Obsah filmu Volyň
Příběh filmu Volyň začíná roku 1939 optimisticky – svatbou starší dcery polského sedláka Głowackého. Ten žije se svojí rodinou na Volyni, kde vedle sebe v poklidu po mnoho let bydleli Poláci, Ukrajinci, Židé i Češi. Jeho mladší dcera Zosia se zamiluje do ukrajinského souseda Petra, jenže otec jí za muže vybral bohatého polského hospodáře Skibu, staršího vdovce se dvěma dětmi. Pro romantickou lásku není v tomto kraji místo a Zosia se stane Skibovou ženou. Jejich soužití však záhy naruší válka. Oba se stávají svědkem bouřlivých historických událostí – okupace sovětské, nacistické a nakonec akcí ukrajinských nacionalistů. Jejich útoky proti...
Příběh filmu Volyň začíná roku 1939 optimisticky – svatbou starší dcery polského sedláka Głowackého. Ten žije se svojí rodinou na Volyni, kde vedle sebe v poklidu po mnoho let bydleli Poláci, Ukrajinci, Židé i Češi. Jeho mladší dcera Zosia se zamiluje do ukrajinského souseda Petra, jenže otec jí za muže vybral bohatého polského hospodáře Skibu, staršího vdovce se dvěma dětmi. Pro romantickou lásku není v tomto kraji místo a Zosia se stane Skibovou ženou. Jejich soužití však záhy naruší válka. Oba se stávají svědkem bouřlivých historických událostí – okupace sovětské, nacistické a nakonec akcí ukrajinských nacionalistů. Jejich útoky proti polskému obyvatelstvu kulminuji v létě 1943. Mladá žena musí před sousedskou nenávistí a brutalitou uchránit nejen sebe, ale také své blízké.
Inspirací pro filmovou verzi Volyně se stala kniha Stanisława Srokowského Nenávist i vzpomínky přeživších účastníků volyňských masakrů. Podobnost tématu nedá nevzpomenout na Smarzowského předchozí snímek Růžena (Róża, 2011), v němž se tvůrce také vrátil do pohraničních oblastí Polska, v tomto případě do východního Pruska, aby představil komplikovanou historii kraje v době kolem druhé světové války. V obou případech zobrazil tragické události svým specifickým naturalistickým způsobem, který mu domácí kritika často vytýká. I přesto se Smarzowského filmy trvale řadí mezi komerčně nejúspěšnější, nejspíš i proto, že režisér úmyslně využívá všech výrazových prostředků k dosažení silného diváckého prožitku a katarze.
Není tajemstvím, že realizace Volyně byla nákladná a že na dokončení snímku finančně přispěli i sami diváci. Díky tomu vznikla historická freska, která zároveň promlouvá k současnosti. Volyň razantně připomíná, že nenávist mezi národy plodí znovu nenávist a ta vede často k hrůzným činům. Na LFŠ uvedeme hybridní verzi filmu doplněnou historickými informacemi, určenou pro zahraniční publikum.
Petr Vlček
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017 < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (3)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 9.2.2019
Jedním slovem masakr. Poláci se toho nebáli a natočili něco, u čeho by ten rakouský talentovaný malíř, co měl štětku na špatném místě a vedl svůj boj, zbledl závistí. Závěrečná půlhodina je pro silné jedince. Společná Evropa je prostě blbost...
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 9.9.2018
HOMO HOMINI LUPUS?
… kdepak, v tomhle jsou vlci nevinně! Neuvěřitelně syrová a brutální výpověď o tom, co všechno se dá páchat pod rouškou pojmů "služba Bohu a láska k národu". Od pomalého, téměř folkloristicky laděného začátku tempo nenávisti eskaluje až k závěrečné půlhodině krvavého masakru, ve kterém prakticky není mezi řáděním obou stran valného rozdílu. Celá situace je o to děsivější, že přestože se jedná o válečný film, převážná většina těchto zvěrstev nejde na vrub vojenským operacím, ale zrůdnému konání mezi obyčejnými lidmi, ještě zcela nedávno sousedy a snad i kamarády.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 24.3.2018
Místy špatná kamera, a ještě horší střih. Ale opravdu jen místy. Jinak je to zpracováno profesionálně a na úrovni. To se snímku upřít nedá a za to má plusové body. Ty mínusové, ty jsou především za zbytečně dlouhou stopáž. Ke konci se mi už postavy ztrácely z paměti a právě vinou dlouhé stopáže jsem se občas zamotal v otázce kdo je kdo. Ovšem sekundové prostřihy na mrtvoly taky určení nepomohly. Trošku mi to připomnělo Jugoslávskou okupaci, kde taky byly asi dvě tři minuty filmu dost brutální a dělaly se z toho orgie, jak to není sadistický film. V každém případě hodnotím čtyřicet s tím, že k druhému posuzování nedojde. Ergo je čtyřicet asi závěrečný verdikt. (Tak přece jen došlo ke druhému sledování a musím přehodnotit. Přidávám za masky a efekty a herce všeobecně).
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 8.4.2017
Krvavá jatka na Ukrajině....
Tento režisér točí celkem drsné, depresivní, nepříjemné, temné filmy a např. Růžena (2011) nebo Temný dům (2009) jsou toho příkladem. Wolyň jede ve stejných kolejích, jedná se o historické, válečné drama, podobné svojí atmosférou a celkovým vyzněním třeba snímku Jdi a dívej se (1985). Vydíme Ukrajinu roku 1939 až 1943 kdy se zde stane spousty věcí a zemi obsazují a bojují v ní Němci, Rusové, Ukrajinci (rozděleni do více frakcí) Poláci a taky se zde koná vraždění a okrádání židů. Čekal jsem trochu jiný film, ale nakonec musím říct, že ukázané je to reálně, drsné a kruté výjevy vás neminou hlavně v poslední půlhodině a film ukazuje hlavně to jací lidé dokáží být zrůdy v jakékoliv době a skutečnost musela být asi daleko strašnější! Divím se, že film nedostal prostor v našich kinech, který by si myslím zasloužil....
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film