Vysoká modrá zeď

Vysoká modrá zeď
Film nás uvádí do   padesátých let minulého   století Československa,v   Čsla dosluhují vrtulová   letadla,dochází k nasazení   nových stíhacích Migů a   součastně zuří studená   válka,narušení   čs.vzdušného prostoru a   následné potrestání.

Je to sice očividně těžká   propaganda minulého -   komárového - režimu. Ovšem   peněz měli tvůrci jistě   dost. To je vidět.
Navíc takový herecký   ansábl. Dávám bůra.
Víc se k tomu nechci   vyjadřovat.

Po politických událostech   roku 1968 se českoslovenští   filmaři občas vraceli k   budovatelským a oslavným   tématům padesátých let a   jako obvykle se snažili, aby   to vypadalo. Hodně se toho   natočilo o pohraniční   stráži, ale překvapivě nic   o letecké ochraně hranic a   právě tímto filmem se dluh   napravil. A aby si filmaři   nemuseli vymýšlet, použili   skutečnou událost z 10.   března 1954, kdy se nad   Merklínem střetly dvě   československé stíhačky   MiG-15 a dvě americké F-84   Thunderjet. Filmaři   samozřejmě neměli možnost   taková americká letadla   získat, a tak pro film   upravili letouny L-29 Delfín.   Aby letecké záběry na   plátně vynikly, byla dokonce   poprvé použita technologie   70mm filmu. Scénář byl   inspirován knihou „Osm a   půl výstřelu“ Václava   Podzimka, ale bohužel jen   okrajově. Československé   letectvo se modernizovalo,   západní imperialisté stále   provokovali a ve velení   letectva došlo ke   generačnímu střetu mezi   zkušeným generálem a   mladým politrukem. S takovým   námětem by film nemusel být   špatný, ale v dobách   normalizace si o něčem   takovém mohl každý nechat   jen zdát. Samotný scénář   je prostě katastrofální. A   nepomáhá ani občasný   lehký humor. Martin Růžek   je v roli generála obecně   výborný a dá se bez   skrupulí říct, že je to   opět jeho herecký koncert,   ale to je asi tak na celém   hereckém pokolení vše.   Samozřejmě, že u takového   filmu vzbuzují zvědavost   letadla a letecké scény. A   ať se to někomu líbí, nebo   ne, technicky je to skvělé.   Jen kdyby takové scény   dostaly mnohem více prostoru.   Stalinská éra   československých   padesátých let byla   skutečně temnou dobou, a jak   je zmíněno už v úvodu, po   politických událostech roku   1968 byla snaha se k této   éře ve filmech vrátit. O to   více však překvapí, že   typické vymoženosti   týkající se *přátelství   se Sovětským svazem* nebyly   nijak zvlášť prosazovány.   Každopádně i tak měli   diváci dostatek rozumu na to,   aby tento film nepřijali. Jde   tedy o další politický   film, který je třeba v   dnešní době vnímat s   jistým odstupem.

Slušné
Řemeslně velice slušně   natočený film bohužel   sráží silně normalizační   náboj scénáře. Děj filmu   se odehrává v padesátých   letech, kdy armáda   přezbrojovala z vrtulových   letounů na proudové, což je   asi takový rozdíl, jako   kdyby se bratři Wrightové   posadili do vrtulníku.
Celým filmem nás   provází unylý politruk,   který všem vysvětluje, že   co je socialistické je   dobré. Na druhé straně   západní hranice pak kují   pikle ti zlí, a naši   chrabří /s pomocí velkého   rudého bratra/ nově   vyzbrojení vojáci jim   dávají co proto. A   velebnosti... jdu blejt...

Naprosto ujetý film mimo   realitu z doby normalizace.   Naše vzdušné vojsko bylo   schopno tak sestřelit   nějaký balon emigranta,   který se snažil dostat přes   rakouské nebo německé   hranice. A to teda ne u nás,   kde byla NDR. Jak píše   Švadrlík: při útěku na   západ se začal plazit v   pšenici někde u Rokycan.

Propagandistický film pod   vší úroveň, ale nevím jak   a proč, zkouk jsem ho celý.   Filmy bez děje přejíždím,   nebo prostě vypnu. Je sice   pravda, že jsem jej   nesledoval moc pozorně, ale   sledoval. Takže ta hvězda   jen za to, že jsem to viděl   celé. Tak, fírnajs, nevím,   jestli ji dávám tvůrcům,   nebo sobě. Ale asi tvůrcům,   ač nevím čím vlastně   zaujali. 201110188918/8920