sa viac než dosť,   až by sa patrilo povedať -   menej je niekedy viac. Tak   explicitne vyjadrený vzťah k   matke (mimochodom excelentná   Anne Dorval)určite niekoho   provokoval, niekoho šokoval,   prinajmenšom s mnohými   aspoň zatriasol. Ale asi to   je Dolanova hra, už v tomto   filme dal svojej tvorbe jasný   rukopis, ktorého sa držal aj   v Imaginárných láskach...   Teším sa teda na všetko,   čo nám ešte Xavier   pripraví.