Za hranicí temnoty

Tohle je moje velmi oblíbená romance. Mladý   taxidermista Frank je až po uši zamilovaný do   své přítelkyně Anne, jenže ta umírá ve   špitále. Po pohřbu si pro ni Frank přijede,   vykope si ji z hrobu a ve svém honosném   starobylém sídle si ji pěkně vykuchá,   vypreparuje a zastele k sobě do manželské   postele. Ooooooch, jak romantické! Jenže je zde   i žárlivá služka Iris, která chce mít Franka   jen pro sebe. A tak se začne rozjíždět   kolotoč bizarních událostí, zvrácených   výjevů a zvrhlých scén, že každé   (nek)romantické srdce zaplesá radostí.   Parádní jízdu dotváří hudební těleso   Goblin, kde se synťáky střídají s jejich   klasickým prog-rockem a mezi tím se prolíná   opravdu úžasná klavírní melodie. Tenhle   soundtrack miluju a ne náhodou ho mám na vinylu   ve dvou překrásných verzích. Tuto mrtvolami   páchnoucí řezničinu řadím do svaté trojice   D´Amatových klasik mezi Antropofága a Absurda.   Absolutní špica!!! Pamatuju si, když na   začátku devadesátých let vydala kapela   Impetigo nahrávku s názvem Buio omega, že jsem   si říkal, proč má tak debilní název. Až po   čase jsem pochopil oč se jedná a před zrcadlem   jsem si pořádně nafackoval. Tohle je žrádlo,   které si občas rád dávám znovu jako hlavní   chod. Nemusím podotýkat, že remasterovaná   verze je další žrádlo. Zvedám laťku z   prohnilé čtverky na kyselinou a hnisem   bobtnající pětku!

Přiznávám, že jsem fanouškem režiséra Joe   D'Amata. Respektive jeho tvorby ze sedmdesátých   a začátku osmdesátých let, než sklouzl k   režii hard core filmů. "Buio Omega"   má přesně tu správnou míru dekadence,   nechybí erotika, násilí, zvrhlost, zvrácená   láska. Divák na film hned nezapomene a některé   scény mu musí utkvět v paměti, alespoň u mě   to tak je. Naturalistické scény, zejména   mumifikace mrtvoly, perverzní erotický vztah   mezi hlavním hrdinou a služebnou Iris, která mu   pomáhá odstranit následky jeho zločinů, ale   sama má na situaci velký podíl viny. Oceňuji,   že atmosféra příběhu nepůsobí nikterak   prvoplánově děsivě, rozpuštění těla ve   vaně, spalování v peci, rozčtvrcení, vše   probíhá v poklidu jako každodenní dění v   jakékoliv rodině. Z mnoha nekrofilních filmů,   co jsem viděl, patří tento mezi nejlepší.