Všechno nejdůležitější

Životopisný film, zabývající se skutečnými osudy polského básníka - futuristy Alexandra Wata a jeho ženy Oly. Watovi patřili k bohémě předválečné Varšavy, kterou ale po vypuknutí války narychlo opuštějí. Jako Židé si nedělají žádné iluze, jaký by byl jejich osud na Němci okupovaném území. Na útěku je ale překvapí sovětská invaze - Alexandr je zatčen a Ola se synem Andrzejem jsou deportováni do Kazachstánu. Zde musejí, spolu s dalšími Poláky, pracovat v zemědělství, což je pro Olu, uvyklou pohybovat se v prostředí kaváren a módních salónů značně vyčerpávající. Poznává, jak naivní byly její předválečné sympatie ke komunismu. Navíc je, jako Židovka, i cílem bojkotu a urážek ze strany ostatních Poláků. Prožívá peklo hladu, strachu, ponížení a při životě ji drží pouze péče o syna a víra v opětovné shledání s manželem. Po silou vynuceném přijetí sovětského občanství je jí ale oznámena jeho smrt. Není to pravda, ale sovětský důstojník, kterému se krásná žena zalíbila, se domnívá, že tak lépe dosáhne její povolnosti. Jenže Ole se zhroutí svět a bez Alexandra už pro ni život nemá cenu... nevstává z postele, odmítá jídlo a nezajímá ji už ani syn. Naštěstí válka končí a Alexandr se znenadání zjevuje na prahu jejího pokoje. Rodina je opět spolu a s nadějí v srdcích se navrací do vlasti. Bohužel,ani tam je nečeká nic dobrého a tak jejich cesta pokračuje dál a skončí až ve francozském exilu.

Ceny: Festival polských hraných filmů v Gdyni 1992: nejlepší film, nejlepší kamera, nejlepší zvuk, Cena novinářů, MFF Terst 1994: Cena míru

Robert Gliński natočil adaptaci autobiografické knihy Oly (Pauliny) Watové Wszystko, co najważniejsze… Příběh silné lásky a oddanosti se odehrává na pozadí polských dějin 20. století. Slavný polský futuristický básník Aleksander Wat (1900-1967), příslušník varšavské literární bohémy, ve třicátých letech 20. století sympatizoval s komunismem. Po vypuknutí 2. světové války utíká se svou ženou Olou a malým synem z Varšavy, kterou okupují fašisté; jako Židé se bojí uvěznění. Míří na východ, kde je ovšem překvapí vpád sovětských vojsk. V roce 1940 Wata ve Lvově zatýká NKVD, rodina je rozdělena a Ola s malým synem Andrzejem jsou s dalšími Poláky (od sedláků, hokynářů až po představitele inteligence) v dobytčích vagonech převezeni do kazašské stepi, kde jsou umístěni v sovchozu. Ola od té doby bojuje o možnost znovu se setkat se svým mužem, a to za cenu velkých obětí - jako Židovku a manželku komunisty ji ostatní Poláci mezi sebe nepřijímají, musí snášet posedlou lásku sovětského velitele, strach, ponížení a hlad, výměnou za možnost vidět se s Aleksandrem dokonce přijímá sovětské občanství. Sám název (literární předlohy i filmu) mluví za vše - Ola Watová totiž říkala: „Vše, na čem v mém životě záleží, souvisí s Aleksandrem."
Velmi působivé je herectví představitelů hlavních rolí, zejména pak malého Adama Siemiona, který za roli Andrzeje Wata v roce 1994 získal Tarnowskou filmovou cenu. Snímek Vše, na čem záleží… vynesl Glińskému řadu ocenění nejen v Polsku - v roce 1992 zvítězil na festivalu polských hraných filmů v Gdyni, kde byla oceněna rovněž kamera Jarosława Szody a zvuk Krzysztofa Jastrząba, Urszuly Ziarkiewiczové a Mariusze Kuczyńského, v roce 1994 pak získal na filmovém festivalu v italském Terstu Cenu míru a v témže roce byl v polském Tarnowě oceněn Hlavní cenou za „velmi působivé ztvárnění lidských osudů a humanistický přesah filmu vyjádřený vyzrálou uměleckou formou" (citováno podle: www.filmpolski.pl).

Tereza Vlachová, 36.LFŠ 2010