Všechny polohy lásky

zajímavé, neotřelé a   netradiční jsou filmové   všechny polohy lásky a sice   hned hlavně z několika   rozličných úhlů pohledu od   nastíněného tématu skryté   otcovské homosexuality přes   naprosto syrové zobrazené   péče o nemocného otce po   realizaci nápadu s   otěhotněním za zdmi   věznice. připočteme - li k   uvedeným jasným kladům   snímku všechny polohy lásky   ještě elán celého   tvůrčího týmu k natočení   filmu a nezvyklý námět   dostáváme se do zlatého   středu všech děl z dějin   světové kinematografie.   škoda, že všem polohám   lásky chybí dynamika,   rytmus, razantnější spád,   vnitřní napětí i   otevřenější nahota buď v   obrazech z masérského salonu   či z kontaktní místnosti ve   vězení, díky kterým by v   konečném součtu mohlo   dílko vystoupat ještě o   několik příček výše.

Celkem zajímavé drama o   lásce a jejích   podobách?Láska ve vězení   mezi odsouzenými,láska mezi   muži,láska otce a syna   atd.Chvílemi vážnější,tu   úsměvné.Sympatický   film,který není vůbec   špatný.

VŠECHNY POLOHY LÁSKY

Nevím, jestli   film odhaluje opravdu všechny   polohy lásky, ale zobrazuje   nám jich opravdu hodně. Od   lásky milenecké, otcovské,   bratrské, lásky synovské,   lásky tajné a nenaplněné,   přes lásku mezi   homosexuály, přes lásku   účelově vynucenou, lásku   mateřskou až po rovinu   přátelství mezi kamarády z   dětství. Film nabízí   několik vzájemně se   prolínajících příběhů o   vztazích v rodinách.   Některé motivy jsou pravda   hodně nepravděpodobné, ale   přesto má film hlavu a patu   a jednotlivé příběhy jsou   spojeny dohromady do   jednotného celku.

Hlavní hrdina Jorge   urputně bojuje se svým   osudem, jenže ten mu na   začátek namíchal opravdu   hodně špatné karty. Jorgeho   život není lehký. Stará se   o těžce nemocného otce,   který potřebuje každodenní   péči. Jorge převzal po otci   jeho práci ve vrátnici, aby   zajistil finanční potřeby   pro oba. Přitom všem   dokázal vystudovat a teď se   ze všech sil snaží najít   si lepší práci. Jenže   všechno je proti němu. To,   že se stará o nemocného   otce nikdo neocení, naopak,   všichni v tom vidí   přítěž, která bude   bránit Jorgemu v plném   pracovním výkonu. Přesto je   silná a nezdolná touha   Jorgeho po lepším životě   hodně motivujícím tématem   filmu.

Taky   skutečnost, že Jorgeho bratr   je ve vězení, mu nijak   nepomáhá. Díky bratrovi   Antoniovi se však seznámí s   Paulou. Ta si prožívá své   vězeňské peklo, ze kterého   se snaží uniknout za každou   cenu. Antonio by jí velmi   rád pomohl, ale sám   nemůže. Proto prosí bratra   Jorgeho o pomoc. A tak se   Jorge zamotává do   složitého spletence vztahů   s bratrem, jeho přítelkyní   Paulou, se svou dávnou   láskou Natálií, která se   nečekaně vrátí ze   zahraničních studií domů.   Mozaiku vztahů doplňuje   příběh kamaráda Israela,   který se baví tím, že ve   volných chvílích sleduje ze   střechy práci maséra v   domě naproti: „Můj táta   fotil ptáky, v rodinných   tradicích se má   pokračovat“. Jenže Izrael   přitom objeví nečekané   tajemství, které změní   celý jeho svět. Prostě   Azuloscurocasingero je   netradiční skládankou   obyčejných lidských osudů,   plnou nesplněných   životních snů. Přináší   někdy šokující, málo   pravděpodobné a někdy   poněkud úsměvné situace.   Jindy zase překvapí silou   příběhu inspirovaného   skutečným životem.

V každém   případě sledujeme   opravdový příběh kluka,   který hledá své místo v   životě, a který se musí   vyrovnat se svým osudem.   Poznání svého údělu a   svého místa v životě z   něj činí muže, který se   nemusí za nic stydět. I   když jeho budoucnost není   ani nadále nijak růžová.   Jeho přerod v muže s jasným   životním názorem je moc   pěkně a opravdově   vyjádřený. V americkém   filmu by nejspíš nakonec s   hromadou štěstí přišel k   vytoužené práci i k   vysněné dívce. Jorge se ale   postupně smiřuje se svým   životním údělem a to z   jeho osudu činí   uvěřitelný příběh ze   života.

V   hlavní roli se představil   mladý, pohledný a   charizmatický herec Quim   Gutiérrez. Po jeho boku se   objevily Marta Etura a Eva   Pallarés, v roli Israela jsme   viděli Raúla Arévala a jako   bratr Antonio upoutal   pozornost Antonio de la   Torre.

Film   Azuloscurocasingero získal v   roce 2007 cenu Goya (národní   španělské filmové   ocenění, udělované   filmovou akademií) a to hned   ve třech kategoriích.   Získali je Daniel Sánchez   Arévalo - cena pro   nejlepšího začínajícího   režiséra za první   celovečerní film, Antonio de   la Torre jako nejlepší herec   ve vedlejší roli a Quim   Gutiérrez za herecký objev   roku.

Tento   nenápadný film mne rozhodně   nezklamal. Sympatická mozaika   poskládaná z osudů   několika lidí, kteří   hledají lásku a své místo   v životě, přičemž se   potýkají s nejrůznějšími   ranami osudu. V tomto malém   vztahovém dramatu se   podařilo velmi slušně   vystihnout realitu všedního   obyčejného života. Na   rozdíl od tématicky   podobných filmů, které   bývají studené, uměle   zahrané, vypočítané na   efekt, působí Všechny   podoby lásky velmi   očisťujícím a   osvěžujícím dojmem.

I když jsem všechny   propletené osudy sledovala se   zaujetím, nic mě nezasáhlo   hlouběji, při sledování   španělské kinematografie   stále častěji nedokážu   vnímat pozitivní emoce,   navzdory jižanskému   temperamentu - jakoby nic   nebylo myšleno vážně a   vše bylo jen hrou na život a   figurínový projev Quima   Gutiérreze tomuto dojmu   dává razítko.

láska je láska
Na tenhle španělský snímek   jsem včera narazil v nočním   filmovém klubu na ČT2,ani mi   nevadilo koukat na film do   tří do rana.Španělé   stále dokazují že vedle   kvalitních hororů,thrillerů   umí točit i výborná   dramata.Tohle byl teda   milostnej propletenec,který   stvořil sám život.Ve filmu   je krom dramatických momentů   i pár úsměvných scén.Ač   se mi to celkem   líbilo,opáčko se konat   nebude.Dávám 7:)

naprosto výjimečný film
...už dlouho se mi nestalo,   že bych nemohl odtrhnout   oči, uši od obrazovky.   Nechtěl jsem přijít ani o   jeden moment z tak   neotřelýho a barvitýho   příběhu, se skvělým   scénářem a obsazením pro   mě neznámými herci. Celý   děj nutil k přemýšlení,   co znamená upřímnost,   láska, co sobeckost, před   jaký situace nás život kdy   postaví a jak se sám   zachovám.
Dávali   včera v rámci Filmového   klubu na ČT2,jen houšť   takovým filmům!