Z českých mlýnů

V režii Miroslava Cikána se na počátku léta 1941 natáčela komedie Z českých mlýnů (1941). Předlohou k filmu byla divadelní hra Karla Fořta odehrávající se na konci 19. století v Praze. Volným zpracováním motivů oblíbených lidových humoresek vznikla nepříliš náročná veselohra, v níž hlavní role hráli Theodor Pištěk a Jindřich Plachta. Mladou dvojici, která ke štěstí přijde, ztvárnili Svatopluk Beneš a Zorka Janů, mladší sestra Lídy Baarové. Role tanečnice Loly Adiny Mandlové nebyla příliš velká, přesto jí kritici věnovali větší pozornost vzhledem k výsadnímu postavení herečky v českém filmu. Film Z českých mlýnů měl premiéru 19. září 1941.

POZOR, SPOILER

Ke mlýnu Na Kocandě přijíždí Davidovic pantáta. Je první a s ním i první mletí. Pan otec Václav Kaliba, takto také starosta, zrovna nacvičuje řeč kvůli zastávky vlaku, kterou chce zde v Hoštěnicích zřídit. Proto mu zpráva o prvním mletí unikne. Ne však na dlouho. Pan otec má hezkou dceru Lidušku. Je zde také služebná Anežka. A na byt sem přijíždí pan inženýr Karel, který je velmi zadobře s Lidkou, ale ta to otci poněkud zapomněla říci.

Z vandru vrací se sem také vysloužilec Josef Šafránek, kterého policajt Kačaba považoval za utopeného. Anežka se zhlédla v pomocníkovi Vejražkovi. Někde jinde opět zasedá schůze starých mládenců a jejich cyklistického spolku „Nežeňme se“. Ti zapějí na odchod inženýra Karla píseň na rozloučenou. O něco později je v témže klubu rozhodnuto zajet ke mlýnu a Karlovy námluvy překazit. Šafránek zjišťuje, že šéf opozice má pletky s povětrnou ženštinou Lolou. Hodlá toho strategicky využít v boji o zastávku.

Na Lidku praská její vztah s Karlem i přesto, že se to snažila Anežka zachránit. Karel je nucen mlýn opustit a vrací se tedy do Prahy. Sem přijíždí i pan otec se Šafránkem. Ubytují se v hotelu Pošta tam, kde bydlí i Lola. Hned při příjezdu přijdou její nechtěnou zásluhou o zavazadlo a nastává pronásledování až na výstavu. Zde se Šafránek stává jubilejním návštěvníkem.

Hon za zavazadlem má pokračování, a to na policejní stanici. Mimo jiné jsou zde ve hře i ukradené hodinky. Přijíždí sem i Liduška, která sem veze „zapomenuté“ doklady svému otci. Ten se Šafránkem nocuje u truhláře za jeho výkladní skříní a je z toho další ostuda. Pan otec pak musí vyhledat muže, který mu má dopomoci k zastávce. A když jej najde, čeká už jej jen spousta překvapení.

Z matky měst se vrací Šafránek, a to automobilem. Tento návrat není moc slavný - a i Šafránka čeká u mlýna překvapeníčko. Nu, měla by být svatba, ale jsou zde ještě pánové z jistého spolku...

Do hoštěnického mlýna přijíždí na letní byt lng. Karel Loukota. Doufá, že získá od mlynáře Kaliby souhlas ke sňatku s jeho dcerou Liduškou. Kaliba ho přivítá srdečně, ale ihned ho upozorní, že svou jedinou dceru provdá pouze za mlynáře. Ve mlýně se objevuje každoroční host - krajánek Šafránek. Jako člověk zcestovalý má panu otci poradit, jak prosadit pro obec zřízení železniční zastávky. Šafránek má v Praze na ředitelství drah známého. Přesvědčí Kalibu, aby se za ním vypravili. Ještě před odjezdem přistihne mlynář Loukotu při dostaveníčku s Llduškou a vyžene ho ze mlýna. V Praze jsou Kaliba a Šafránek zatčeno pro krádež, když si spletou radu Vandase se zlodějem a seberou mu jeho hodinky. Ukáže se, že Šafránkův známý byl pouze zřízencem a navíc je už v penzi. Ten, kdo má rozhodnout, je rada Vandas, který oba žadatele vyhodí. Svolení přiváží do mlýna Vandasův zástupce - lng. Loukota. Odměnou je mu ruka věrné Lidušky.

Zdroj: NfA - Český hraný film II

Kalibové jsou mlynáři už tři sta let. Proto si jediná dcera pana otce musí vzít mlynáře. Ona však miluje ing. Loukotu z Prahy. Při výletu na jubilejní výstavu se mlynář dostává do svízelných situací, ze kterých mu pomáhá právě Loukota.

Zdroj: reklamní materiály videodistributora