Volyň

Jedním slovem masakr. Poláci se toho nebáli a   natočili něco, u čeho by ten rakouský   talentovaný malíř, co měl štětku na   špatném místě a vedl svůj boj, zbledl   závistí. Závěrečná půlhodina je pro silné   jedince. Společná Evropa je prostě blbost...

HOMO HOMINI LUPUS?
… kdepak, v tomhle jsou vlci nevinně!   Neuvěřitelně syrová a brutální výpověď o   tom, co všechno se dá páchat pod rouškou   pojmů "služba Bohu a láska k   národu". Od pomalého, téměř   folkloristicky laděného začátku tempo   nenávisti eskaluje až k závěrečné   půlhodině krvavého masakru, ve kterém   prakticky není mezi řáděním obou stran   valného rozdílu. Celá situace je o to   děsivější, že přestože se jedná o   válečný film, převážná většina těchto   zvěrstev nejde na vrub vojenským operacím, ale   zrůdnému konání mezi obyčejnými lidmi,   ještě zcela nedávno sousedy a snad i kamarády.

Místy špatná kamera, a ještě horší střih.   Ale opravdu jen místy. Jinak je to zpracováno   profesionálně a na úrovni. To se snímku   upřít nedá a za to má plusové body. Ty   mínusové, ty jsou především za zbytečně   dlouhou stopáž. Ke konci se mi už postavy   ztrácely z paměti a právě vinou dlouhé   stopáže jsem se občas zamotal v otázce kdo je   kdo. Ovšem sekundové prostřihy na mrtvoly taky   určení nepomohly. Trošku mi to připomnělo   Jugoslávskou okupaci, kde taky byly asi dvě tři   minuty filmu dost brutální a dělaly se z toho   orgie, jak to není sadistický film. V každém   případě hodnotím čtyřicet s tím, že   k druhému posuzování nedojde. Ergo je   čtyřicet asi závěrečný verdikt. (Tak přece   jen došlo ke druhému sledování a musím   přehodnotit. Přidávám za masky a efekty a   herce všeobecně).

Krvavá jatka na Ukrajině....
Tento režisér točí celkem drsné, depresivní,   nepříjemné, temné filmy a např. Růžena   (2011) nebo Temný dům (2009) jsou toho   příkladem. Wolyň jede ve stejných kolejích,   jedná se o historické, válečné drama,   podobné svojí atmosférou a celkovým vyzněním   třeba snímku Jdi a dívej se (1985). Vydíme   Ukrajinu roku 1939 až 1943 kdy se zde stane   spousty věcí a zemi obsazují a bojují v ní   Němci, Rusové, Ukrajinci (rozděleni do více   frakcí) Poláci a taky se zde koná vraždění a   okrádání židů. Čekal jsem trochu jiný film,   ale nakonec musím říct, že ukázané je to   reálně, drsné a kruté výjevy vás neminou   hlavně v poslední půlhodině a film ukazuje   hlavně to jací lidé dokáží být zrůdy v   jakékoliv době a skutečnost musela být asi   daleko strašnější! Divím se, že film   nedostal prostor v našich kinech, který by si   myslím zasloužil....